Coworkingy už v Česku jsou, navazujícím trendem je komunitní bydlení. Poskytuje flexibilitu a reaguje na rostoucí ceny

Apartmán ve WorkLounge Living na pražském Žižkově

Foto: WorkLounge Living

Připomíná studentskou kolej vyšší úrovně – a se zaměřením na jinou cílovou skupinu. Trend takzvaného colivingu, tedy komunitního bydlení, se před lety začal rozšiřovat zejména v amerických velkoměstech a v poslední době nachází své místo také na českém nemovitostním trhu. I když je možné mezi rezidenty najít i studenty, coliving využívají digitální nomádi, expati a další, většinou mladší profesionálové.

Španěl Federico Caprari se v loňském létě přestěhoval do Prahy, kde zároveň nastupoval na novou pozici analytika pro americkou společnost s možností pracovat odkudkoliv. „Jelikož jsem byl ve městě nový, chtěl jsem se snadno seznamovat s více lidmi a coliving byl v tomto ohledu skvělou volbou,“ popisuje pro CzechCrunch.

Jeho volba padla na WorkLounge Living, jenž spadá do stejnojmenné sítě coworkingů. Původním účelem hotelová budova se nachází na pražském Žižkově jeden blok od parku Parukářka a tři bloky od Vítkova. Hosté si zde mohou vybrat jeden ze čtrnácti studiových apartmánů o velikosti přibližně 25 metrů čtverečních.

Apartmány nabízí všechno, co je pro základní život nezbytné – vedle nábytku a samostatné soukromé koupelny také kompletně vybavenou kuchyň, o klimatizaci a vysokorychlostním internetu nemluvě. V budově je k dispozici také pračka, větším lákadlem je ovšem soukromý wellness se saunou a vířivkou či posilovna a další samozřejmosti pro naplnění podstaty komunitního bydlení. Třeba společná lounge na schůzky či snídaně.

worklounge-living-lubomir-silhavy-min

Lubomír Šilhavý, majitel WorkLounge

Foto: WorkLounge Living

Díky propojení se sítí WorkLounge, která je partnerem našeho speciálu Kanceláře budoucnosti, navíc Living hostům nabízí také provázání soukromého života s tím pracovním ve formě přístupu do karlínského coworkingu a na komunitní akce. „Samotný WorkLounge není jenom kancelářský projekt s coworkingem, ale především se snažíme lidi propojovat a budovat komunitu. Chceme, aby aktivity nebyly pouze na bázi pracovní, ale i společenské. Ale zároveň chceme lidi spojovat i po pracovní stránce,“ říká Lubomír Šilhavý, majitel WorkLounge.

„Všimli jsme si, že mnoho našich členů zůstává v prostorách WorkLounge i po práci a společně tráví svůj volný čas například společným sledováním sportovních utkání, oslavou narozenin či večeří. Spousta z nich by pak ráda využila společného prostoru i pro bydlení, a jelikož jsou někteří členové mimopražští, rozhodli jsme se proto vytvořit projekt WorkLounge Living,“ vysvětluje Šilhavý.

Cenově přitom komunitní bydlení vyjde vzhledem na velikost, lokalitu v širším pražském centru a stav apartmánů, které jsou nově zrekonstruované a přizpůsobené specifickým potřebám, často i výhodněji než samostatný pronájem bytu.

Smlouvy jsou přizpůsobené střednědobým pobytům od tří měsíců, ceny se pohybují od 17 tisíc korun měsíčně včetně přístupu do zmiňovaného fitness, dvou vstupů do wellness a pracovního místa ve WorkLounge, jež jinak vyjde na čtyři tisíce korun. Bonusem je možnost zdarma si půjčit elektrickou koloběžku na cesty mezi žižkovským colivingem a karlínským coworkingem.

„Hledání ubytování v Praze, kam lidé právě přijeli, může být velmi obtížné. Ceny nájmů ve městě vzrostly a nájemní smlouvy jsou obvykle na rok a více, navíc agentury vždy požadují provizi minimálně ve výši jednoho měsíčního nájmu. Najít dobrý byt k pronájmu tak může být poměrně nákladné a složité,“ popisuje Federico Caprari, který byl v Livingu prvním nájemcem a bydlí v něm doteď.

V Česku je zatím coliving v plenkách, jeho očekávaný nástup lze přirovnat k nedávnému rozmachu coworkingu.

„V Česku je zatím coliving v plenkách, jeho očekávaný nástup lze přirovnat k nedávnému rozmachu coworkingových center. Fenomén sdílených kanceláří se do Česka dostal v roce 2009 s několikaletým zpožděním oproti zahraničí a jeho rozjezd byl pozvolný. Ovšem jakmile si lidé navykli pracovat v živé komunitě, začala poptávka růst. Když si Češi na něco zvyknou a začnou to využívat, je cesta k rychlému šíření otevřena. Očekáváme, že u colivingu bude vývoj obdobný,“ uvedl v analýze Jakub Stanislav, ředitel v oddělení investic realitní společnosti CBRE.

Majitel WorkLounge Lubomír Šilhavý se s trendem colivingu seznámil už před lety, kdy pracoval ve Spojených státech. Přinést koncept do Prahy se rozhodl po začátku pandemie koronaviru. Jeho hotel totiž kvůli zmrznutí globálního cestovního ruchu zůstal prázdný. Padlo tak rozhodnutí předělat jej a přizpůsobit potřebám komunitního bydlení, prvním hostům se přitom otevřel v loňském létě.

„S postupem času vidíme, že zájem o coliving narůstá. Samozřejmě pandemie na začátku projektu zájem o coliving ovlivnila. Projekt WorkLounge Living jsme ale začínali právě během pandemie a nemůžeme tak úplně říct, zda byl zájem ovlivněn pandemií nebo začátkem podnikání. V současné době ale máme plnou obsazenost,“ pochvaluje si Šilhavý.

worklounge-living2

Apartmán ve WorkLounge Living

Foto: WorkLounge Living

„Určitě je lepší mít nějaký obrat než mít zavřený hotel a čekat, až udeří hrom. Nyní je zájem o komunitní bydlení vyšší než poptávka turistů. Cestovní ruch ještě nějakou dobu pořádně fungovat nebude. A pokud ano, nejdřív se zaplní centrum Prahy, pak se zájem přesune do okrajovějších částí,“ doplňuje Jaroslav Krčmář, který má provoz WorkLounge Living na starosti.

Původním plánem přitom bylo poskytovat ubytování v komunitním bydlení podobně jako u klasických nájemních smluv na jeden rok. Zejména zahraničním zájemcům a studentům, kteří do Prahy přijíždí jen na kratší dobu za prací, turismem nebo studiem, se ve WorkLoungi rozhodli nabídnout kratší a flexibilnější možnosti pronájmu – klidně však i na celý rok a déle.

V dlouhodobějším plánu rozvoje colivingu je rozšíření do nových lokalit po Praze, pokud po takovém bydlení bude nadále přetrvávat poptávka. V oblasti střednědobých pronájmů totiž vzniká větší konkurence. Kvůli nedostatku turistů se na pobyty o délce několika měsíců ve větší míře zaměřují i pronajímatelé apartmánů, které původně nabízeli na Airbnb, nebo za zvýhodněné ceny také klasické hotely.

„Trh komunitního bydlení má velký potenciál. Ve městech žije stále víc a víc lidí, kteří už třeba ani nedosáhnou na hypotéku nebo nechtějí platit vysoký nájem za malý a ošklivý byt, kde musí zůstat minimálně rok a nevědí, co bude potom. Pro ně může být coliving mnohem pohodlnější, mohou jej spojit s pracovním místem i seznámením se s novými lidmi,“ uzavírá Krčmář.

Redaktor CzechCrunche, Slovák píšící česky. Buzzwords: Startupy, technologie, byznys, e-commerce.