Je mu teprve 32 a na pražskou burzu přivedl miliardové firmy. Teď bude nějakou dobu sucho, říká

František Bostl dovedl na pražskou burzu podniky jako mmcité nebo Bezvavlasy, věnuje se i filantropii. V úpisech nových akcií teď čeká hlušší období.

Luboš KrečLuboš Kreč

bostl

Foto: Starteepo

Investor a podnikatel František Bostl

0Zobrazit komentáře

Na nedávné konferenci v Poslanecké sněmovně se sešli elitní investoři jako miliardář a spoluzakladatel portálu Centrum.cz Ondřej Tomek, finančník a spolumajitel skupiny Wood & Company Jan Sýkora nebo známý glosátor dění a portfolio manažer z J&T Michal Semotan. Lobbovali za to, že je třeba víc rozhýbat kapitálový trh v Česku. Jedním z lidí, kteří se o totéž snaží už dlouho, je i teprve dvaatřicetiletý ekonom František Bostl, který za své úsilí dokonce dostal v roce 2023 ocenění od Evropské komise. Na burzu už dovedl třeba výrobce klik M&T 1997, kosmetický e-shop Bezvavlasy.cz nebo tvůrce laviček a mobiliářů mmcité. „Bohužel mám pocit, že teď bude nějakou dobu sucho, že tam v nejbližší době moc zajímavých podniků nepřijde. Alespoň ne přes nás,“ krčí rameny při rozhovoru pro CzechCrunch.

Rodáka z jihočeského Vimperku si někteří pozorovatelé ekonomického dění mohou pamatovat jako takovou tu mluvící hlavu, která v médiích komentuje kdeco od vývoje na akciových trzích přes schodek státního rozpočtu až po kondici světových aerolinek. Na pozici hlavního ekonoma působil ve společnostech Cyrrus, Coloseum a v roce 2016 přešel do Chytrého Honzy, což byl svého času celkem ambiciózní finanční projekt skupiny Rockaway internetového podnikatele Jakuba Havrlanta.

„Vystupování v médiích byla jen jedna část, ta druhá a podstatnější byla příprava robo advisory investiční služby, jak je dnes známe díky Portu nebo Fondee. V podstatě jsme to měli hotové, byli bychom suverénně první, mělo se to jmenovat Ern-e, ale majitel se to rozhodl zastavit a pak i prodat,“ říká Bostl s trochou smutku v hlase a dodává, že dnešní Chytrý Honza, který patří brněnskému byznysmenovi Davidu Rusňákovi a jeho holdingu DRFG a který je klasickým srovnávačem nabídek, už nemá s Chytrým Honzou, do kterého v roce 2016 nastupoval, v podstatě nic společného.

Právě nešťastná zkušenost s prací na aplikaci, která sice mohla předběhnout konkurenci, ale kterou zařízly události a rozhodnutí, na něž neměl žádný vliv, ho přiměla k rozhodnutí postavit se na vlastní nohy. A tak v roce 2017 založil firmu Starteepo, pro kterou si vytyčil dvě byznysové priority – jednak pomáhat se vstupem na trh Start pražské burzy, který je určený menším a středním podnikům a který byl tehdy čerstvě na světě, jednak rozjet fond, který by se specializoval na zhodnocování peněz bohatších lidí. Loni ho díky nominaci od pražské burzy vyznamenala dokonce Evropská komise, a to za podporu rozvoje malých a středních firem.

vako

Foto: Vakovako

Tým platformy Vakovako, František Bostl stojí vpravo

Postupně se mu podařilo na burzu přivést sedm společností: „Tři z nich nakonec takový sukces, alespoň pro mě, nebyly, ale čtyři, o které se starám dodnes, bych se nebál označit za ozdoby burzy,“ říká. Mezi ty méně úspěšné emise řadí výrobce pracovní obuvi Prabos, developerskou skupinu Udi a technologickou firmu eMan. První jmenovaná není moc aktivní, co se komunikace a zájmu o investory týče, druhá se po třech letech z burzy stáhla (ač se solidním ziskem pro investory) a třetí se prostě s Bostlem rozešla v tom, jak dál byznysově růst.

To, co Bostl začal postupně dělat a jak se profiluje, už totiž není poradenství, ale čím dál víc je investorem. Do firem, které uvádí na burzu, totiž vkládá i vlastní prostředky – a ne zrovna málo. Se svým privátním fondem Czegg Ventures vždycky koupí část akcií, které daná firma umístí na kapitálový trh. „Hodnota portfolia, které ve fondu nyní mám, je bezmála půl miliardy korun,“ vysvětluje Bostl. Řeč je o podílech ve společnostech Karo Leather, Bezvavlasy.cz, M&T 1997 a mmcité. Tedy v těch projektech, jimž na burzu pomohl a které řadí mezi ty úspěšnější.

Karo Leather zpracovává kožený odpad z jatek a vyrábí z něj kůže třeba na sedačky do automobilů. Loni měla tržby 317 milionů, což byl meziroční nárůst o 66 procent, provozní zisk činil 36 milionů. Tržní valuace společnosti je aktuálně 790 milionů a cena akcií od listopadu 2019 stoupla bezmála o 300 procent. „Budujeme novou továrnu, plán je zvednout tržby o sto procent během příštích tří let,“ komentuje brtnickou firmu Bostl.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Bezvavlasy.cz jsou internetový e-shop specializující se vlasovou kosmetiku, který se ale víc a víc rozšiřuje z e-commerce do sektoru služeb pro kadeřnické odborníky. Skupina měla v roce 2023 tržby přes miliardu korun, provozní zisk na úrovni 115 milionů a její akcie od podzimu 2022 posílily o 40 procent. Nedávno pak do svého čela získala velkou posilu, protože jejím šéfem se stal bývalý ředitel lékárenské skupiny Dr. Max Daniel Horák. „Ambice je jasná. Chceme růst, chceme kupovat další firmy. Když to řeknu příměrem, Dan Horák je šofér formule 1, který teď přesedlal do mnohem menšího auta, které má ale potenciál,“ usmívá se Bostl.

Ivo Ulich je širší veřejnosti známý jako někdejší úspěšný reprezentační fotbalista, jenže dnes je úspěšným byznysmenem – patří mu rodinná východočeská společnost M&T 1997, která vyrábí luxusní dveřní kliky, jež mají ve svých domech a firemních sídlech i lidé jako Karel Komárek nebo rodina Renáty Kellnerové. Bostl pomáhal Ulichovi vzít podnik na burzu předloni, upsal tehdy přes 11 procent. Cílem bylo mimo jiné pomoct vyplatit některé starší věřitele a vůbec firmu finančně očistit. Titul sice na burze nijak nezáří, Bostl je ale spokojený: „Je to stabilní dividendový byznys, dělají skvěle svou práci, mají dobré jméno.“

Posledním přírůstkem burzovního trhu Start, za nímž stojí Bostl se svými kolegy, je zlínský výrobce městského mobiliáře mmcité. Jde o dobře etablovanou firmu, její zakladatel David Karásek je známou postavou zdejší byznysové scény. Designové lavičky nebo odpadkové koše šlapou ekonomicky velmi spolehlivě, za loňský rok mmcité utržila 1,2 miliardy a v hrubém vydělala 150 milionů. Od loňského léta si její akcie připsaly už 100 procent. „Je to mašina,“ směje se Bostl.

Z Františka Bostla nyní vyzařuje klid. Jenže co dál? Jaké další firmy zamíří na burzu? V posledních pár letech se jich objevilo poměrně dost, činil se nejen on, ale třeba i skupina Wood & Company, která pomohla upsat akcie online lékárny Pilulka.cz, sítě pizzerií Coloseum nebo e-shopu s obuví Footshop. „Teď to bohužel vidím poměrně bledě. Mám seznam asi stovky firem, s nimiž jsem v kontaktu a které by se na burzu hodily, ale myslím, že teď nějakou dobu žádného zajímavého nováčka neuvidíme,“ kroutí Bostl hlavou.

To nemluví jen o svých klientech, ale obecně o situaci na trhu – s tím, jak došlo k poměrně velkému ochlazení ekonomiky, se ukázalo, že třeba někdejší burzovní hvězda Pilulka.cz má řadu problémů, takže hodnota jejích akcií je nyní desetinová oproti maximům z ledna 2022 a o 60 procent pod upisovací cenou. Nebo že se na burzu dostaly podniky, které tam prostě s ohledem na svou velikost a výkonnost nepatří, jako je Hardwario nebo Coloseum.

A přestože například příchod strojírenské skupiny Gevorkyan na trh Start lze označit za jasný úspěch, podle Františka Bostla se zkrátka nálada mezi českými majiteli znovu posunula směrem k větší opatrnosti: „Vstup na burzu nikdy nebyl u nás tak samozřejmé řešení jako třeba v USA. A teď to znovu platí. Dva tři roky zpět se to trochu změnilo, ale nyní bych řekl, že se to vrátilo. Seznam firem, které by tam chtěly jít, se, aspoň podle mě, do určité míry vyčerpal. Je to běh na delší trať,“ říká a dodává: „Abych ale nebyl jen negativní, ti, co o IPO uvažují v horizontu pěti a víc let, by mohli toto sušší období plně kompenzovat a na burze zazářit.“

jan-muzatko-coloseum

Přečtěte si takéKuriózní případ. Síť pizzerií Coloseum při IPO vybrala jen 40 milionůTak trochu kuriózní případ. Síť pizzerií Coloseum při vstupu na burzu vybrala jen 40 milionů

Pro Bostla to prý ale není zásadní problém, právě proto, že se posunul z pozice někoho, kdo radí s IPO (anglická zkratka pro vstup na burzu), víc směrem k investorovi, který se podílí i na řízení daných firem, navíc jim pomáhá s komunikací a se vztahy s investory. A tím vším zhodnocuje vlastní prostředky, které vložil do podílů ve firmách: „Došlo mi, že je někdy lepší zalévat zahrádku a sklízet ovoce než honit jeleny po lese.“

V objemu spravovaných aktiv by se rád z nynějších zhruba 700 milionů korun dostal na miliardu v horizontu nejbližších let. Počítá s tím, že čím dál víc bude celá skupina Starteepo fungovat spíš jako jeho malý family office, než že by přijímal peníze od cizích investorů. Důvodem je i to, že se chce hodně věnovat filantropii, což je jeho další vášeň – nedávno například rozjel charitativní aplikaci Vakovako, přes kterou lze na pár kliků poslat peníze prověřeným zahraničním neziskovkám.

„Chceme v tom pokračovat, teď je v plánu služba, která do mecenáštství dodá trochu gamifikačních prvků, aby se z darování mohla udělat i netradiční forma zábavy třeba na firemních večírcích. Ukážeme to v létě na party pražské burzy. Kombinace investic a dobročinnosti přece dává smysl,“ říká mladý byznysmen.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Výška je v Praze jako červený hadr. Tři věže Evy Jiřičné nám zakázali, nechápu to, říká Kunovský

Zakladatel Central Group Dušan Kunovský v podcastu Money Maker hovoří o tom, jak vybudoval největšího rezidenčního developera v zemi.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

0Zobrazit komentáře

I díky studiím na Cambridge na začátku 90. let měl před sebou Dušan Kunovský nalajnovanou kariéru právníka. Pak se ale zhlédl v realitách a začal kolem nich stavět vlastní společnost Central Group. Z ní během třiceti let vybudoval největšího rezidenčního developera v Česku, který aktuálně stojí za čtvrtinou všech připravovaných bytů v Praze a zisky počítá v miliardách. Jelikož je Kunovský stále jediným vlastníkem Central Group, patří také k nejbohatším Čechům.

Co mu v realitách vydělalo první peníze? Proč rostou ceny bytů a co na jejich výstavbě nejvíce trvá? A proč kroutí hlavou nad tím, na co všechno v Praze dohlížejí památkáři? Přinášíme výběr toho nejzajímavějšího, co padlo v podcastu Money Maker s Dušanem Kunovským, na který se můžete podívat níže a najdete ho také ve všech podcastových aplikacích.

Absurdní povolovací procesy

Všechno je komplikovanější přemírou byrokracie a přeregulace. Trh se zásadním způsobem vyvinul a zkomplikoval. Přiznám se, že dnes bych si netroufl tento byznys zakládat, ani do něj vstupovat. Za posledních deset let se z developmentu stal vůbec nejdlouhodobější byznys, co si člověk dokáže představit. Na stavební povolení na běžný bytový dům v Praze často čekáme deset a více let. Vlastní rok a půl nebo dva roky, co se staví a prodává, tedy kdy to i lidé vidí a vnímají, to je jen taková třešnička na dortu. Ale předtím je nad tím deset let práce.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Někdy čekáme i patnáct let. Nedávno se nám něco podařilo schválit za sedm let, to jsme otevírali šampaňské a skoro udělali ohňostroj. Míra nefunkčnosti povolovacího procesu je obrovská. Impotence, do které se dostal celý schvalovací proces, jakožto důležitá součást pro ekonomiku, je absolutně absurdní.

Praha se chrání až moc

Praha je svou historií a svojí nádherou do určité míry specifická, v tom se asi nedá ani s Varšavou, ani s Bratislavou srovnat. Je to dané i relativně striktní ochranou historického jádra a jeho bezprostředního okolí, ale pravda je taková, že široká ochranná zóna v rámci Pražské památkové rezervace je tak obrovská, že v podstatě zahrnuje více než polovinu aktivní Prahy, kde vzniká nějaký ekonomický život. Samozřejmě chraňme historickou Prahu a její bezprostřední okolí, ale proč v nějakých okrajovějších nebo dobře dostupných částech nevzniká unikátní a třeba i vyšší výstavba? Proč je s tím, proboha, v Praze takový problém? To úplně nechápu.

Památkáři a UNESCO v podstatě chrání nikoliv jen historické centrum Prahy, ale i výhledové horizonty. Když si představíte, kam až vidíte z rampy Pražského hradu, tak je fakticky vše chráněné. A jelikož vidíte prakticky všude, je to složité. Ale role památkářů v Praze je rozhodně nezastupitelná. Praha je unikátní a ochranu si zasluhuje, akorát je třeba vnímat, že ochranné pásmo je obrovské a bez vyšších staveb se do budoucna stejně dříve nebo později neobejdeme, protože nebude kde stavět, pokud se nemáme rozrůstat i v rámci Středočeského kraje a zastavět nakonec úplně všechno.

dusan-kunovsky1

Foto: Tomáš Svoboda / CzechCrunch

Dušan Kunovský, zakladatel Central Group

Výška jako červený hadr

Výška je v Praze jako velký červený hard. Setkali jsme se s tím ve dvou našich projektech. Přestože mám rád výškové stavby a mám rád unikátní architekturu, která město obohatí, tak to rozhodně není tak, že každý barák musí být architektonický unikát. Musí ale vznikat nějaké eye catchers, aby to bylo prostě zajímavé a aby to nebylo všechno jenom fádně zprůměrované. A je pravda, že prosadit v Praze něco architektonicky unikátního, to je červený hadr. A vůbec nejčervenější hadr je, když by to mělo jít trošku do výšky.

Skoro zničený projekt Evy Jiřičné

Opět to bohužel narazilo na UNESCO. Dokonce kvůli tomu projektu UNESCO pohrozilo, že by tím byl ohrožen zápis Prahy do jeho seznamu. Projekt se šest let přepracovával, optimalizoval a teď byl čerstvě představen, kdy ze tří věží zůstala jedna věž, a to v dominantním místě, kde byla dřívější telekomunikační věž. Je to unikátní stavba, Eva Jiřičná jí říká rozvlněná věž. Věřím, že je to architektonický unikát, takže je dobře, že alespoň část projektu se zachránila.

olsanska-11

Přečtěte si takéNa Žižkově vznikne podle Jiřičné jen jedna věž obklopená kvádryTři vysoké věže zamítli. Místo Mordoru na Žižkově bude od Evy Jiřičné jen jedna rozvlněná

Nakonec se podařilo domluvit – a chci poděkovat i památkářům, protože jednu dobu se jednalo o tom, zda tam vůbec může vzniknout nějaká trochu vyšší stavba –, že stavba je do výšky dřívější telekomunikační věže, tedy 80 metrů. Je správné a logické, kdy památkáři uznali, že v tom místě jsou lidé z Prahy zvyklí na nějakou výškovou dominantu. Nefunkční telekomunikační věž, která nebyla jakkoliv využitelná a přestavitelná, nahradí nová unikátní stavba, která bude sloužit tomu účelu, který je v Praze v současnosti nejnaléhavější, což je pro bydlení.

Bydlení v Praze jako výsada

Hlavní důvod je, že bytů vzniká málo. Kdyby na trhu vznikalo více bytů, tak se více potkává nabídka s poptávkou, a to by vliv na cenu bezesporu také mělo. Ale není to jen růst cen bytů jako takových. Teď, dejme tomu, dva roky stagnovala, ale v mezičase roste o deset procent ročně i nájem. Trh v Praze i v dalších velkých městech má růstové trendy, ale musím k tomu říct, že to není přeci tak, že úplně každý by měl mít ústavní pravo vlastnit byt v Praze nebo bydlet v Praze. Jsou jiné možnosti, příležitosti, takže bydlet v Praze je do určité míry výsada. To se nedá nic dělat. Je to všude, ať se podíváme na západ od našich hranic – atraktivní velká města jsou tahákem pro lidi z regionů. Trpí tím všechna města, některá více, některá méně.

Rubriku Bydlení a reality podporujíhypox