V síti je historicky nejúspěšnější český dokument a teď míří do onlinu. Chceme, aby se o tématu učilo, říká režisér Klusák

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

v-siti-dokumentInsider

Foto: Aerofilms

V síti se záhy po uvedení stal nejnavštěvovanějším dokumentem v české historii

0Zobrazit komentáře

Ještě na začátku letošního roku by asi málokdo čekal, že kina po celé zemi ovládne dokumentární film. Tvůrcům V síti se ale podařilo přijít s poutavým a celospolečensky relevantním tématem, které pohltilo veřejnou diskuzi. Odhalování sexuálních predátorů na českém internetu do sálů přitáhlo už přes 400 tisíc diváků a nyní se vydává online.

Od dnešního dne si je možné na českých VOD platformách jako Dafilms, Aerovod i na DVD zakoupit tu nejpopulárnější verzi dokumentu V síti, tedy verzi nevhodnou pro diváky mladší patnácti let. Právě ta letos v únoru způsobila poprask ve společnosti, když divákům z perspektivy mladých dívek umožnila nahlédnout na temnější stránku internetu.

Pouhé dva týdny v kinech (před zrušením všech kulturních akcí) stačilo k tomu, aby se V síti stalo nejnavštěvovanějším dokumentem v české historii a nasbíralo přes 300 tisíc diváků. V následujících měsících po znovuotevření kin už počet diváků tak rychle nerostl, podle dat Unie filmových distributorů se nicméně vyšplhal na aktuálních 411 tisíc. Díky tomu je V síti v Česku momentálně zdaleka nejnavštěvovanějším filmem roku.

v-siti-1

Foto: Aerofilms

Natáčení dokumentu V síti

Vít Klusák, jeden z jeho tvůrců, v rozhovoru pro CzechCrunch v kontextu podobných statistik zdůraznil, že „návštěvnost není přímo úměrná kvalitě.“ Úspěch ho ale samozřejmě těší. „Daří se nám to téma otevírat a šířit ho společností. Neukájíme se tím ale ve smyslu, že čím víc lidí, tím lepší film,“ dodává.

Zároveň snaha dominovat žebříčkům popularity neměla být primárním důvodem, proč tvůrci nevyslyšeli naléhání některých diváků pro předčasné vydání filmu na internetu. Na jednu stranu zde byly pochopitelně závazky distributorům, partnerům a v neposlední řadě hrozba příliš velkého dopadu pirátství. Výrazná motivace pro zachování standardní prodlevy mezi premiérou na plátnech a na streamovacích službách ale byla také cinefilská.

Důležitá je sociální zkušenost projekcí u dospělých i dětí

„My jsme se především chtěli do kin vrátit, protože nejsilnější je podle nás sdílený zážitek, když všichni sedí spolu v sále,“ vysvětluje Klusák. Jako filmař vzhlíží k romantickému i praktickému aspektu filmové projekce, která vyžaduje si vše naplánovat, vyhradit si čas a vynaložit určité úsilí. „Už v tom gestu se někam vydat a prožít něco společně s dalšími lidmi spatřuji velkou hodnotu, kdy je film událostí, ne jen kliknutím,“ komentuje režisér.

Pro V síti je nejdůležitější konkrétní dopad, jaký má na diváky. Proto na internetu vychází prozatím pouze verze od patnácti let a ta nejexplicitnější, vhodná až pro publikum starší osmnácti let, se má objevit až v případě, že se podaří zajistit nedostupnost dětem. Opačně je to zase s projekcemi verze pro děti s podnázvem Za školou. U nich prý konzultace s odborníky vedly ke zdůraznění kontextu kolem filmu a následným diskuzím jak s tvůrci, tak s proškolenými herečkami.

klusak-1

Foto: Aerofilms

Režisér a dokumentarista Vít Klusák

Takové řešení v praxi znamená poměrně pravidelné objevování dalších případů sexuálního obtěžování na internetu. „Statisticky je logické, že se v publiku musí nacházet dítě, které to potkalo,“ poznamenává Klusák a zmiňuje konkrétní zkušenost Terezy Těžké, jedné z hereček. Na ni se po jedné z nedávných brněnských školních akcí postupně obrátilo sedm dívek se špatnými zážitky.

Ve vzdělávání dětí a obecnějším šíření povědomí o tématu dokumentu chtějí tvůrci pokračovat i nadále, nejlépe nezávisle na možných omezeních způsobených pandemií. S distribuční společností Aerofilms se proto podílejí na obnoveném programu Moje kino LIVE, o němž jsme psali už dříve.

„Myslím, že málokdy záleží na tom, že se to téma otevírá, ale spíš jaký klíč k tomu použijete.“

Skrze něj se školy mohou na dálku zúčastnit jedné z mnoha plánovaných projekcí a následné živé diskuze s alespoň jedním z režisérského dua Vít Klusák–Barbora Chalupová a herečkami. Učitelé zároveň mají přístup k vytvořeným metodickým materiálům, které mají pomoci v případném dalším vzdělávání.

Z dlouhodobějšího hlediska je podobné nasazení tvůrců pochopitelně neudržitelné už proto, že jejich primární profesní zaměření leží jinde. Proto jednají s vysoce postavenými úředníky ministerstva školství o možnosti témata spojená s ochranou dětí na internetu zařadit do učebních plánů. „Byli bychom rádi, kdyby se to stalo součástí běžné výuky a aby se děti už mezi osmým a devátým rokem dozvídaly, jak se zodpovědně chovat v online prostředí,“ říká Klusák.

Takový věk se může zdát příliš nízký, podle diskuzí s odborníky se ale prý právě tehdy u dětí vytvářejí příslušné návyky a na jejich učení je proto například ve třinácti už pozdě. Jde přitom jak o rozeznávání falešných profilů a sdílení fotografií zmíněné v desateru na webu filmu, tak o širší mediální gramotnost. Diskuze o zařazování témat jako falešné zprávy, cílená reklama a podobně do rámcových vzdělávacích programů základních a středních škol ostatně probíhají už dlouho.

Vít Klusák, který má sám jedenáctiletou dceru, pak zdůrazňuje význam proaktivnějšího přístupu ze strany rodičů. Ačkoliv se sami někdy rádi oddávají infantilní zábavě mobilních her, sociální sítě jako TikTok stojí mimo jejich rozlišovací schopnost. Je ale důležité se o online život jejich potomků zajímat a snad v něm i participovat. „V takovém případě je mnohem pravděpodobnější, že se to dítě rodiči svěří, když tam zažije něco nepříjemného,“ říká režisér.

Kontroverzní merch a emočně silné sdělení

Naopak se vymezuje vůči nařčení z infantilizace důležitého sdělení jejich filmu a humorné memy považuje za pozitivní. Pokud s nimi totiž přijde do styku člověk, který V síti viděl, připomene si svou původní zkušenost. Někdo, kdo film nezná, zase může být přirozeně motivován se o zdroji humoru informovat. „Nedovedu si představit někoho, kdo film viděl a zasáhl ho, ale v reakci na vtípek si pak řekne, že ten problém tak velký není,“ poznamenává Klusák.

Jako ještě více nesmyslnou vnímá argumentaci mířenou proti oblečení s nápisy typu „12, tak to je pohoda“. Podle tvůrce může merchandising snímku spíše než jako znevažování tématu nebo lákání sexuálních predátorů fungovat jako určitá forma obrany: „Nošením trika se holka vztahuje k filmu a vysílá do světa, že se k němu hlásí a nedovolí okolí na ni takovým způsobem útočit.“

v-siti-3

Foto: V síti/Facebook

Herečky Anežka Pithartová, Tereza Těžká a Sabina Dlouhá

Navíc je zde aspekt udržování tématu V síti ve společnosti odkazem na dobře známé konkrétní příklady. Dokument totiž sice nepředstavil zvlášť originální nápad ani neodkryl překvapivá zákoutí internetu, přesto však v zásadě jako první vyvolal silné reakce. Vít Klusák tento rozdíl mezi tím, co bylo tušeno, a reakcí na skutečné odhalení přisuzuje zvolenému zpracování, které je diváky schopno emocionálně pohnout.

„Myslím, že málokdy záleží na tom, že se to téma otevírá, ale spíš jaký klíč k tomu použijete,“ vysvětluje režisér. Formát využívající hledisko dívek a zobrazující jejich autentické zkušenosti je podle něj efektivnější než například americká reality show To Catch a Predator, kterou tvůrci V síti mimochodem objevili až ve střižně. Oba se zabývají stejným problémem, zahraniční zpracování ale do centra staví moderátora spíše než dívky a jejich prožitky.

adam-hejl

Přečtěte si takéČeská startupová štika ze Sydney. Adam Hejl chce zjednodušit investování do akcií a má na to první milionyČeská startupová štika ze Sydney. Adam Hejl chce zjednodušit investování do akcií a má na to první miliony

Možná právě díky specifickému přístupu byl až český dokument schopen u široké veřejnosti vznítit zájem o řešení problému sexuálního zneužívání na internetu. „Platforma dokumentárního filmu, který nepřenáší jen informace a fakta, ale má moc zprostředkovat i emoce a příběh, je pro to skvělý nástroj,“ míní Klusák.

Dodává, že dnešní zahlcení informacemi může vyvolávat určitou formu apatie: „Myslím, že filmový dokument s delší stopáží a možností se nějak ztotožnit s postavami je dobrý prostředek k tomu, abychom některým z nich konečně dopřáli pozornost a nějak je k sobě pustili.“

v-siti-dokument-2

Foto: Aerofilms

Dokumentu V síti se podařilo vyvolat silné reakce