Máme data z hodinek i krevních testů, ale jsou roztříštěná. Firma z Čuprovy skupiny je dává na jedno místo
Skupina TCF Capital Tomáše Čupra drží většinu v platformě Macromo, jejímž cílem je dát zdravotní data na jedno místo.
Dnes o svém těle víme víc než kdy dřív a technologie nám s tím notně pomáhají. Hodinky měří spánek, tep i stres, laboratoř pošle výsledky krevních testů do e-mailu a genetické testy zase naznačí, k čemu máme predispozice. Jenže když si má člověk z těchto dat odnést jasný závěr, často narazí. Informací je hodně, ale komplexních odpovědí málo, a to především proto, že jsou rozdrobené a přicházejí z několika různých míst. Právě to bylo i jedno z témat nedávného Longevity Festivalu, který pořádal CzechCrunch.
V rámci hesla longevity nejde jen o to, jak žít déle, ale hlavně jak žít déle ve zdraví. A jak posunout prevenci od obecných rad typu „lépe spěte a více se hýbejte“ k něčemu konkrétnímu a měřitelnému. Právě o tom promluvil na jedné ze stagí Stanislav Krupa, šéf byznys developmentu skupiny TCF Capital Tomáše Čupra, která investuje do technologií a do longevity vstupuje prostřednictvím biomedicínské platformy Macromo.
„Technologie jsou jádrem našeho portfolia. Preventivní péče je logicky hned další oblastí, kde můžeme skrze data a umělou inteligenci zvýšit kvalitu života,“ říká Krupa. Čuprova skupina TCF obecně investuje do technologických startupů jako například Duvo, který firmám pomáhá automatizovat práci pomocí chytrých agentů, nebo Veloq, jenž zrychluje spuštění online supermarketů a zlepšuje jejich logistiku. Kromě toho drží většinu ve zmíněném Macromu, zaměřeném na preventivní péči.
Česko se sice dožívá vyššího věku, průměrná délka života už překročila 79 let. Jenže roky navíc automaticky neznamenají roky ve zdraví. Civilizační nemoci, metabolické problémy, záněty nebo horší spánek často přicházejí dřív, než by musely. A právě tady může prevence sehrát podstatnou roli. Obvykle ale podle Krupy naráží na to, že zdravotní data jsou roztříštěná. „Část je v hodinkách, část v laboratorním PDF, část v genetickém testu a zbytek v poznámkách od lékaře. Data existují, ale běžný člověk z nich často neumí udělat praktické rozhodnutí,“ vysvětluje.
Právě to se snaží řešit Macromo – a také konsolidovat preventivní a prediktivní péči v jednom ekosystému. Aplikace má plnit roli prostředníka mezi daty a konkrétním doporučením. Uživatel může propojit údaje z Apple Watch, Oury nebo Garminu, doplnit krevní testy přes partnerské sítě Synlab a Spadia a případně přidat genetickou analýzu. „AI asistent funguje jako interpret vědeckých poznatků v kontextu vašich individuálních dat. Dává data do souvislostí za vás,“ popisoval Krupa na Longevity Festivalu.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsChytré hodinky samy o sobě člověka zdravějším neudělají. Krevní test bez vysvětlení také ne. Hodnota vzniká až ve chvíli, kdy se data propojí a převedou do srozumitelného doporučení. Pokud se například zvýšené zánětlivé markery potkají s genetickou predispozicí, dává smysl řešit spánek, stravu, pohyb nebo suplementaci cíleněji než podle obecných rad z internetu.
Aby personalizovaná prevence nekončila jen u grafů v aplikaci, Macromo navazuje také na Pilulku, kterou zakladatel Rohlíku definitivně ovládl loni na jaře a hned v rámci ní vypustil do světa vlastní značku doplňků stravy. Anebo na systém hodnocení doplňků stravy NutraRating. Ten vznikl ve spolupráci s 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy a Akademií věd.
Celý ekosystém tak začíná u sběru dat, pokračuje přes vědecky podložené doporučení zpracované AI a následně končí tipem na vhodné suplementy z Pilulky. To vše za cenu podobnou jako Netflix na měsíc, aplikace Macromo stojí 299 korun měsíčně. „Naším cílem je demokratizace personalizované preventivní péče. Chceme ji zpřístupnit široké veřejnosti za cenu běžného digitálního předplatného,“ říká Krupa.
Je tu ale nutné myslet na několik „ale“. Zdravotní data patří mezi nejcitlivější osobní údaje. Macromo proto pracuje se šifrovaným ukládáním dat, oddělením zdravotních údajů od běžných identifikátorů a přístupem řízeným podle GDPR tak, aby informace viděl jen uživatel a autorizované systémy nebo partneři.
Další věcí je, že AI asistent zároveň nemůže nahradit lékaře. Může pomoci s orientací, vysvětlit souvislosti a upozornit na rizika, ale u vážnějších odchylek je nutné, aby následovalo odborné vyšetření.
A pak je tu nejméně technologická část celé rovnice: člověk sám. Aplikace může například ukázat, že uživatel špatně spí, málo se hýbe nebo má nevhodnou skladbu stravy. Krevní testy mohou odhalit vyšší náchylnost k určitým chorobám a AI asistent vydá doporučení. Nemůže ale jít spát dřív, upravit jídelníček ani pravidelně sportovat za člověka. To byla koneckonců nejčastější rada, která na Longevity Festivalu zazněla. Budoucnost zdraví může být opravdu víc datová, personalizovaná a technologická. Jen nesmí skončit u hezkých grafů v telefonu.
