Hloupější film dlouho neuvidíte. Návrat pubertální komedie místo smíchu vyvolává jen trapnost
Scary Movie bývalo vtipné. Teď už je spíš smutné. Rozesměje vás asi tak třikrát. Ale záchvat trapnosti ve vás vyvolá přibližně stokrát.
Nemám problém s hloupým humorem nízké kvality. Moji kolegové vám potvrdí, že ho sám dovedu produkovat dost. Takže mě nové Scary Movie nemile překvapilo. Lehké uchechtnutí ve mně filmová novinka vyvolala asi třikrát, hlasitý smích jednou. Jinak převládal pocit trapnosti z nepovedeného filmu.
Pokud je pro vás vrchol komedie, že někdo řekne něco jako: „Ha ha, černoši kradou!“ nebo „Já jsem republikánka, takže jsem rasistka!“ nebo „Hohoho, ty jsi trans!“, tak se vám šesté Scary Movie bude líbit. Není to žádná satira mistrně skrytá za pubertální komedii, není to žádné ostré strefování do témat „woke“ nebo „cancel culture“. Působí to jak vtipy vašeho padesátiletého strejdy, co zamrzl na Facebooku někdy před patnácti lety.
Výsledkem je jeden z nejtrapnějších filmů za strašně dlouhou dobu. A to jsem viděl Rebel Moon v rozšířené verzi. Jo a než mě z něčeho nařknete, problém není ten pubertální, marihuanou a tělesnými tekutinami zapáchající humor, který máme všichni se Scary Movie a podobnými parodiemi spojený. Problém je, že ten už dobře známe, takže až tolik nás nepobaví. A co je nové, to je zoufale slabé.
Scary Movie sice hodí pár vtipů na Hříšníky, Wednesday nebo Hodinu zmizení a další nejen horory, ale jinak budí dojem, že chce pobavit hlavně pupkaté páprdy po pěti pivech, co nemají rádi moderní svět. Buď recykluje jokes z roku 2000, nebo se snaží strefovat do společenských témat dneška. Z toho by taky šla udělat komedie, ne že ne! Ale nemusíte být žádná sněhová vločka, aby vám došlo, že k takovému humoru nestačí prostě vyzvracet: „He he he, el džý bý tý!“
Jasně, humor je otázkou vkusu. Rád bych věřil tomu, že ten můj je poměrně široký. Směju se Monty Pythonovu létajícímu cirkusu, Rickovi a Mortymu i České sodě – ale taky Prcičkám nebo filmům od Řezníka. A před mnoha lety jsem se smál veškerému vraždění, prdění, stříkání a kdovíčemu ještě v prvních dílech Scary Movie, které jsme tehdy znali ještě coby Děsnej biják. Nové Scary Movie je bohužel děsné doslova. Děsně nevtipné.
Za tu hodinu a půl jsem napočítal zacukání koutků asi tak na prstech jedné ruky a v trapném tichu jsem v sále rozhodně nebyl sám. Nemohl jsem se zbavit dojmu, že kdybych si pustil první díl, smál bych se tisíckrát víc. A neustále jsem si v duchu pokládal otázku, jestli bych se smál víc, kdybych byl americký boomer? Jestli nejsem prostě zoufalý suchar? Jestli tomu nerozumím? Jestli si jen nehraju na nóbl diváka, co neocení poctivou komedii ze staré školy?
Jenže pak jsem si vzpomněl, jak jsem se před pár měsíci smál u Bláznivé střely s Liamem Neesonem. To je taky takový relikt minulosti a komedie, co už se dneska netočí. Je plná fórků, na které fakt nepotřebujete učebnici filozofie, a přesto jsem se usmíval, chechtal i řehtal. Jak v kině, tak podruhé na streamu. Ani trocha nekorektnosti a vulgarity Bláznivé střele nechybí. Jenže si neplete humor s bolestivě ubohou snahou o rádoby kontroverzi.
