ČEZ se přiblížil k největší změně. Akcionáři kromě dividendy schválili krok, který může usnadnit zestátnění
Akcionáři ČEZu schválili vznik nové dceřiné firmy. Podle analytiků jde o první konkrétní krok k možnému zestátnění skupiny.
Letošní valná hromada ČEZu patřila k nejsledovanějším za poslední roky. Zatímco většina drobných investorů před jejím konáním řešila především výši dividendy, skutečný význam pondělního hlasování se skrýval v něčem jiném. Akcionáři totiž schválili vznik nové dceřiné společnosti, do které skupina postupně přesune většinu zákaznických a nevýrobních aktivit. Půjde například o distribuci a prodej energií, energetické služby, obchodování s energiemi nebo telekomunikační infrastrukturu. Co to znamená v praxi?
Na první pohled jde o běžnou korporátní reorganizaci. Ve skutečnosti to je ale krok, o kterém se v souvislosti s budoucností ČEZu mluví už několik let. Stát totiž dlouhodobě deklaruje zájem získat nad energetickou skupinou plnou kontrolu, především kvůli plánovaným investicím do energetiky a výstavbě nových jaderných zdrojů. Současná struktura firmy, ve které vedle státu drží téměř třetinu akcií soukromí investoři, však podobný scénář komplikuje.
Právě proto analytici vnímají schválené rozdělení skupiny jako první konkrétní krok směrem k možnému zestátnění. Nová společnost má vzniknout během několika týdnů a v průběhu prvního čtvrtletí příštího roku do ní budou převedena vybraná aktiva. ČEZ si v ní ponechá většinový podíl 51 procent, zatímco zbývajících 49 procent chce v budoucnu nabídnout investorům.
Tento detail je přitom klíčový. Vyčleněná firma nebude přímo spojena s jadernými ani uhelnými elektrárnami, což může otevřít dveře investorům, kteří dnes do celé skupiny investovat nechtějí. Současně by prodej menšinového podílu mohl přinést desítky až stovky miliard korun nového kapitálu. Některé analytické odhady hovoří dokonce o částce kolem 200 miliard korun.
Právě tyto peníze by mohly sehrát důležitou roli v další fázi celého procesu. ČEZ totiž vedle plánovaných investic v objemu stovek miliard korun zároveň čelí otázce, jak by v budoucnu financoval případný výkup minoritních akcionářů. Vedení společnosti sice zatím nepředstavilo konkrétní harmonogram ani podobu takové transakce, propojení obou kroků ale analytici zmiňují stále častěji.
Vedle restrukturalizace schválili akcionáři také dividendu ve výši 42 korun na akcii. Celkem tak mezi vlastníky zamíří přibližně 23 miliard korun, z nichž stát získá kolem 16 miliard. Výplata odpovídá 80 procentům loňského očištěného zisku a byla plně v souladu s očekáváním trhu. I proto nepřinesla výraznější reakci investorů ani pohyb ceny akcií.
To nejzajímavější se tentokrát odehrává mimo dividendovou politiku. Investiční příběh ČEZu se totiž postupně mění. Zatímco v minulosti investoři sledovali především ceny elektřiny, hospodářské výsledky nebo výši dividendy, stále větší význam začíná mít otázka budoucí vlastnické struktury. Definitivní odpověď na otázku, zda a kdy stát získá nad ČEZem plnou kontrolu, zatím valná hromada nepřinesla. Poprvé ale ukázala konkrétní cestu, po které by se celý proces mohl vydat.
Rubriku Investice podporují
