Lithium je drahé a škodí přírodě. Místo něj by elektromobily mohly pohánět baterie z krabů

Vědci z univerzity v americkém Marylandu sestavili akumulátor, který využívá chitin, jenž se ve velkém nachází právě v krustách korýšů.

Krab

Kraby si většina lidí nejspíš vybaví buď jako pochoutku, ze které se připravuje pomazánka, nebo jako potvůrku, kterou děti loví na chorvatských plážích. V seriálu Rod draka na HBO ještě plní roli hrůzostrašného nástroje smrti z rukou krutého tyrana Craghase „Krmiče krabů“ Drahara. Jenže co když jsou víc? Co když představují naši elektrickou budoucnost? Alespoň vědci z Marylandské univerzity jsou o tom přesvědčeni.

Na skládkách a v oceánech rok co rok skončí kolem osmi milionů tun krabích, humřích nebo krevetích odpadků. Jde primárně o jejich tvrdé schránky, které odložíme buď v restauraci, nebo je vyhodí rovnou v továrnách, kde mořské korýše porcují. Jejich krunýře jsou tvrdé, takže k jídlu nevhodné.

Krabí schránky jsou plné chitinu, polysacharidu blízkého celulóze, který se poměrně hodně využívá ve zdravotnictví. Nad jeho dalším upotřebením badatelé dumají už řadu let, líbí se jim jeho snadná rozložitelnost i fakt, že je ho v přírodě dost (kromě korýšů se hodně vyskytuje v těle hmyzu). Tým pod vedením profesora Liangbinga Hu nyní v magazínu Matter publikoval výzkum, podle nějž by chitin skutečně mohl být pověstnou next big thing – mohl by prý nahradit lithium v bateriích.

Lithiové baterie jsou v době přenosné elektroniky a vzmáhající se elektromobility téměř všudypřítomné kvůli hustotě energie, kterou dokáží udržet. Zároveň je ale složitá a drahá jejich recyklace, těžba lithia má řadu sociálních a ekologických problémů, baterie jsou hořlavé a prudce roste také cena samotného kovu. To je hned několik velmi pádných důvodů, proč hledat náhradu.

Vědci z Marylandu vyrobili v laboratoři z chitinu, který získali z krabího brnění, gelovou hmotu. Tu smísili se zinkem, který také nabývá na oblibě při konstrukci levných baterií, a stvořili tak elektrolyt, který použili do své baterie. Elektrolyt je hmota, která uvnitř akumulátoru pomáhá iontům putovat z anody na katodu.

Klíčovou složkou baterií je lithium

Jejich krabí baterie si i po tisíci nabití udržela funkční kapacitu na úrovni 99,7 procenta. Navíc není hořlavá a většina materiálů, které ji tvoří, se může přirozeně rozložit v půdě během pár měsíců, nikoliv během stovek let jako standardní lithium-iontové akumulátory.

„Podle nás jsou přirozená rozložitelnost, chcete-li enviromentální dopad, a technické vlastnosti a výkon baterie klíčové parametry pro to, aby mohl být naplněn její komerční potenciál,“ řekl profesor Hu pro britský deník The Guardian.

Na světě jsou takové zásoby lithia, že by to mělo stačit na výrobu až deseti miliard elektromobilů. Kolik by na to bylo potřeba humrů, krabů a krevet, se ve studii nepíše. Ani o tom, zda a kdy by mohlo dojít ke komercializaci.

Luboš Kreč

Baví mě technologie, byznys, společenské dění, startupy, knížky, auta... prostě novinář. Zformovaly mě Hospodářské noviny, prošel jsem i Forbesem.

Baví mě technologie, byznys, společenské dění, startupy, knížky, auta... prostě novinář. Zformovaly mě Hospodářské noviny, prošel jsem i Forbesem.