Česká technologická firma Apify jako jedna z prvních na světě umožnila AI asistentům, aby si sami vybírali a platili nástroje ke své práci. Když totiž umělá inteligence dostane složitější úkol, často k jeho splnění potřebuje speciální software zvenčí, například na hromadné stahování dat nebo sledování cen konkurence.

Místo toho, aby robot práci přerušil a musel o stažení programu žádat člověka, si prostě sám odskočí třeba na online tržiště Apify, kde má k dispozici přes 20 tisíc takových pomocníků. Pro uživatele to znamená větší pohodlí. Nemusí se nikde registrovat ani zadávat svou platební kartu. AI si správný nástroj na tržišti sama vybere, během vteřiny za něj zaplatí a okamžitě pokračuje v práci.

Novinku umožňuje platební protokol x402, který spravuje Linux Foundation a původně jej vyvinula kryptoburza Coinbase. „Dnes už například někteří nákupní asistenti dokážou sestavit celý nákupní košík. Platbu ale stále musí potvrdit člověk nebo jim musí svěřit přístup k bankovnímu účtu,“ říká spoluzakladatel Apify Jan Čurn. Podle něj to z dlouhodobého ani bezpečnostního hlediska není ideální.

„Pokud mají AI agenti pracovat opravdu samostatně, potřebují také vlastní způsob placení. Nemělo by to ale fungovat tak, že dostanou přístup k platební kartě nebo bankovnímu účtu člověka. Měli by mít vlastní bezpečný systém, díky kterému budou moci nakupovat potřebné služby, aniž by viděli citlivé údaje uživatelů,“ vysvětluje Čurn.

Prakticky novinka funguje jednoduše. Uživatel svému AI robotovi založí kryptopeněženku, nahraje do ní skrze QR kód peníze a dá mu k ní přístup, aby mohl sám nakupovat. „U klasických karet je běžný poplatek kolem tří procent plus pevná částka, často třeba 50 centů. To je pro mikrotransakce v řádu centů neúnosné. Agenti přitom často chtějí platit právě jen za drobnou věc, třeba dotaz na počasí nebo specifická data, která stojí jeden cent. Nemohou za to platit padesáticentový poplatek. Kryptoplatby tyto mikroplatby technicky umožňují,“ dodává Čurn.

Zatím se AI placení týká především softwaru a digitálních služeb, postupně se však zřejmě přenese i do běžného života domácností a firem, od automatického nakupování potravin přes rezervace ubytování až po firemní objednávky materiálu.

Podle Čurna navíc už takřka každý velký hráč v oblasti plateb, od Coinbase přes Visu a Mastercard po Stripe nebo PayPal, během posledního roku představil samostatné AI platby nebo jejich podporu. „Jde o jasný signál, že se trh na masové nasazení připravuje už teď, byť celkový objem transakcí na protokolech typu x402 je zatím v řádu jednoho milionu dolarů měsíčně, tedy globálně zanedbatelný,“  líčí dál.

Český trh je připravený, říká šéf startupu

Čurn však věří, že zájem o agentické placení mezi uživateli internetu poroste. Důvěra lidí v AI asistenty totiž obecně stoupá a Češi v tomto ohledu prý nejsou výjimkou. „Spousta lidí vede s chatboty dlouhé rozhovory a rozebírá s nimi celý svůj život. Umělá inteligence tak získává skvělý kontext, člověka mnohdy dokonale zná a buduje si v něj silnou důvěru. Nebude trvat dlouho a nastane moment, kdy uživatel svému agentovi prostě řekne: ‚Tady máš peníze a běž mi něco koupit. Víš, co mám rád a jaké oblečení nosím, vždyť ti pořád posílám fotky a ptám se na tvůj názor,‘“ přibližuje.

Jako konkrétní příklad z tuzemska uvádí firmu Rohlík, která nedávno spustila vlastní MCP server, tedy rozhraní, přes které se dá napojit na chatboty typu ChatGPT nebo na agentické nástroje. Podle Čurna už dnes takto jde nechat na agentovi, aby naplnil nákupní košík. Chybí jen poslední krok, samotné zaplacení, aby se lidé už nákupy definitivně nemuseli zaobírat. „Zní to zkrátka mnohem lépe než to, že si musíte sednout k mobilu a dlouze vybírat produkty v aplikaci. Prostě si popovídáte s chatem a večer máte nákup doma,“ dodává.

Otázkou však zůstává bezpečnost. Jakmile agent získá přístup k financím, přirozeně vyvstává obava, co se stane, pokud udělá chybu a utratí rozpočet například za nepotřebné produkty. Čurn připouští, že zatím neexistuje žádná dokonalá pojistka.

Domnívá se ale, že v praxi funguje princip postupně budované důvěry a nastavených limitů. „Je to jako u dětí. Nejdřív jim dáte kapesné pár korun, pak jim svěřujete vyšší částky, a nakonec dostanou vlastní bankovní účet, protože už věříte, že peníze neutratí za nesmysly. Stejně takto to budou lidé dělat s AI. Nejdřív půjde jen o pár dolarů, a teprve když agent prokáže spolehlivost a splní práci dobře, dostane k dispozici víc,“ říká Čurn.

Zásadní bezpečnostní riziko ovšem představuje takzvaná prompt injection, situace, kdy agent při procházení webu narazí na skrytou instrukci v kódu nebo popisu cizí stránky, kterou vyhodnotí jako pokyn od uživatele. „Agenti a firmy, které je vyvíjejí, jako je třeba Anthropic a jejich model Claude, se snaží podobný skrytý obsah při zpracování webových stránek filtrovat. Úplně ho ale odstranit nejde, takže nějaké riziko prostě existuje,“ přiznává Čurn. Očekává však, že s vývojem modelů i ochranných mechanismů bude toto riziko postupně klesat.

Na rozdíl od platebních karet, u kterých je běžné, že si lidé po nákupu mohou u banky zažádat o zpětné vrácení peněz, kryptoplatba zpět vzít nejde. Pro člověka je to risk, pro obchodníka ale výhoda. „U agentických nákupů by možnost snadno zrušit platbu po dodání služby prodejce odrazovala, systém by pro ně byl nespolehlivý. Potřebujete platební metodu, která tyto disputace neumožňuje. A to právě krypto přesně splňuje, jakmile se zaplatí, je to hotové,“ vysvětluje výhody pro B2B segment Čurn.

Účtování ve firmách a identita agentů

Podle Čurna nová realita naráží na otázku firemního účetnictví, které na AI agenty zatím není úplně připravené. Z pohledu Apify jako prodejce je to jednoduché: transakci zaúčtují jako běžný příjem. Složitější je to na straně nakupujícího, kde chybí jasná legislativní praxe pro situace, kdy firma nakoupí agentickou službu bez klasické faktury.

„Když na firmu kupujete drobné zboží, také nepotřebujete fakturu, stačí anonymní účtenka. Do určité částky by tak mohlo stačit jen digitální potvrzení, že transakce proběhla, spárované s identifikátorem daného agenta,“ uvažuje šéf startupu.

U větších částek se podle něj firmy budou muset dožadovat standardní fakturace. Souvisejícím velkým tématem je takzvaná agentická identita. Zatímco lidé mají stálá jména, e-maily a adresy, AI agenti mohou vznikat, replikovat se a zanikat v řádu sekund. Trh tak bude muset najít způsob, jak agenty bezpečně evidovat, ověřovat a přenášet mezi nimi důvěru.

Sám Jan Čurn protokol x402 do svého každodenního života zatím nepustil a využívá ho pouze experimentálně. Rozhodnutí integrovat tyto platební protokoly do Apify však popisuje coby přirozené pokračování dosavadní globální strategie firmy.