Ještě nedávno působila Nicki Minaj jako někdo, kdo se k Donaldu Trumpovi nikdy úplně nepřiblíží. Hlavně kvůli jeho postoji k imigrační politice. Dnes se ale samozvaná královna rapu objevuje v Oválné pracovně, mluví na akcích spojených s jeho administrativou a sama o sobě říká, že je prezidentovou „fanynkou číslo jedna“. Jak se ale zdá, právě tato náklonnost může začít narušovat jinak zdánlivě neotřesitelnou pozici, kterou ve světě hudby měla.

Nicki Minaj patří k největším ženským postavám v historii rapu. Narodila se v Trinidadu a Tobagu, od pěti let vyrůstala v newyorském Queensu, první skladby nahrávala na sociální síť Myspace a před slávou pracovala jako servírka. V roce 2010 se stala první umělkyní v dějinách, která měla najednou sedm skladeb v žebříčku Billboard Hot 100. Od té doby prodala víc nahrávek než jakákoliv jiná žena v rapu, získala pověst takzvané Queen of Rap a vybudovala armádu loajálních fanoušků známou jako Barbz.

Díky tomu všemu jí v posledních dvou dekádách vyrostlo postavení natolik, že byla respektovaná jak „v ulicích“, tak ve vyšším americkém šoubyznysu. Zjednodušeně řečeno se z ní stala ikona, inspirace a modla mladých. O to překvapivěji dnes působí fakt, že právě Nicki Minaj patří mezi nejviditelnější popkulturní tváře, které se přiklonily k Donaldu Trumpovi.

Ještě před pár lety přitom stála spíš proti němu. Jak uvádí deník The Wall Street Journal, když Trump kandidoval na prezidenta, Nicki Minaj jeho styl označovala za dětinský a později kritizovala hlavně jeho imigrační politiku, která vedla k oddělování dětí od rodičů na americké hranici. Připomínala přitom i vlastní příběh trinidadské dívky, která jako pětiletá přišla do USA. V roce 2020 s ním nechtěla mít nic společného.

Její postoj se začal měnit během pandemie, kdy zpochybňovala některé informace kolem očkování proti covidu a silná kritika ji od politiky demokratů, tedy hlavní politické konkurence republikánů, spíš vzdálila. Začala mluvit o tom, že si chce dělat vlastní úsudek a nenechat si říkat, co si má myslet. Lidé z jejího okolí dnes říkají, že právě tam začal její příklon ke konzervativnímu světu.

Nicki Minaj sama říká, že se k Trumpově politice přibližovala delší dobu, jen o tom mlčela ze strachu, že od sebe odradí fanoušky. Pak už to tajit nechtěla – a velmi jasně se na stranu amerického prezidenta přiklonila. „Je to podobné jako s Marilyn Monroe, která ztělesňuje určitý styl a atmosféru. I Donald Trump má svůj specificky vibe,“ řekla pro magazín Time.

A když přišla kritika, zafungovala u ní jako palivo. V lednu prohlásila, že odpor vůči její podpoře Trumpa ji motivuje podporovat ho ještě víc, přestože věděla, že to část jejích příznivců vyvede z míry. „Pokaždé, když mluvím o politice, lidé se naštvou. Ráda si ale dělám vlastní úsudek,“ dodala pro The Wall Street Journal. Pro republikány to byla přesně ta chvíle, na kterou dlouho čekali: známá tvář schopná mluvit k publiku, kam běžná stranická komunikace nedosáhne.

Trumpovo okolí se snaží získávat celebrity, influencery a kulturní tváře, které dokážou oslovit publikum mimo tradiční konzervativní svět. V prostředí, kde demokraty běžně podporují Bruce Springsteen nebo Beyoncé, republikáni často končí u méně výrazných jmen. Nicki Minaj je ale jiná váhová kategorie – má celosvětový dosah, silnou fanouškovskou bázi čítající stovky milionů lidí a schopnost ovládnout publikum, k němuž se běžná stranická komunikace nedostane.

Do okolí amerického prezidenta se Nicki Minaj dostala přes lidi, kteří pro republikány hledají známé tváře s velkým dosahem. Jedním z nich je Alex Bruesewitz, mladý spojenec Bílého domu zaměřený na celebrity a influencery. Ten jí vysvětloval, proč by její veřejná podpora mohla mít pro kampaň velkou cenu. Nicki Minaj ostatně už tehdy republikánskému táboru fandila, jen si ještě nebyla jistá, jestli to chce říct nahlas. Po volebním vítězství váhat přestala.

Mluvila v OSN o pomoci křesťanům v Nigérii, objevila se na akci k dětským finančním účtům, stála po boku prezidenta i ministra financí Scotta Bessenta a vystupovala s konzervativními influencery. Největší symboliku ale měla její návštěva Bílého domu, kde se dostala do Oválné pracovny a později se tam vrátila v bílé kšiltovce s prezidentovým jménem a bílém kožichu.

Jenže právě tady se její nový příběh láme. Pro republikány je Nicki Minaj kulturní výhra: globální hvězda, která jim otevírá dveře k publiku, k němuž se běžná politika nedostane. Pro samotnou třiačtyřicetiletou umělkyni, která reálně nahrává už od roku 2002, je to ale risk mnohem větší než další internetová hádka. Celou kariéru stavěla na tom, že kolem sebe má jednu z nejloajálnějších fanouškovských základen v popkultuře. A teď po ní chce, aby s ní šla i do Trumpova světa.

Podle reakcí v komentářích na sociálních sítích je zřejmé, že část fanoušků její nový politický směr nese těžce. Přesné číslo nejde spočítat na rozdíl od streamů nebo prodeje lístků na koncerty, důležitější je ale samotný zlom. Queen of Rap se nepře s kritiky kvůli hudbě, rivalce nebo ocenění, ale kvůli politice, která její publikum zjevně rozděluje. Sama navíc přiznala, že se bála fanoušky odcizit. Věděla, že tato cesta může poškodit vztah, na kterém její kariéra stojí.

„Mnoho celebrit to cítí stejně jako já, jen to neříkají nahlas. Někdy zkrátka potřebujete jednoho odvážného člověka, který schytá ten první náraz. Myslím, že já jsem katalyzátorem této změny. Snad to pochopí, až mě uvidí, uslyší mluvit a ucítí moji energii,“ zmínila nedávno v rozhovoru pro magazín Billboard.

Právě Barbz jsou přitom pro celý příběh klíčoví. Nicki Minaj z nich neudělala jen fanouškovský klub, ale jednu z nejhlasitějších sil v popkultuře. Dokázali ji držet v trendech, bránit před kritikou a připomínat celému rapu, že jejich královna se nedá odepsat. Jenže teď poprvé nejde o to, jestli někdo napadl její hudbu nebo status. Jde o politiku, která část jejího publika rozděluje mnohem víc.

Pro rapperku je to nebezpečné hlavně proto, že její značka vždy stála na pocitu vzdoru. Byla outsiderkou z Queensu, která si vybojovala místo v žánru ovládaném muži, mluvila nahlas a kolem sebe vybudovala svět, do kterého fanoušci chtěli patřit. Když dnes stojí vedle prezidenta, jeho poradců a konzervativních influencerů, část publika v tom už nevidí vzdor. Vidí hvězdu, která se přesunula blíž k moci.

A to může bolet víc než jakýkoliv rapový beef. Autorka megahitů jako Starships, Super Bass nebo Anaconda má pořád čísla, historii i status, které jí nikdo nevezme. Jenže v rapu je důležitý i respekt, autenticita a pocit, že umělec pořád mluví jazykem lidí, kteří ho vynesli nahoru. Právě to teď její podpora Trumpa testuje.