Transplantace kostní dřeně, objevení nové vazby vodíku, nalezení příčiny dědičného onemocnění ledvin, výzkum gramotnosti či úspěšné propojení byznysu s vědou na trhu s bateriemi. Za tyto i jiné přínosy na vědeckém poli ocenil nadační fond Neuron v loňském roce úspěšné vědkyně a vědce. Zápal pro vědu, který se u laureátů mnohdy zažehl už v útlém věku, měl přitom rozličné příčiny. V debatě pořádané nadací například molekulární bioložka Martina Živná hovořila o tom, že laboratoř ji začala lákat díky objevu kriminalistických sborníků u popelnice.

„Když jsem byla zhruba v šesté třídě, šla jsem vynést odpadky a u popelnice leželo několik kriminalistických sborníků. Jednalo se o popisy reálných kriminálních případů, které byly vyřešeny v laboratoři. A tehdy jsem si řekla, že to je něco, co bych chtěla dělat,“ vrací se do minulosti Živná, která je součástí týmu, jemuž se podařilo odhalit genetickou příčinu dědičného selhání ledvin a pomohl zlepšit diagnostiku tohoto onemocnění.

Původně chtěla skutečně vyšetřovat kriminální případy, ale nakonec zjistila, že je jí bližší vědecká laboratoř, ve které může přispět k poznání v oblasti zdraví a medicíny. Místo toho, aby zkoumala příčiny úmrtí, hledá cesty, které umožní vážně nemocným lidem přežít. Stejně jako Živná si našla cestu k vědě již v dětství i další laureátka Cen Neuron, Ukrajinka Mariya Shamzhy, která se specializuje na vývoj katalyzátorů.

„Můj zájem o chemii začal už na střední škole. Když jsem se zúčastnila chemické olympiády, maminka mi říkala, že mě nikdy neviděla tak šťastnou. Že bych se měla ve svém životě věnovat právě chemii,“ vypráví Shamzhy. Do Česka se dostala díky spolupráci svého vedoucího na univerzitě v Kyjevě s profesorem Jiřím Čejkou z Katedry fyzikální a makromolekulární chemie na Přírodovědecké fakultě UK. A dodává, že by ráda do země dostala další ukrajinské studenty.

Foto: Nadační fond Neuron

Molekulární bioložka Martina Živná

S ranými začátky si svou kariéru spojuje také Martin Setvín, který se věnuje výzkumu nevodivých materiálů. Fyzika a matematika ho začaly bavit v páté třídě, ale zdůrazňuje, že to bylo dáno především dobrým učitelem, který byl schopný ve studentech podnítit zájem. Laureáti cen se shodují, že právě vhodné zázemí ve škole je pro mladé vědce velmi důležité. Jedině díky vhodným podmínkám mohou totiž studenti realizovat svůj potenciál.

Jenže podle Pavla Hobzy, výpočetního chemika, který objevil novou vazbu vodíku a získal Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě, je právě školský systém kamenem úrazu současné české vědecké obce. „Nic si nenamlouvejme. Když se podíváme na objektivní čísla české vědy, tedy počet Nobelových cen, počet nejlepších pracovníků, ale i na nejlepší univerzity, je to celkem jasné. Kde je naše nejlepší univerzita v rámci Evropy? Nikde není vidět. Když nemáte kvalitní univerzitu, jaké pak můžete mít studenty?“ ptá se s notnou dávkou rozhořčení Hobza.

V tomto kontextu zmiňuje Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, na kterém působí. V současnosti má skvělé renomé díky jednomu člověku, profesorovi Holému, jehož objev řady antivirotik zachránil a stále zachraňuje miliony lidí, zároveň pro ústav vydělal miliardy. Dalším příkladem je podle něj Otto Wichterle, jehož vynálezy přispěly ke zdokonalení a celosvětovému rozšíření měkkých kontaktních čoček. Jenže na dvou lidech se hrdost vybudovat nedá.

„Nobelovu cenu získal Heyrovský, to je málo. Vemte si srovnatelné Švýcarsko, Holandsko, Dánsko a zapláčete. A teď se musíme ptát – proč? Musíme začít zkraje, univerzitami. Karlova univerzita, která je u nás nejlepší, je ve světě až na 266. příčce. Mnohem větší důraz by měl být kladen na internacionalizaci vědců a na podporu excelentních vědců, čemuž se u nás výrazně věnuje jen Neuron. Systémově u nás něco není dobře,“ stýská si Hobza.

Dětský hematolog a onkolog Jan Starý, kterého Neuron rovněž ocenil za celoživotní přínos vědě, ale dodává, že Česká republika je schopná konkurovat ostatním zemím v rámci medicíny. Zmiňuje řadu skvělých vědců, kteří se zaměřují na aplikovanou vědu v oboru, vedou mezinárodní pracovní skupiny a spoluurčují trend ve výzkumu dětské leukémie. Starý se v Česku zasloužil o rozvoj transplantací kostní dřeně a pravděpodobnost přežití jeho pacientů se zvýšila na 90 procent.

„Za 30 let udělala česká medicína obrovský pokrok. Vyjeli jsme ven a začali jsme komunikovat se světem, což nám nebylo dříve umožněno. Dostaly se peníze do medicíny a do výzkumu, založily se grantové agentury, což nebylo pravidlem ve všech postkomunistických zemích. Díky tomu jsme se dostali na velmi dobrou úroveň onkologie, kardiologie a dalších oborů,“ dodává Starý.

Foto: Nadační fond Neuron

Slavnostní předávání Cen Neuron v roce 2022

Zároveň ale podotýká, že v tak malé zemi, jako je Česko, stojí takové úspěchy jen na pár lidech. A ti musí vědě hodně obětovat, abychom jako země svět nejen dohonili, ale byli ho schopni i v nějakých oblastech vést. „Laureáti Cen Neuron ukazují, že výsledky jsou. Z jejich životopisů je ale patrné, že všichni mají zkušenosti ze zahraničních pracovišť. Bez toho to totiž nejde. Podstatné tedy je vydat se do zahraničí, tam se naučit, co je potřeba, a pak se vrátit do Česka. A právě Neuron v tomhle hraje velkou roli,“ uzavírá Hobza.

Na konci ledna Nadační fond Neuron otevřel nominace pro rok 2023. Prostor zviditelnit své pole působnosti tak mají další vědečtí talenti, kteří zanechávají mezinárodní odkaz a jejichž práce je silným příslibem do budoucna. Nominovat vědce na Cenu Neuron mohou vědečtí, výzkumní a akademičtí pracovníci nebo výzkumné organizace, ale také komerční subjekty i investoři. Nominace po jejich uzavření 31. března vyhodnotí vědecká rada Neuronu.

Hlavním posláním Nadačního fondu Neuron je zvyšovat prestiž vědců, rozvíjet moderní mecenášství ve vědě a propojovat svět vědy a byznysu. Jde o nezávislou platformu financovanou výhradně ze soukromých příspěvků mecenášů, kteří darují osobní prémii laureátům Cen Neuron. Od roku 2012 fond celkově podpořil českou vědu 134 miliony korun a ocenil celkem 111 vědkyň a vědců.

Nadace navíc ve spolupráci s IOCB Tech spustila v loňském roce program grantové podpory, který umožnil studentům výzkum v Izraeli se zaměřením na poznání tamějšího vědeckého systému a vědecký transfer. V lednu tak vyhlásila nový ročník grantového řízení. Deset vysokoškoláků podpoří částkou 60 000 korun na dvouměsíční stáž v izraelských školách a institucích.