Michael Jackson byl něco jako z nebes seslaný anděl, kterého všichni (kromě otce) milovali a který měl šířit lásku, dobro a radost po celém světě. A který uměl neskutečně dobře zpívat a tančit. Asi takovou myšlenku si odnesete z filmové novinky Michael, která sice slibuje pohled na život a kariéru krále popu – navíc s využitím Jacksonova skutečného synovce Jaafara v hlavní roli! –, ale reálně se jí daří jediná věc.

Už třeba film Bohemian Rhapsody o Freddiem Mercurym a kapele Queen nás naučil, že podobné snímky jsou jen oslavou úžasnosti umělců. Temnější stránky jejich životů se nanejvýš nakousnou, obvykle prostě ani neukážou. Michael, který právě dorazil do českých kin, jde v téhle až náboženské úctě vůči svému subjektu ještě dál.

Film je devadesát procent času dětinský, usměvavý a hlavně zcela bezpečný a oslavný. Mezi přeslazenými okamžiky najdete jen pár zrnek něčeho zajímavého. A jestli máte v hlavě třeba myšlenky na kontroverzní kauzy a nařčení ze zneužívání dětí, tak na ty rovnou zapomeňte. Michael obsahuje všeho všudy jedinou vypjatější dějovou linku.

Foto: Cinemart

+17

Tou je zpěvákův špatný vztah s otcem, který ze svých synů vybuduje vydělávající kapelu Jackson 5 a i po dosažení úspěchu je diktátorsky drtí. Vidět strach a obavy už dospělého zpěváka z otce, který na něm zanechal rány fyzické i duševní, snímku přece jen dává nějakou hloubku. Ačkoliv nutno dodat, že Jackson senior je místy až disneyovským padouchem.

A když jsme u těch disneyovek, ještě jednu menší pochvalu si Michael zaslouží. Docela hodně ukazuje, jak se z malého klučiny stal s prominutím dětinský podivín. Jeho bratři jsou starší a zajímají je ženy, zatímco on i na počátku dospělosti (zbytečně) nakupuje hry pro společné hraní, čte si pohádky (hlavně Petra Pana, který ho ovlivní i fyzicky), obklopuje se roztomilými zvířátky…

Bohužel i tyhle pokusy film někam posunout ale často ztroskotají. Třeba když si mladý zpěvák koupí šimpanze (což se fakt stalo), se kterým se ve filmu dojímavě setká a objímá – a v tu chvíli si říkáte, že to už je parodie, a bojíte se, že ten opičák snad i promluví. Přitom i v jádru téhle scény mohla být hloubka a nápad, vždyť je to projev zoufalství extrémně talentovaného a úspěšného mladíka, který má nepředstavitelně pokřivený osobní život a hledá náhradu za přátelství vrstevníků.

Ale ne, Michael se raději věnuje větám jako: „Stanu se světlem pro všechny lidi a budu jim rozdávat radost jako hrdý černošský umělec.“ Chybí jen, aby se herec podíval do kamery, mrkl na diváky a ukázal palec nahoru. Všichni až na otce jsou na Jacksona milí, všechny okouzlí svým talentem i bezelstným dobrem, všechno je absurdně naivní a doslovné. Michael Jackson chce nazpívat hit, tak nazpívá hit. Sleduje horor, natočí Thriller. Vidí nemocné, jde jim dát plyšáky. Aspoň že tanec a hudba krále popu jsou stále skvělé.