Hladová AI se chystá na proud z hlubin země aneb Po leteckých motorech přichází obří mikrovlnka
Startup Quaise chce gyrotronem provrtat žulu do pěti kilometrů. Google od něj odebere 50 megawattů za víc než deset miliard korun.
Baví vás články CzechCrunche?
Vídejte je na Googlu častěji.
Ještě před pár lety by to znělo jako zápletka sci-fi filmu: obří mikrovlnná trouba, která paprskem roztaví a odpaří žulu kilometry pod povrchem Země, aby z žáru v hlubinách vyrobila elektřinu pro umělou inteligenci. Jenže teď na tento koncept vsadil Google. Startup Quaise Energy s technologickým gigantem podepsal smlouvu na odběr 50 megawattů z projektu Obsidian, který buduje v Oregonu. Proud má začít téct do roku 2030 a poslouží datacentrům Googlu ve městě Dalles.
Dohoda ukazuje, kam až jsou firmy stavějící umělou inteligenci ochotné zajít, aby svá datacentra nasytily. Na připojení k síti se ve Spojených státech podobně jako v Evropě čeká roky, stejně tak na nové plynové turbíny. A tak se vývojáři uchylují i k řešením, která působí spíš nouzově. Elektřinu pro AI už začínají vyrábět třeba vyřazené motory z dopravních letadel, které firmy přestavují na pozemní turbíny.
Quaise jde jiným směrem, a to do hloubky a k technologii, která se v energetice dosud nikdy neprosadila. Nejprve vyvrtá klasickým rotačním vrtákem díru do hloubky zhruba čtyř kilometrů. A jakmile narazí na tvrdé skalní podloží, nastoupí gyrotron, tedy zařízení vyvinuté k ohřevu plazmatu v experimentech s jadernou fúzí. Ten posílá vlnovodem dolů svazek tzv. milimetrových vln, podobných dobře známým mikrovlnám, jen o mnohonásobně vyšším výkonu.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsHornina se jejich působením roztaví a odpaří. Prach vynese na povrch plyn, který se do vrtu vhání, a stěny vrtu se zase působením horké vody zataví do sklovité krusty, která drží tvar. V Oregonu má gyrotron dostat vrt zhruba do pěti kilometrů. V budoucnu se ale počítá s vrty do hloubek až 20 kilometrů. Dostat se tam konvenční vrtnou soupravou je téměř nemožné. Do vrtů se bude vhánět voda, ta se v hloubce ohřeje a pára na povrchu roztočí turbíny.
Firmu Quaise Energy založili v roce 2018 Carlos Araque, Matt Houde a Aaron Mandell jako odnož Centra pro vědu o plazmatu a fúzi na Massachusettském technologickém institutu (MIT), kde vědci milimetrovými vlnami do té doby vrtali v laboratoři díry hluboké jen pár centimetrů. Dnes sídlí v Houstonu, blízko ropného průmyslu, jehož soupravy, dodavatele i zkušené vrtaře chce využít. V srpnu uzavřela investiční kolo série B ve výši 180 milionů dolarů, v přepočtu asi 3,9 miliardy korun, které vedl fond Prelude Ventures. Třicet pět milionů do něj vložila Nabors Industries, jedna z největších vrtných firem světa.
Zatím jde ale hlavně o slib. Loni v létě firma na testovacím místě ve středním Texasu provrtala zhruba sto metrů žuly, což byl pro tuto metodu rekord, a to jen se stokilowattovým gyrotronem. Komerční verze má mít megawatt a celá souprava včetně chlazení a kompresorů spotřebuje přes tři megawatty, tedy zhruba jako běžná ropná vrtná souprava. Odborníci ale zatím zůstávají opatrní. „Propalovat díry do skály je působivé. Jenže to není všechno, co k vrtání patří,“ upozornil pro časopis MIT Technology Review Roland Horne ze Stanfordovy univerzity.
Elektrárna nazvaná Project Obsidian vyroste jižně od sopky Newberry a podle firmy vyjde zhruba na 350 milionů dolarů, tedy asi 7,6 miliardy korun. Má být první na světě, která bude vyrábět elektřinu z hornin teplejších než 300 stupňů Celsia.
Hodnotu smlouvy mezi Google a Quaise Energy firmy nezveřejnily, deník The Wall Street Journal ale uvedl, že přesahuje 500 milionů dolarů, zhruba 10,9 miliardy korun. Má to být ovšem jen začátek a podle Araqueho vrt za svůj život vrátí zhruba tisíckrát víc energie, než kolik spotřebuje jeho vyhloubení. „Google tím v podstatě přikládá prst na misku vah a říká: ‚Dobře, tohle se nám líbí,‘“ řekl Araque deníku.
Pro Google ale energie z hlubin není novinkou. Letos v září podepsal s firmou Fervo Energy, jak sama oznámila, smlouvu na 396 megawattů z geotermální elektrárny Cape Station v Utahu, podle firmy největší svého druhu na světě. S firmou Kairos Power zase chystá malý reaktor chlazený roztavenou solí v Tennessee a loni si objednal 200 megawattů z fúzní elektrárny společnosti Commonwealth Fusion Systems, která dosud nikde nefunguje. „Rozsah výkonu, který hledáme, i dopad na síť, kterého chceme dosáhnout, vyžadují, abychom celý tento ekosystém pěstovali,“ vysvětluje Lucia Tian, která v Googlu vede rozvoj pokročilých čistých technologií.
Podobně uvažují i konkurenti. Microsoft se dohodl na znovuspuštění jaderného bloku v elektrárně Three Mile Island, známé havárií z roku 1979, a jejích 835 megawattů má od roku 2028 odebírat dvacet let. Se startupem Helion Energy navíc už v roce 2023 podepsal vůbec první smlouvu na elektřinu z fúze. Meta zase letos v lednu oznámila dohody s firmami Vistra, Oklo a TerraPower, které jí do roku 2035 mají zajistit až 6,6 gigawattu z jádra. A zakladatel Oraclu Larry Ellison chce pro svá datacentra stavět vlastní malé modulární reaktory.
Quaise Energy má přitom ještě odvážnější plán, než je elektrárna v Oregonu. Chce vrtat přímo v areálech dosluhujících uhelných a plynových elektráren, nahradit kotel hlubinným vrtem a využít stávající turbíny, chlazení i vedení do sítě. Časem by se pak chtěla společnost dostat až do hloubek deseti a více kilometrů, kde teplota přesahuje 400 stupňů a voda se mění v takzvanou superkritickou tekutinu, díky níž může podle firmy jeden vrt dát až desetkrát víc elektřiny než u tradiční geotermální energie. Jeden z jejích projektových manažerů Steve Jeske to pro MIT Technology Review shrnul stručně: „Vypadá to, že by to nemělo fungovat. Ale funguje to.“








