V technologické a startupové sféře je to zavedená praxe. Zaměstnanci pracují pro nadějnou firmu a dostanou jako bonus akcie, ale k reálným penězům se přiblíží až za mnoho let, když firma vstoupí na burzu. OpenAI, gigant stojící za populárním nástrojem ChatGPT, tohle pravidlo porušil. Loni na podzim umožnil svým lidem prodat podíly za bezprecedentních 6,6 miliardy dolarů (137 miliard korun). Až nyní ale vyplouvají na povrch detaily o tom, jak se z talentovaných, ale stále řadových inženýrů stali přes noc boháči.

Je to klasická situace: zaměstnanci se podílejí na vývoji pokročilé technologie a na papíře vlastní obrovské jmění. Jenže tyhle papírové miliony hypotéku nezaplatí. Navíc nad nimi visí strašák z historie, která je plná příběhů technologických firem z dob takzvané dot-com bubliny na přelomu tisíciletí. Mnoho tehdejších zaměstnanců mělo akcie v astronomických hodnotách, ale než je stihli zpeněžit, bublina splaskla.

OpenAI také zatím není veřejně na burze. Firma se však rozhodla, že vpustí dovnitř velké investory a dovolí jim, aby cenné zaměstnanecké akcie přímo od lidí odkoupili. O této akci z loňského října se dlouho jen šuškalo. Teď v květnu ale odhalili její skutečný rozsah reportéři deníku The Wall Street Journal i díky aktuálně probíhajícím soudním sporům, kdy konkurent Elon Musk viní OpenAI z toho, že se odklonila od svých původních neziskových cílů a upřednostnila miliardový byznys.

A čísla jsou to vysoká. Možnost sáhnout si na hotovost využilo zhruba šest set současných i bývalých zaměstnanců. Průměrně si každý z nich odnesl 11 milionů dolarů, tedy zhruba 228 milionů korun. Pětasedmdesát lidí ale narazilo na absolutní prodejní strop a na účtech jim přistálo 30 milionů dolarů (623 milionů korun).

Proč zrovna 30 milionů dolarů? Vedení OpenAI dříve podobné prodeje omezovalo na 10 milionů. Jenže u těch nejlepších výzkumníků, o které se přetahuje celý svět a jimž firmy jako Meta běžně nabízejí astronomické nástupní bonusy, to vyvolávalo frustraci. Firma tak limit jednoduše ztrojnásobila. Z pohledu zaměstnanců to ale vyžadovalo velkou dávku trpělivosti.

Nováčci totiž nesmí na své podíly sáhnout první dva roky ve firmě. Říjnový prodej tak byl vůbec první příležitostí pro obrovskou vlnu lidí, kteří do OpenAI naskočili na konci roku 2022, kdy svět poprvé ohromil ChatGPT. Mimochodem ti, kteří tu pracovali už od roku 2019, mezitím sledovali, jak hodnota jejich zaměstnaneckých akcií vzrostla více než stonásobně.

O úroveň výš, ve vedení samotné společnosti, je ale řeč o úplně jiných částkách. Květnové soudní výpovědi ukázaly, že například hodnota podílu prezidenta Grega Brockmana činí zhruba 30 miliard dolarů (623 miliard korun). Generální ředitel Sam Altman naopak dál opakuje, že nemá jedinou akcii, a odvolává se na původní neziskové kořeny firmy. Wall Street už ale tak nějak počítá s tím, že jakmile Altman definitivně vyhraje soudní bitvu s Elonem Muskem o čistě ziskový model organizace, i on na svůj podíl dosáhne.

Loňská akce je navíc s největší pravděpodobností jen drobnou ochutnávkou. Zatímco na podzim se hodnota OpenAI odhadovala na půl bilionu dolarů, letos v březnu už poskočila na 852 miliard. Koncem letošního roku se navíc chystá tolik očekávaný vstup na burzu, kam by firma mohla dorazit s cenovkou 1,5 bilionu dolarů.