Češi vyvíjejí nové konopné materiály na stavbu domů. Touhle rostlinou půjdou brzy nahradit cihly, říkají
Konopné materiály mají ambici nahradit ve stavbách cement, písek, cihly a další produkty. Zabývá se tím projekt ČVUT, teď získal dvoumilionový grant.
V jedné z laboratoří Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB) to na první pohled vypadá jako v dílně. Na stole leží vzorky izolací, lisovaných desek a stavebních tvárnic. Když je ale vezmete do ruky, zjistíte, že nejsou z cihel ani betonu. Jsou z technického konopí vypěstovaného na českém poli. To má už teď široké využití v textilním průmyslu, farmacii, kosmetice nebo potravinářství, do budoucna by se ale díky vývoji mělo čím dál více uplatnit i ve stavebnictví.
„Stavebnictví produkuje obrovské množství odpadu a emisí, a právě to chceme změnit,“ říká Jakub Diviš, který na UCEEB vyučuje a přírodními stavebními materiály se tu zabývá. A poslední roky věnuje energii právě technickému konopí. Spolu s kolegyní Barborou Vlasatou stojí za projektem Konopný dům, jehož cílem je převést dosavadní poznatky z laboratoří do reálné stavební praxe. Právě tento týden na svou práci získali dvoumilionový grant od Buřinky.
Jakub Diviš se přírodním materiálům věnuje od své diplomky. Začínal srovnáváním tepelných izolací, pokračoval výzkumem nepálené hlíny a postupně hledal cesty, jak přírodní materiály dostat z okraje zájmu do hlavního proudu. Studentům podle svých slov opakuje, že udržitelnost není otázkou batikovaného trička a pocitů, ale technických vlastností, životnosti a tvrdých dat.
Právě datová stránka projektu ho propojila s Barborou Vlasatou. Ta se dlouhodobě věnuje metodě LCA (Life Cycle Assessment) – tedy hodnocení životního cyklu budov. „Nejde o to tvrdit, že konopí samo o sobě zachrání svět nebo okamžitě vytlačí beton. Důležité je zjistit, kde dává technicky, environmentálně i ekonomicky smysl,“ vysvětluje. Podle ní je konopí ideální tam, kde se potká lokální dostupnost s nízkou emisní náročností.
Konopné stavebniny přitom nejsou úplnou novinkou. Na trhu už existují izolace nebo tzv. konopný beton, který se používá jako výplň. Jakub Diviš s Barborou Vlasatou ale vidí velký potenciál i v deskových materiálech, které by mohly v konstrukci nahradit například dřevo. „Na UCEEB nemluvíme o objevu zázračného materiálu, který přes noc nahradí všechno ostatní, ale o inovativním uplatnění toho, co už známe. Chceme ověřit, jak mohou tyto materiály doplnit současné stavebnictví – zejména v obvodových pláštích a izolacích,“ říkají oba autoři.
Na papíře může leccos vypadat skvěle, ale až stavba ukáže, co funguje v detailu.
V rámci jednoho demonstračního objektu chtějí ověřit několik různých možností, jak technické konopí využít pro vertikální i horizontální stavební prvky. „Vytvoříme vlastně praktickou laboratoř v reálném měřítku,“ vysvětluje Barbora Vlasatá.
Na první pohled přitom nepůjde o žádnou „eko-chaloupku“, která by se od běžných domů lišila už z dálky. Právě naopak. Cílem je postavit objekt, který bude působit jako normální současná stavba, ale bude méně závislý na energeticky náročných surovinách a víc postavený na lokálních obnovitelných zdrojích.
„Na papíře může leccos vypadat skvěle, ale až stavba ukáže, co funguje v detailu, co je technicky proveditelné a co má šanci obstát,“ vysvětluje Jakub Diviš. Pokud se to podaří, může podle něj Konopný dům otevřít cestu k tomu, aby se přírodní materiály ve stavebnictví přestaly vnímat jako okrajová zajímavost a začaly fungovat jako plnohodnotná součást moderní výstavby.
Druhý život pro stavební suť
Zatímco ČVUT řeší, z čeho stavět nově, druhý vítězný projekt ze soutěže Buřinky se zaměřuje na to, co se stávajícím materiálem z demolic. V kategorii menších projektů uspělo Cirkulární centrum Hradec Králové s vizí materiálové přípravny pro stavební reuse.
„Zjistil jsem, že současný systém neumí pracovat se zbytkovou hodnotou jednou použitých materiálů. Víme, jak na to, máme technologie i lidi, ale chybí infrastruktura a metodika,“ říká Tomáš Mrkvica, který za projektem stojí.
Díky grantu ve výši 500 tisíc korun vznikne v Hradci Králové modelové pracoviště, které bude zachycovat, třídit a připravovat materiály z demolic pro nové stavby. Pilotně chtějí zachránit 12 tun materiálu a využít ho například při revitalizaci místních Jatek.
Za celou iniciativou stojí Stavební spořitelna České spořitelny Buřinka, do jejíž letošní výzvy Inovace ve stavebnictví se přihlásilo celkem 28 projektů. Odbornými garanty a klíčovými partnery výzvy jsou INCIEN – Institut Cirkulární Ekonomiky a Nadace Partnerství.
„V letošním ročníku mě zaujaly především projekty, které se snaží hledat nové stavební materiály s možností místní výroby a minimální uhlíkovou stopou. To jsou totiž trendy moderního stavitelství, které umožní dlouhodobě zajišťovat cenově dostupnou výstavbu bydlení,“ vysvětluje Martin Ander, vedoucí programu Adapterra z Nadace Partnerství, který byl součástí hodnoticí komise.
Stanislav Lukáš, člen představenstva Buřinky, k tomu dodává: „Grantová výzva platformy Inovace od Buřinky potvrdila, že v Česku existuje řada kvalitních projektů s ambicí posouvat bydlení směrem k udržitelnosti. Myslím si, že oba podpořené projekty, ať už jde o stavební materiál z technického konopí, nebo o inovativní využití materiálů z demolic, mají značný potenciál přinést prakticky využitelné výstupy a inspirativní principy pro celý obor.“
Stavebnictví v Evropě produkuje přibližně třetinu veškerého odpadu. Pokud se podaří prosadit materiály, které jsou lokální a obnovitelné, čeká nás revoluce v bydlení, která začíná právě u projektů, jako jsou ty od Jakuba Diviše, Barbory Vlasaté nebo Tomáše Mrkvici.
