Kompenzací k nulovým emisím. EasyJet se stává první uhlíkově neutrální leteckou společností
Cestovat na delší vzdálenost zcela bez emisí je v dnešní době takřka nemožné. A pokud se přeci jen najde způsob, většinou se jedná o fyzicky namáhavý a zdlouhavý přesun. Příkladem může být mladá aktivistka Greta, která na nedávný klimatický summit v New Yorku plula na uhlíkově neutrální plachetnici z Evropy dlouhé dva týdny.
Kdyby měl na Zemi cestovat každý stejným způsobem, svět a jeho zaběhlé systémy by začaly velice rychle kolabovat. I přesto se dopravci snaží najít způsoby, jak cestování neomezovat a zároveň ho dělat ekologicky šetrnější.
Důkazem je rychle se rozvíjející sektor alternativních pohonů a častější kroky společností mírnící jejich dopad na životní prostředí. To všechno jsou novinky, díky kterým by cestování v budoucnu nemuselo přinášet tak závažná morální dilemata.
Kudy by mohla vést cesta, chce ukázat britský nízkonákladový letecký dopravce EasyJet. Ten představil strategii, v rámci níž se z něj stává první uhlíkově neutrální letecká společnost na světě. Strategie sice nespočívá v zavedení uhlíkově neutrálních letadel, k jejichž vyvinutí vede ještě dlouhá cesta, ale v kompenzaci veškerých vyprodukovaných emisí uhlíku uskutečněných letů.
Kompenzace spočívá v investování do environmentálních projektů, jejichž aktivita by měla být planetě prospěšná ve stejné míře, v jaké ji lety EasyJetu znečišťují. Mezi podporované projekty patří ty, které se pozitivní způsobem angažují v množství oxidu uhlíku v ovzduší.
EasyJet chce zároveň nadále podporovat inovativní technologie, včetně vývoje letadel s elektrickým pohonem. EasyJet odhaduje, že tato strategie zametání vlastních uhlíkových stop si jen v příštím roce vyžádá náklady ve výši 25 milionů liber, tedy přibližně 750 milionů korun.
„Uznáváme, že kompenzace je pouze prozatímním opatřením, dokud nebudou k dispozici jiné technologie, které emise uhlíku z létání radikálně sníží, ovšem my chceme v oblasti redukce uhlíku jednat již nyní,“ řekl generální ředitel EasyJet Johan Lundgren.
Vyvstává však otázka, zda je odpovědnost za kvalitu životního prostředí tím hlavním hnacím motorem takovýchto kroků. EasyJet se totiž v poslední době potýká s propadem svých zisků a podobné opatření by mohlo být efektivním způsobem, jak nalákat cestující zpět.
Objevují se ovšem hlasy, které poukazují na to, že kompenzace produkovaných emisí nepřinese planetě takový užitek, jaký přepravci uvádí. Většina environmentálních hnutí se shoduje na tom, že nejlepším způsobem, jak omezit produkci oxidu uhličitého a dalších škodlivin vytvářených provozem letadel, je zkrátka létat méně nebo provozovat bezemisní stroje.
Například Dough Parr z organizace Greenpeace pro agenturu AFP označil postup EasyJetu za „greenwashing“, tedy jakési zelené vymývání mozku, a navrhl, aby v rámci svých snah EasyJet raději zavedl poplatek za časté létání, který by pomohl snížit počet letů, a tedy i vyprodukované emise.
EasyJet není jediným leteckým přepravcem, který chce řešit produkci emisí kompenzacemi. Nedávno jsme psali o testování extrémně dlouhých letů australským přepravcem Qantas, který emise vyprodukované těmito lety bude taktéž kompenzovat. Australská letecká společnost se navíc zavázala k uhlíkové neutralitě do roku 2050.
Stejný plán má i International Airlines Group, pod kterou spadají dopravci Iberia a British Airways. British Airways navíc chtějí od příštího roku kompenzovat emise svých vnitrostátních letů a stejně tak i Air France. British Airways odhadují, že je toto opatření ročně vyjde asi na 3 miliony liber, tedy přibližně 89 milionů korun.