Když architekti z ateliéru Mjölk poprvé viděli tuto prvorepublikovou vilu s fontánou v jihočeském Husinci, z její původní podoby už mnoho nezbývalo. Víkendový dům za léta obrostl přístavbami a nejrůznějšími úpravami, které postupně překryly jeho charakter. Patřila mezi ně i garáž, kterou odstranili mezi prvními.

„Dům byl zatížen nánosy, které se na něj v průběhu let nalepily, a jeho prvorepubliková jiskra byla dávno pryč. Dnes znovu září. Nad střechou se rozpínají statné borovice, stříbrné odlesky světla putují z vodní hladiny do zimní zahrady s fíkusem. Z dálky doléhá zvuk projíždějícího vlaku, občas zavane vůně řeky, která se proplétá údolím nedaleko domu,“ říkají zástupci libereckého ateliéru Mjölk.

Rekonstrukce za osm milionů korun tak měla očistit dům se zastavěnou plochou 130 metrů čtverečních od všeho, co se na něj postupně nabalilo. Na místě původní garáže vznikl jednoduchý vstup, navržený tak, aby nenarušil charakter vily. Kryté stání se sjezdem na silnici přesunuli architekti k hranici pozemku a k domu přivedli nově upravenou pěší cestu. Proměnou prošlo také oplocení.

Změny se ovšem neomezily jen na exteriér. Dispozice se přizpůsobila čtyřčlenné rodině – některé příčky zmizely, jiné otvory se zvětšily a zasáhnout bylo potřeba i do nosných stěn. Směrem do zahrady se fasáda otevřela většími prosklenými plochami, které dnes stírají hranici mezi interiérem, terasou a zelení.

Za zádveřím s vestavěnými skříněmi se otevírá hala se schodištěm do patra. Navazuje na ni pokoj pro hosty, kuchyně a hlavní obytný prostor, odkud se vychází na terasu. Nahoře mají své místo dva dětské pokoje, pracovna a ložnice s vlastní koupelnou a šatnou.

Stejnou střídmost architekti zvolili i při výběru materiálů. Nešlo o vytvoření kontrastní moderní přístavby ani o překrytí domu současnými prvky. „Ty původní jsme jen nahradili novými,“ vysvětlují svůj přístup. Střecha i fasáda proto zachovávají podobný výraz jako před rekonstrukcí – vše nové má navazovat na charakter vily, nikoli ho přehlušit.