Intel vstal z popela, akcie za rok vyletěly o 210 procent. Obhájí si firma raketový růst?
Intel, který ještě loni čekal na záchranu státu, dnes díky CHIPS Act a AI boomu slaví 26leté maximum a za rok přidal přes 210 procent.
Vítejte u nového vydání investičního newsletteru Money Maker Recap. Tentokrát se věnujeme velmi diskutovanému zestátnění energetického gigantu ČEZ a také potenciální hrozbě v podobě inflační spirály. Co to znamená a jaký dopad by měla na naše peněženky? Díky, že nás odebíráte!
☝️ Vítěz týdne
Banka, která vzešla z americké GE Money Bank, je zvláštní případ české kapitalistické zralosti. Hlavní zásluhu na tom má i její generální ředitel Tomáš Spurný, který v jejím čele stojí přes 10 let. Moneta se vyseparovala z americké GE, vstoupila na burzu jako outsider a většinu existence strávila pokusy najít kupce, který by ji pohltil.
Nejdřív Air Bank, pak Komerční banka, pak PPF přes Air Bank podruhé. Každý pokus o fúzi zkrachoval na valuaci, regulátorovi nebo menšinových akcionářích. Místo toho vznikla banka, která za rok 2025 vykázala rekordní čistý zisk 6,5 miliardy korun. Zároveň navrhla investorům dividendu 11,5 koruny na akcii s hrubým výnosem přes šest procent. Management slíbil, že tempo vydrží do konce dekády a dividenda poroste k patnácti korunám. Německé nebo italské banky by si o takových návratnostech nechaly zdát.
Český bankovní trh je koncentrovaný jako málokterý v Evropě, sazby jsou dlouhodobě nad eurozónou a Češi mají k hypotékám vztah hraničící s obsesí. Z takového prostředí těží všechny velké banky, ale Moneta poslední dobou možná nejvíce. Dnešní čísla jen výše napsané dokazují.
Pro investory na pražské burze je Moneta jedním z mála titulů, který kombinuje reálný organický růst s předvídatelnou dividendou. Kombinace, která se v českém prostředí nevidí často.
👎 Poražený týdne
V Berlíně to někdo myslel dobře, ale dopadlo to jako vždycky, chtělo by se říci s klasikem. V lednu nová vláda Friedricha Merze spustila dotační program na elektroauta za tři miliardy eur, s příspěvky až šest tisíc eur pro středněpříjmové domácnosti. Mělo to nastartovat prodeje, oživit automobilový průmysl a potvrdit klimatické ambice. Berlín ale udělal jednu věc, která ho odlišila od Británie i Francie. Dotaci otevřel všem výrobcům bez ohledu na původ, tedy i čínským značkám. Ministr životního prostředí to hájil větou, že věří v kvalitu německých značek a žádnou čínskou invazi nevidí.
Data ale – bohužel pro Němce – říkají něco jiného. V Německu se prodávají především elektroauta asijských značek. Podíl domácích automobilek se na tamním trhu s elektromobily snížil ze 66 na 58 procent. Sice se jim podařilo zvýšit prodeje meziročně téměř o čtvrtinu, trh jako celek ale rostl podstatně rychleji, o 41 procent, což v praxi znamenalo 160 tisíc prodaných elektromobilů. Naopak čínské značky navýšily odbyt dokonce o 72 procent, vyplývá z analýzy poradenské společnosti EY.
Symbolika je jedovatá. Německý daňový poplatník zčásti zaplatí expanzi průmyslu jiné země, a to navíc v jeho naprosto tradičním odvětví – automotive. A protože BYD, Chery i CATL už staví továrny v Maďarsku, Turecku a Španělsku, cla, o kterých se Brusel roky dohaduje, brzy přestanou hrát roli. Zbude jen otázka, jak dobrý produkt umíte vyrobit, protože cenovou válku už jste prohráli. A odpověď, která se Německu tak dlouho zdála nemyslitelná, je, že ten nejlepší vůz v ceně do 40 tisíc eur dnes přichází ze Šen-čenu, ne z Wolfsburgu.
💵 Téma týdne
Zachránit od krachu ho měl stát. Intel však vstal z popela
Dneska je z Intelu jeden z největších comebacků Wall Streetu poslední dekády. Za rok přidal přes 260 procent a sedí na 26letém maximu při ceně kolem 65 dolarů za akcii. A to je firma, která ještě loni vypadala jako pomník vlastní slávy. Akcie pod 20 dolarů, generální ředitelé se točili každého půl roku, vlak umělé inteligence firmě ujel před nosem a ve Washingtonu se polohlasně debatovalo o tom, jestli Intel bude muset stát zachránit před krachem.
Washington firmě nakonec pomohl, jen elegantněji než v případě klasického bailoutu, tedy oficiální poslední záchrany před bankrotem. Trumpova administrativa to udělala skrze CHIPS Act, zákon na podporu domácí výroby čipů. Stát si vzal zhruba desetiprocentní podíl a z regulátora se stal spoluakcionář, kterému záleží na budoucím směřování firmy.
Ve světě, kde Tchaj-wan zůstává geopoliticky nejcitlivějším bodem planety a kde přes 90 procent nejpokročilejších čipů vyrábí jediná firma TSMC, je Intel najednou strategickým aktivem, které si Washington nemůže dovolit nechat spadnout.
K tomu se přidala partnerství, která byla ještě loni nemyslitelná. Google si vzal procesory Intelu do svého cloudu, Nvidia začala spojovat procesory Intelu se svými grafickými čipy pro umělou inteligenci, Amazon a Microsoft začaly diverzifikovat ze svého hlavního dodavatele TSMC a Elon Musk zatáhl Intel do projektu Terafab na výrobu čipů pro AI.
Nad tím vším stojí poptávka po serverových procesorech ze strany velkých provozovatelů datových center, kterou agentická AI, tedy umělá inteligence schopna jednat samostatně, vyhnala do extrémních výšek. Analytik BNP Paribas, dlouho jeden z největších skeptiků, v dubnu akcii přehodnotil a poslal cílovou cenu z 34 na 60 dolarů.
Jediný háček může být v ocenění. Při aktuálním 128násobku očekávaných zisků, tedy na úrovni několikanásobně vyšší než u běžných technologických firem, potřebuje Intel investorům rapidní růst ceny akcií obhájit. Foundry divize, tedy zakázková výroba čipů pro externí klienty, loni vyprodukovala operativní ztrátu 10,3 miliardy dolarů a marže se zatím zlepšují pomaleji, než by ocenění napovídalo.
💰 Ze světa Money Makeru
Když Anthropic představil jazykový model Mythos, který umí sám hledat a potenciálně zneužívat bezpečnostní díry ve Windows, kyberbezpečnostní svět zbledl. Přesně tímhle se zabývá český startup Aisle bývalého šéfa Avastu Ondřeje Vlčka a počítačového vědce Stanislava Forta, veterána z Anthropicu a DeepMindu. „To, co objevil Mythos, by náš systém při správném dotazu zvládl také,“ říká Fort v nejnovějším dílu podcastu Money Maker.
Rubriku Investice podporují
