Zaplatíte za ně často nemalé peníze. A to nejen při prvním nákupu, ale i později, třeba když si pořídíte nějaké rozšíření nebo vylepšení. Jenže i když máte dojem, že si videohru kupujete tak nějak napořád, ve skutečnosti si ji spíš jen půjčujete a její vydavatel ji může kdykoliv vypnout, třeba z finančních důvodů. Snaha to zvrátit nyní narazila u Evropské unie.

Výzvu podepsalo 1 294 188 lidí napříč Evropou (včetně téměř 26 tisíc Čechů) a nese název Přestaňte ničit videohry – ačkoliv většina příznivců to cítí mnohem silněji a místo slova ničit používá rovnou slovo zabíjet. Že to zní příliš dramaticky? Možná ano, ale v jádru mají pravdu. Více než milionu lidí, kteří připojili svůj podpis pod občanskou iniciativu EU, jde totiž o to, aby jejich hry neumíraly.

Když si koupíte hru, tak máte jen propůjčenou licenci na její hraní. Některé moderní hry navíc vyžadují připojení k serverům vydavatele. Logicky to platí u online her, ale nejen u nich. A v tom spočívá hlavní problém: když se vydavatel rozhodne podporu takového titulu ukončit například vypnutím herních serverů, máte smůlu. Koupenou hru už si nikdy nezahrajete. A právě snahu tohle změnit nyní řešily vrcholné orgány Evropské unie, ke kterým se dostala zmíněná petice.

Cílem iniciativy je zabránit tomu, aby vydavatelé mohli vypnout hry jen tak a bez náhrady. Třeba bez toho, aby hráčům umožnili nadále provozovat vlastní servery, což u některých her není vůbec neobvyklé. „Nejde o získání vlastnictví videoher nebo souvisejících práv,“ upřesňují organizátoři iniciativy. „To, že společnost může zničit produkt dlouho poté, co jej již zákazníkovi prodala, nemá v podstatě v jiných odvětvích obdobu. Tyto praktiky zpochybňují samotný pojem vlastnictví, kdy zákazník nemá nic poté, co proběhla ‚koupě‘ hry,“ dodávají.

Téma se řešilo na půdě Evropského parlamentu, kde mu podporu vyjádřila i pirátská europoslankyně Martina Gregorová, negativní postoj naopak zaujal Ondřej Krutílek z ODS. A nyní se k „zabíjení“ her vyjádřila i Evropská komise. Hráče ale nepotěšila. „Komise se domnívá, že v této fázi nemůže navrhnout právní povinnost zachovat hratelnost videoher poté, co přestaly být poskytovány komerčně. Důvodem jsou i stávající práva duševního vlastnictví. Podle autorského práva EU mají nositelé práv výlučná práva ke svým výtvorům,“ uvedla.

Foto: Ubisoft

+20

Ačkoliv komise nové právní předpisy k projednání v parlamentu nepředloží, k iniciativě se však nepostavila zcela odmítavě. Příliš hmatatelných nadějí ale neposkytuje, spíš neurčitá prohlášení o „prozkoumávání způsobů, jak zlepšit průmyslové normy“ či „vypracování kodexu chování pro správu ‚konce životnosti‘ videoher“.

Navzdory neúspěchu u Evropské komise si ale zástupci hnutí Stop Killing Games zachovávají pozitivní vyhlídky. „Rozhodnutí nebylo neočekávané. Ale byli jsme na něj připraveni. Můžeme pokračovat i bez komise a jejího ne-rozhodnutí,“ uvedli hlavní organizátoři iniciativy. Co to znamená?

„Na komisi vlastně nezáleží,“ prohlásil zakladatel hnutí Ross Scott. „Zásadního pokroku jsme dosáhli v Evropském parlamentu, kde jsme v pozici, kdy můžeme v této záležitosti řešit legislativu i bez požehnání komise,“ dodal. Své snahy totiž videoherní aktivisté směřují do možnosti pozměňovacího návrhu projednávané evropské legislativy Digital Fairness Act s širokým dopadem na online služby.

Jistá hořkost z (ne)výsledku však u podporovatelů iniciativy zůstává. A to i kvůli nedávné schůzce Evropské komise se zástupci videoherního průmyslu. Jen pár dní před aktuálním rozhodnutím na ni byl pozván Yves Guillemot, šéf francouzského videoherního obra Ubisoftu (který se momentálně nachází v krizi). Ale Stop Killing Games nikoliv.