Mezi nejúspěšnější počin dlouholetých kamarádů a podnikatelského dua Jiří Diblík a Ondřej Kopecký patří aplikace VOS.health věnující se péči o mentální zdraví, která hlásí již 3,5 milionu uživatelů po celém světě. Před dvěma měsíci přidali novou zásadní funkcionalitu – terapeutickou platformu založenou na umělé inteligenci. ChatMind tak má přinášet psychologickou pomoc dle individuálních potřeb uživatelů a být k dispozici kdykoliv.

Diblík s Kopeckým věří, že zaplňují mezeru mezi nabídkou a poptávkou terapeutických služeb, a dostupnou podporu duševního zdraví považují za naléhavější než kdy jindy. „Během několika posledních let jsme svědky globální krize duševního zdraví, kdy více než čtyřicet procent lidí nedostane včas potřebnou podporu nebo si ji nemůže finančně dovolit,“ popisuje Diblík.

Dle jeho slov se zároveň každý druhý člověk na světě během svého života potýká s problémy v oblasti duševního zdraví. „Tato alarmující čísla nás inspirovala k akci,“ přibližuje Diblík. To ostatně bylo motivací založit také VOS.health, které v posledních letech podpořili investoři částkou přesahující 70 milionů korun a které se uchytilo zejména ve Spojených státech, kde aplikaci k úspěchu pomohl také Apple.

„Naše samoterapeutická aplikace již měla významný pozitivní dopad na miliony životů. Na základě tohoto úspěchu jsme vytvořili ChatMind, abychom každému přinesli okamžitou a dostupnou terapii,“ vysvětluje vznik AI terapeuta Diblík. Jedno sezení stojí méně než jeden dolar (22,5 koruny), zatím je ale dostupné pouze v angličtině. Češtiny by se mohli dočkat příští rok.

Foto: VOS.health

Ondřej Kopecký a Jiří Diblík, zakladatelé aplikace VOS.health

ChatMind je postavený na technologii, kterou zakladatelé budovali posledního tři a půl roku. Před dvěma měsíci novinku spustili v beta verzi, aktuálně ji mají využívat tisíce lidí, z nichž je 90 procent v USA. „Během prvních třiceti dní od spuštění jsme poskytli pět tisíc terapií v průměrné délce 18,5 minuty,“ pochvaluje si Diblík první úspěchy.

Dnes šestadvacetiletý startupista, jenž byl vůbec prvním Čechem, který se kvůli podnikání nechal zplnoletit, u nové aplikace zdůrazňuje, že cílem není nahradit terapeuty ani psychology, ale místo toho doplnit stávající služby v oblasti duševního zdraví. „Každý si zaslouží přístup k dobré péči, a protože současná kapacita je nedostatečná a často obtížně dostupná, ChatMind tuto mezeru zaplňuje,“ popisuje.

Aplikace funguje prostřednictvím hovoru, protože zajišťuje konverzaci s vybraným AI terapeutem a uživatel by měl mít pocit, že mluví s reálnou osobou. Měla by se také přizpůsobovat potřebám klientů díky systému, který si pamatuje minulá sezení i kontext. Na konci každé relace má uživatel obdržet souhrn s poznatky a doporučeními.

ChatMind diskutuje pouze o tématech, se kterými může pomoci, a jeho tvůrci doplňují, že je vyvinutý odborníky zajišťujícími péči s více vrstvami zabezpečení. Systém prý rozpozná krizové situace a v případě potřeby spojí uživatele s krizovou podporou. S druhou aplikací VOS.health zatím ChatMind propojený není, do budoucna je to ale v plánu.

AI terapie má být stupněm mezi rozhovory se sebou a klasickou terapií. „Je to prostor, kde člověk může otevřeně mluvit o čemkoli, čím prochází, a získat bezpodmínečné přijetí a vedení nezaujaté lidským faktorem. Poskytuje příležitost tiše sedět se svou myslí a mluvit s ní. Do ChatMind jsme zabudovali systém, který vede člověka k tomu, aby převzal odpovědnost za svůj život a provedl v něm konkrétní změny. Ať už jde o nové aktivity, nebo jen o hledání jiného způsobu myšlení a vztahu ke světu,“ sdělují tvůrci aplikace.

ChatMind je podle nich variantou pro někoho, kdo se teprve rozhoduje, zda s psychoterapií začít – má pomoci lépe poznat sám sebe a identifikovat, čeho se problémy skutečně týkají. Pro člověka, který navštěvuje klasickou terapii, pak může AI terapie tvořit most mezi jednotlivými sezeními. „Uživatel si může povídat o každodenních starostech a výzvách ve chvílích, kdy je jeho terapeut nedostupný. Pro ostatní může být ChatMind nástroj pro seberozvoj a sebeobjevování. Pouhé vyslovení některých věcí nahlas v bezpečném prostředí může být léčivé. Umělá inteligence klade otázky, které zpochybňují rigidní myšlenkové vzorce a tím postupně činí člověka flexibilnějším a otevřenějším změnám,“ dodává Diblík.