Jak podnikání ustát nejen se ctí, ale i s úspěchem. Čtěte deset právních rad, jak přežít startup

Startupistovo desatero od advokátek Lindy Kolaříkové a Jany Sedlákové.

sedlakova-kolarikova-1Speciál

Foto: Sedlakova Legal

Linda Kolaříková a Jana Sedláková, advokátky z kanceláře Sedlakova Legal

Zakládáte startup, už ho máte nebo se naopak chystáte firmu prodat? Může to být skvělá jízda, ale také pořádný bolehlav. Přečtěte si proto praktické desatero pro náš speciál Právo ve světě startupů od advokátek Lindy Kolaříkové a Jany Sedlákové o tom, jak podnikání ustát nejen se ctí, ale i s úspěchem.

1. Mluviti stříbro, mlčeti NDA aneb Myslete na mlčenlivost

A je to tady. Dostali jste nápad na produkt, který na trhu chybí. Nebo nápad, jak zdokonalit něco, co už na světě je. Co teď? Jak začít tento nápad úspěšně realizovat, aniž by vám ho někdo vzal? Pokud je opravdu unikátní a potřebujete ho chránit, než o něm někomu jen řeknete, trvejte na uzavření dohody o mlčenlivosti (známé jako NDA). Nemusí jít o žádný stostránkový dokument. Stačí jednoduchá dohoda popisující, co se s nápadem může dělat a co naopak ne. Kvalitní NDA je základ a ustanovení o mlčenlivosti určitě využijete během podnikání několikrát.

2. Pořádek dělá přátele aneb Dohoda mezi společníky

Nápad už máte a teď s ním chcete udělat díru do světa. Jistě vás jako první napadne založit si společnost, která se bude dále rozvíjet a pomalu chystat na vstup investora. Možná si k tomu budete chtít přizvat parťáka (společníka). Ve dvou se to lépe táhne. S více zúčastněnými ale roste také riziko neshod. Proto si jasně stanovte, co od spolupráce chcete a nebojte se uzavřít společnickou dohodu (SHA). V ní se můžete domluvit třeba na rozdělení zisků, na podmínkách vstupu investora nebo co se bude dít, pokud jeden z vás bude chtít ze společnosti ven.

3. Co bylo dříve aneb Zkontrolujte si, komu patří nápad

Ne vždy však budete chtít založit společnost ještě před tím, než si svůj nápad otestujete a vyvinete. Nápad/produkt je samozřejmě váš. Menší oříšek nastane poté, co společnost založíte. Nápad se do ní totiž sám nedostane. Má-li ho společnost rozvíjet a prodávat, musí k němu mít práva. Proto po založení společnosti nezapomeňte smluvně ošetřit vklad vašeho nápadu/produktu do ní.

Spokojení a loajální spolupracovníci jsou nad zlato!

4. Váš nápad nemusí být váš aneb Komu patří nápad podruhé

Má-li váš startup růst, budete nejspíš potřebovat zaměstnance nebo kontraktory. Spokojení a loajální spolupracovníci jsou nad zlato! A protože i oni se budou podílet na dalším osudu vašeho nápadu, nezapomeňte s nimi nastavit férové vztahy. Základní parametry pracovní smlouvy nebo smlouvy o dílo není v dnešní době problém najít. Pokud ale vyvíjíte software nebo jiné produkty duševního vlastnictví, nezapomeňte ošetřit hlavně práva, která k výsledkům činnosti pracovníků bude startup mít. Ne všechna práva na vás přechází automaticky a je nemilé při vstupu investora zjistit, že váš nápad není tak úplně váš!

5. ESOP aneb Motivujte a udržte si své spolupracovníky

ESOP je anglická zkratka pro zaměstnanecký opční program. Existuje jich mnoho typů – program s virtuálními podíly, klasický program s reálnými podíly, opční program… Při jejich volbě hrají zásadní roli tři věci. První je typ vaší společnosti, tedy zda jde o a. s. či s. r. o. Dále záleží na tom, zda chcete opravdu převést skutečné podíly, tedy přibrat další společníky. Můžete jít i cestou pouhého smluvního ujednání, čímž vytvoříte podíly virtuální.

Rozhodující mohou být také daně. Není tajemstvím, že zdanění zaměstnaneckých podílů je u nás celkem nepříznivé. Jakmile si vyberete vhodný typ, nezapomeňte se spolupracovníky vyřešit jeho konkrétní podmínky. Třeba kolik procent společnosti mezi ně rozdělíte, zda budou podíl nabývat najednou nebo postupně (prostřednictvím takzvaného vestingu), jaké další požadavky musí splnit (například KPI) nebo kdy a jak mohou podíl zpeněžit či o něj přijít.

hadka

Foto: Icon8 Team /Unsplash

Hádka

6. Jméno předurčuje úspěch aneb Chraňte si svůj brand

Určitě víte, že nejméně polovina úspěchu každého produktu je v brandu. A ten stojí na duševním vlastnictví. Od loga přes webové stránky, fotografie, design… Cokoliv z toho může být předmětem duševního vlastnictví autora. Stejně jako u spolupracovníků si i tady pohlídejte, abyste měli maximální práva ke všemu, co si objednáte nebo vytvoříte. Velkou část brandu představuje jméno vaší značky. Proto je vhodné chránit i to. Firma, tedy název vaší společnosti, je částečně chráněna přímo ze zákona (nejde totiž zapsat dvě společnosti se stejným jménem nebo takové, kde by hrozila záměna). Nemusí se ale překrývat s názvem vašeho nápadu/produktu či celého brandu. Proto přichází na scénu registrace ochranné známky.

Je jasné, že investice do ochranné známky představuje na začátku podnikání docela dost peněz. Doporučujeme projít web Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví, který má pravidelné granty a část registračních poplatků můžete dostat zpět. Pokud do známky investovat nechcete, důkladně si alespoň zkontrolujte, že váš název neporušuje cizí ochrannou známku. Rebrandovat ve chvíli, kdy je váš produkt už známý a má úspěch, je mnohem dražší.

7. Pořídil si startup, ale chodili mu tam lidi

Jakmile startup dotáhne produkt do fáze nabízení zákazníkům, nastává konečně čas začít sklízet ovoce za tu kopu práce na jeho vývoji. A ovocem samozřejmě myslíme zejména peníze. Jak ale na to? Nejspíš je na čase podívat se po šikovných účetních. A, pokud jste to snad ještě neudělali, taky po právnících, kteří vám nastaví smlouvy se zákazníky. Nezapomeňte, že i smlouvy se dají ušít na míru a v řeči vašeho kmene. Volte tedy jazyk a obsah smlouvy podle typu produktu i zákazníka. Jinak bude nejspíš znít smlouva na dodávku klíčového bankovního softwaru a jinak obchodní podmínky skateshopu. Nejdůležitější totiž je, aby obě strany věděly, co podle smlouvy mohou a nemohou, tedy uměly se jí řídit. Smlouva umí být dobrý sluha i zlý pán a často je brzdou obchodování. Přesto na ni nezapomínejte. Když totiž dojde na lámání chleba, platí, že co je psáno, to je dáno.

8. Investor je parťák, promyslete si, co chcete nabídnout

V dnešní době se většina startupů od začátku staví s očekáváním investic. Přísun cizího kapitálu, ale i zkušenosti a kontakty investorů, dokážou s rozvojem produktu hodně pomoci. Podaří-li se zakladatelům a investorům vytvořit funkční tým, je úspěch téměř jistý. Jak se na vstup investora nachystat? Nejdřív je určitě potřeba rozmyslet si obchodní stránku investice – jakého podílu se vzdát a za kolik. A také co od spolupráce čekáte. Jakmile se shodnete na základních parametrech, nastupuje takzvaný term sheet – soupis základních parametrů investice. Ten pak právníci přetaví v investiční dohodu. A protože je investor ve většině případů i novým společníkem, je potřeba i s ním uzavřít společnickou dohodu (SHA). Pořádek totiž dělá nejen přátele, ale i fungující obchodní partnery.

9. Udělejte pořádný úklid aneb Nachystejte se na investici

Investoři dávají ve startupech peníze do dvou věcí – do produktu a do lidí. A protože vynakládají nemalé prostředky, před poskytnutím investice si každý zodpovědný investor startup proklepne (udělá takzvanou due diligence neboli DD). Na co se nejčastěji zaměřují? U začínajících startupů většinou na vlastnictví produktu. Tedy jestli je to, co prodáváte, opravdu jen vaše a můžete s tím libovolně nakládat. Dále na smlouvy se spolupracovníky, aby co nejvíce chránily práva společnosti.

Kromě toho kontrolují účetnictví, korporátní záležitosti (zda je váš startup správně založený, zda zveřejňujete účetní závěrky, platíte daně…) a podle typu startupu i další oblasti. Většina nálezů během kontrol investorů bývá naštěstí řešitelná. Ale kdo je připraven, není překvapen. Pokud má váš startup neřešitelný právní problém, můžete o investici buď přijít, nebo budete muset poskytnou výraznou slevu. Když však provedete předinvestiční úklid, výrazně se tím zvyšují vaše vyjednávací možnosti.

10. Pohlídejte si dohodu s investorem, ať to dobře dopadne

Když se řekne investiční dohoda, všechny pravděpodobně napadne typický základ takové dohody – zakladatelé se vzdají části svých podílů výměnou za kapitál do jejich startupu. Jaké jsou ale další podmínky? Zejména jde o liquidation preference – tedy jaký násobek své investice získají investoři zpět a kdy. Také bývají v dohodách ujednání, které se věnují takzvanému drag-along a tag-along právu. Drag-along právo opravňuje (většinou majoritního) společníka požadovat po ostatních společnících, aby společně s prodejem jeho podílu, prodali i ten svůj (pro kupující totiž může být atraktivnější 100procentní podíl).

Tag-along ujednání naopak slouží jako ochrana minoritních společníků, aby je (majoritní) prodávající společník, musel k prodeji přibrat. Dále si investoři jako ochranu před ředěním svých podílů často vymíní ustanovení řešící takzvanou anti-dilution. Jedná se o pojistku, aby se při příštím investičním kole nestalo, že se jejich podíl zmenší. No a v neposlední řadě investoři po zakladatelích většinou vyžadují, aby pár let po investici pro společnost stále pracovali a nekonkurovali jí.

***

Všechna témata z našeho speciálu Právo ve světě startupů naleznete zde.

Právo ve světě startupů

Linda Kolaříková & Jana Sedláková

Linda Kolaříková a Jana Sedláková, advokátky z kanceláře Sedlakova Legal.

Linda Kolaříková a Jana Sedláková, advokátky z kanceláře Sedlakova Legal.