Jen Lidl už nestačí. Tajemný nejbohatší Němec masivně investuje do technologií, aby konkuroval USA a Číně
Dieter Schwarz stojí za Lidlem či Kauflandem. Teď jeho skupina významně sází na technologie budoucnosti a otevírá nový moderní kampus.
V září mu bude 87 let a dlouhodobě patří k nejbohatším Němcům. Kdyby Dieter Schwarz chtěl, mohl by si užívat důchodu, ale on dělá pravý opak. Majitel obchodních řetězců Lidl a Kaufland se totiž rozhodl, že svůj impozantní byznys rozšíří do úplně nové, na první pohled nečekané oblasti, která má ve finále posílit nejen jeho vlastní podnikání, ale potenciálně i pozici celého evropského kontinentu. Úspěšný byznysmen z jihoněmeckého Heilbronnu investuje do cloudových technologií a umělé inteligence a symbolem těchto kroků je nové sídlo jeho digitální divize.
Byť značky jeho skupiny Schwarz Group, jejíž loňské tržby dosáhly bezmála 185 miliard eur (4,5 bilionu korun) a po celém světě pro ní pracuje přes 600 tisíc lidí, známe všichni, sám Dieter Schwarz je jednou z nejuzavřenějších postav německého byznysu. Veřejně se o něm mluví jen málo, jeho fotografií existuje jen hrstka a podle serveru Deutsche Welle se prý dokáže po svém rodném městě pohybovat, aniž by ho někdo poznal. S majetkem kolem 60 miliard dolarů (1,3 bilionu korun) ho každopádně magazín Forbes označuje za nejbohatšího Němce.
Nové sídlo technologické divize Schwarz Digits, které se otevírá 21. července ve městě Bad Friedrichshall na severu spolkové země Bádensko-Württembersko, je stejně moderní jako její byznys samotný. Pojme tři a půl tisíce zaměstnanců a jde o rozsáhlý kampus s pěti zakřivenými skleněnými budovami uspořádanými do plástve kolem jezírka, jeslemi, restaurací i fitness centrem. „Je to jasné vyjádření. Nemusíme se schovávat před Googlem ani nikým jiným,“ uvedl pro Deutsche Welle Bernd Wagner, který má na starosti cloudový byznys a prodej.
Největší maloobchodní skupina v Evropě stojící za řetězci Lidl a Kaufland chce podle Wagnera ukázat, že se firma nemusí stydět za srovnání se sídly Amazonu, Applu nebo Googlu. Kolik nové sídlo stálo, zveřejněno nebylo – jasný je ale účel: přilákat a udržet IT talenty, které by jinak mířily třeba právě do amerického Silicon Valley. A pomáhat tím budovat technologickou suverenitu Německa i celé Evropy v době, kdy se největší průlomy v umělé inteligenci odehrávají v USA nebo Číně.
Cesta Schwarz Group ke cloudu přitom podle Financial Times nezačala byznysovou kalkulací, ale interní potřebou. Firma si nejprve postavila vlastní systém pro správu citlivých dat a řešila, jak s nimi v digitálním světě nakládat. „Nechtěli jsme být závislí na třetích stranách,“ popsal před dvěma lety tehdejší spolu šéf Schwarz Digits Christian Müller, který je od letošního července jediným CEO skupiny. Firma prý nedokázala najít poskytovatele, který by jí garantoval, kde přesně jsou data uložena, a tak se rozhodla, že bude potřebovat vlastní cloud.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsZ interního řešení se rychle stal samostatný byznys. V roce 2023 se Schwarz Digits osamostatnila jako vlastní divize a získala klienty jako SAP, fotbalový Bayern Mnichov nebo přístav v Hamburku. Dnes celá divize podle Deutsche Welle generuje tržby 2,2 miliardy eur (v aktuálním přepočtu 53 miliard korun) ročně a mezi jejími zákazníky jsou i nizozemská vláda, německá ministerstva nebo fotbalový svaz DFB. Hlavním lákadlem přitom zůstává takzvaná digitální suverenita, tedy garance, že data zůstávají v Německu a Rakousku.
Ke cloudu se postupně přidala i umělá inteligence. Schwarz Digits v roce 2023 vstoupila do německého startupu Aleph Alpha a podílela se na jeho investičním kole v řádech několika stovek milionů eur. Jde o firmu, která vyvíjí a provozuje vlastní velké jazykové modely (LLM), ale třeba na rozdíl od OpenAI a ChatGPT se soustředí primárně na B2B sektor, korporace a státní správu. Sama Schwarz Group přitom interně přístup právě k ChatGPT zakázala s vysvětlením, že nechce riskovat únik citlivých dat do nástroje mimo vlastní kontrolu.
Ambice nejbohatšího Němce potvrzuje také datacentrum budované poblíž Berlína ve Spreewaldu. Do něj totiž posílá 11 miliard eur (přes 260 miliard korun), což podle Deutsche Welle představuje největší jednotlivou investici v historii Schwarz Group. Srovnání s konkurencí nicméně ukazuje, jak velký odstup německý obr má od těch skutečně největších globálních hráčů. Proti dvoumiliardovým tržbám Schwarz Digits třeba cloudové tržby Amazonu loni činily 135 miliard dolarů.
Podle Financial Times firmě navíc chybí podpůrná síť externích partnerů, kteří pomáhají s implementací. Analytici přesto vidí ve strategii logiku. Šéf německé poradenské firmy Avispador Axel Oppermann řekl Financial Times, že zaměření na cloud, kybernetickou bezpečnost a umělou inteligenci je „dobře promyšlené“, protože jde o tři oblasti klíčové pro firemní klienty, a že velikost a finanční síla mateřské skupiny dělá ze Schwarz Digits atraktivního partnera pro firmy, které „hledají poskytovatele, jenž za dva roky nezmizí“.















