Říká se tomu „nerd-first“ přístup. Zatímco běžné eskortní služby stojí a padají s fyzickou přitažlivostí, malá skupina placených společnic v San Francisku vsadila na to, že klientovi budou rozumět. A klientela, kterou si vybrala, je specifická: zakladatelé startupů, výzkumníci a zaměstnanci technologických firem, kterým boom okolo umělé inteligence vydělal jmění a kteří jsou ochotni platit desítky tisíc dolarů za společnost někoho, kdo chápe jejich svět.

Jak ve své reportáži popsal americký magazín Forbes, jejich sazby jsou skutečně vysoké. Ještě před pár lety platilo, že hranice luxusu v tomto regionu leží zhruba na tisícovce za hodinu. Čtyři ženy, které novináři vyzpovídali, ovšem berou od tří do šesti tisíc dolarů za hodinu, v přepočtu zhruba od 62 do 125 tisíc korun.

Autorkou samotného termínu nerd-first je žena vystupující jako Aella, internetově proslulá sexuální pracovnice, která svého času pobavila sociální síť X tím, že na vlastní milostný život aplikovala metody datové vědy. Účtuje si nejvyšší ze zmíněných sazeb a klientů přijímá jen několik za rok. „Klienti zoufale touží po tom, aby holka, která je hezká, zároveň ocenila jejich inteligenci,“ řekla Forbesu. Jak ovšem dodává, ačkoliv si ji zákazníci vybírají kvůli intelektu, nakonec většinou mluví hlavně o sobě a používají ji jako zrcadlo pro vlastní nápady.

Jak taková kariéra vzniká, ukazuje příběh ženy pod pseudonymem Meida Marek. Ta ještě v roce 2024 pracovala na juniorní pozici ve financích a trápila ji obava, kterou dnes zná velká část kancelářských profesí, a sice že její práci převezme umělá inteligence. Vsadila proto na to, v čem je dobrá: je chytrá, umí se bavit s lidmi a baví ji futuristická témata od AI přes biohacking až po kryptoměny. Dnes si jako společnice účtuje 3 500 dolarů za hodinu. Sazbu od začátku roku téměř zdvojnásobila, má plno na měsíce dopředu a kvůli návalu poptávek uvažuje o dalším zdražení.

Na druhé straně téhle rovnice jsou peníze klientů. Například šéf čipového obra Nvidia Jensen Huang nedávno poznamenal, že jeho firma vytvořila mezi vlastními manažery rekordní počet miliardářů. OpenAI zase loni v říjnu umožnila více než šesti stovkám zaměstnanců prodat akcie až za 30 milionů dolarů a od chystaných vstupů OpenAI a Anthropicu na burzu si v Silicon Valley slibují takzvané generační bohatství.

S penězi ale přichází i otázka, co s nimi. „Nechtějí drahá auta, nechtějí drahé hodinky,“ popsal magazínu člověk, který čerstvým AI milionářům radí s filantropií. „Nevědí, co s těmi penězi dělat.“

Roli hraje i pracovní kultura. Tihle klienti, typicky muži kolem třiceti až čtyřiceti let, žijí často uvěznění ve svých kalendářích a vztahy berou jako přítěž. Placená společnice jim dává něco, co připomíná vztah, ale jen dočasně. Pozornost, konverzaci, případně sex, to vše bez hrozby odmítnutí a nejistot spojených s běžným randěním.

Že nejde primárně o sex, říká i další eskortní pracovnice Ada Hopper. Ta podle svých slov s úplně prvním klientem nakonec strávila většinu schůzky rozborem studií o ketóze a karnivorní stravě, protože oba spojovala posedlost přerušovaným půstem. Klient u ní zůstal další čtyři roky.

Celý fenomén přitom stojí na paradoxu. Ceny lidské společnosti letí vzhůru zrovna v době, kdy AI chatboti zvládají simulovat konverzaci, lichotky i flirt téměř zadarmo. Podle oslovených žen je to ale logické: čím dostupnější je umělá blízkost, tím vzácnější a dražší je ta skutečná. „Jak bude AI růst, autentické lidské spojení se stane vzácností,“ míní jedna ze společnic, vystupující jako Charlie Levine. „V budoucnu bude schopnost dovolit si lidský kontakt tím největším luxusem.“