Čínské AI modely Kimi a Qwen způsobily paniku, protože rychle dohání americké obry. Proč a je to problém?
Peking sází na otevřený kód, aby dohnal USA v umělé inteligenci. Nové modely od Moonshotu a Alibaby míří na úroveň Claude Opus 4.8 i GPT-5.6.
Čínské technologické firmy v polovině července vypustily dva modely umělé inteligence, které se poprvé přiblížily nejvýkonnějším americkým systémům, a znovu tak rozpoutaly debatu o tom, kdo v oboru skutečně vede. Startup Moonshot AI představil model Kimi K3, Alibaba na něj o pár dní později odpověděla vlastním modelem Qwen3.8 Max. Podle uznávaného analytika Bena Thompsona ze Stratechery jde přitom o stejný vzorec, jaký loni nastartoval čínský DeepSeek – jen v mnohem větším měřítku a s modely, které už americkým konkurentům šlapou na paty.
V čem přesně čínská výhoda spočívá? Hodně se mluví o tom, že čínské laboratoře sází na takzvané otevřené modely (open weights). To neznamená, že by byl zdarma i jejich běžný provoz, ale důležité je, že si firmy mohou daný model zdarma stáhnout a používat, aniž by musely samy zaplatit jejich drahý vývoj. Odpovídat na dotazy uživatelů nicméně pořád stojí peníze, a čím víc lidí model používá, tím vyšší jsou provozní náklady.
Thompson upozorňuje, že nový model Kimi K3 sice účtuje méně za každou odpověď než konkurenční modely, avšak k vygenerování stejné odpovědi často potřebuje víc výpočetních kroků. Výsledná úspora tedy nemusí být tak velká, jak se na první pohled zdá. Jde nicméně o přirozený vývoj, který se v technologiích odehrál už víckrát.
Deník The New York Times srovnává současnou situaci s nástupem osobních počítačů, které kdysi nahradily drahé mainframy – „dost dobré a levné“ nakonec porazilo „nejlepší, ale drahé“. Podle analytika Mehrana Gula, kterého citoval The Wall Street Journal, se stejný scénář, kdy Čína nejprve dožene a pak ovládne trh, už odehrál u mobilních telefonů, elektromobilů i baterií. „Mohlo by se to stát i v umělé inteligenci? Už jen vzhledem k tomu, co se v AI děje dnes, je to pravděpodobné,“ míní.
Za vydáním obou čínských modelů stojí i širší státní strategie. Tamní prezident Si Ťin-pching v projevu na konferenci World Artificial Intelligence Conference v Šanghaji vyzval k otevřenému sdílení technologie a spojil ji s přechodem umělé inteligence z digitálního světa do světa fyzického. „Měli bychom využít této vzácné, historické příležitosti k podpoře open source, otevřenosti, spolupráce a sdílení,“ uvedl čínský prezident.
Právě fyzický svět, tedy výroba a robotika, je oblast, kde má Čína už dnes náskok, a volně dostupné modely jí pomáhají tento náskok dál rozšiřovat. Podle analytika Bena Thompsona jde o klasickou strategii zlevnění doplňkových produktů, která má oslabit byznys, na němž stojí americké laboratoře. Otevřené modely přitom nejsou jen čínskou záležitostí.
Podobnou strategii razí i americké firmy jako startup Reflection, který založili lidé z Google DeepMind, nebo Thinking Machines bývalé technologické šéfky OpenAI Miry Murati, jenž nedávno vydal vlastní otevřený model. Ke stejnému přístupu se přidal i výrobce čipů Nvidia se svou řadou modelů Nemotron, jak v komentáři pro The Washington Post připomíná Bill Gurley, investor a zakladatel P3 Institute, který prosazuje otevřený přístup k umělé inteligenci.
Podle něj tak nejde jen o souboj USA proti Číně, ale spíš o střet uzavřených a otevřených modelů napříč celým odvětvím. Součástí souboje mezi americkými a čínskými modely je přitom také takzvaná destilace, tedy trénování vlastního modelu na výstupech konkurenčního systému. Anthropic ostatně minulý měsíc obvinil Alibabu, že se prostřednictvím tisíců podvodných účtů pokoušela tímto způsobem zkopírovat jeho technologii.
Destilace čínským firmám podle Thompsona skutečně pomáhá obejít nákladnou fázi takzvaného posilovaného učení tím, že jako „učitele“ použijí už hotové americké modely. To, že Kimi K3 ve srovnávacích testech překonal i model, na kterém měl být údajně částečně vytrénován, ale podle části expertů naznačuje, že destilace není jediným ani hlavním vysvětlením čínského pokroku.
Čína zároveň svého pokroku dosahuje navzdory americkým exportním omezením na nejvýkonnější čipy. Firmy jako Moonshot, Z.ai nebo DeepSeek podle The New York Times utrácejí miliony dolarů za přístup k zahraničním datacentrům a zároveň si začínají budovat vlastní čipy. Nedostatek výpočetního výkonu je ale i tak znát – Moonshot musel kvůli náporu zájemců o Kimi K3 dočasně pozastavit nová předplatná prémiové verze modelu, protože poptávka po novému modelu přetížila jeho výpočetní zdroje.
Podle Bena Thompsona je ale panika kolem čínských modelů z ekonomického hlediska přehnaná. Anthropic a OpenAI mají dnes vysoké marže hlavně právě proto, že poptávka po výpočetním výkonu převyšuje nabídku, nikoliv proto, že by čínské modely byly ve skutečnosti levnější na provoz. Jakmile se nedostatek čipů zmírní, tvrdí Thompson, ceny za umělou inteligenci klesnou napříč celým trhem a rozhodovat začne hlavně to, kdo dokáže dodávat nejlevněji – nikoli kdo přišel s modelem jako první.
Vývoj sleduje i Trumpova administrativa. Podle zdrojů serveru Axios ministerstvo obchodu loni zvažovalo zařadit čínské laboratoře na takzvaný Entity List, což by americkým firmám fakticky znemožnilo k jejich modelům přistupovat, záměr ale nakonec zastavili úředníci obávající se brzdění inovací. Úspěch Kimi K3 prý nyní debatu uvnitř administrativy znovu otevřel.
Bývalý poradce Bílého domu pro umělou inteligenci David Sacks na síti X napsal, že přední uzavřené laboratoře, které dnes tvoří duopol v tržbách z AI modelů, chtějí, aby jim vláda pomohla zbavit se otevřené konkurence. Proti tvrdšímu zásahu mluví podle Thompsona i bezpečnostní argument. Poté, co byl napaden systém platformy Hugging Face, museli se její obránci kvůli omezením amerických modelů obrátit na čínský otevřený model GLM 5.2 od laboratoře Z.ai, protože americké modely s analýzou útoku odmítaly pomoci.
