Je tady páteční podvečer a s ním pravidelné vydání newsletteru CC Watch, kde shrnujeme nejzásadnější dění ve filmovém a televizním světě, upozorňujeme na zajímavé trailery a doporučujeme, co si pustit. Hlavní novinkou posledních dnů je bezesporu zveřejnění traileru na čtvrtý Matrix. My jsme se rozhodli ohlédnout i do minulosti a zmínit aspekty prvního dílu kultovního sci-fi, o kterých mnozí možná ani netuší.

Přišla ovšem i zpráva o Christopheru Nolanovi a jeho dalším filmovém projektu z období 2. světové války. Dokonce je možné, že režisér po dlouhé době opustí studio Warner Bros. Vedle toho se zase jinde chystá velký návrat, v televizi totiž brzy uvidíme novou řadu Dextera, která se v dalším traileru ukazuje blíže. Zmíníme pak ještě hvězdně obsazenou komedii Netflixu a doporučujeme podívat se třeba na strhující dokument o důležité práci glaciologů nebo politický thriller od tvůrců seriálu Narcos.

Aby vám naše shrnutí a doporučení propříště neuniklo, můžete se k odběru newsletteru CC Watch přihlásit zde.

***

Co hýbe světem filmu a televize

Co jste (možná) nevěděli o Matrixu:

Lidé neměli být baterie, ale neuronová síť: Asi nejhloupější částí Matrixu je fakt, že lidé jsou pro stroje ve filmu zdroji energie. To ale zjevně odporuje zákonům termodynamiky, protože stroje do pěstování a výživy lidí musí vložit více energie, než z nich získají. Sourozenci Wachovští proto také původně zamýšleli, že lidé budou strojům sloužit jako zdroj výpočetní síly – dohromady by tvořili obří neuronovou sít, podobnou třeba internetu. Pro vedení studia to ale v době, kdy internet skoro nikdo neznal, byla příliš složitá myšlenka. Tudíž baterie.

Postmoderní filozofie: Dvě pokračování Matrixu bývají osočována z přílišného noření se do nesrozumitelných filozofických témat, tato rovina je ale zásadní už pro první film. Když Neo ve druhé scéně vytahuje z knihy disketu, je schovaná v Simulakrech a simulacích sociologa Jeana Baudrillarda. Jednou ze základních částí jeho filozofie je označení prostředí, v němž civilizovaná společnost žije za hyperrealitu definovanou médii, uměním a podobně. Většina lidí tuto simulovanou verzi reality dokonce preferuje před skutečností. Baudrillard svůj koncept později využívá ke zkoumání systémů pro kontrolu a ovlivňování, což Matrix dělá také. Více například zde.

Hlubší, než se zdá: O filozofii Matrixu lze napsat tisíce slov, na což zde není prostor. Mezi ty nejznámější odkazy patří například Platónova jeskyně zkoumající proces a efekty poznání. Platón ve svém díle Ústava předkládá myšlenku jeskyně, kde jsou lidé celý život připoutáni čelem k zadní stěně a za nimi je oheň. Za nimi někdy procházejí další lidé držící věci, které na stěnu vrhají stíny.

Reprofoto: Warner Bros./YouTube

Keanu Reeves jako Neo ve filmu Matrix Ressurrections

Platón argumentuje, že i kdyby se někdo z připoutaných uvolnil a vyšel z jeskyně ven do skutečného světa, novou realitu by bylo těžké akceptovat a nikoho z připoutaných by o její existenci nedokázal přesvědčit. Matrix na toto podobenství v mnoha momentech přímo odkazuje, ať už Neem oslněným silným světlem při probuzení do skutečnosti, tak komentáři Morfea o lidech, kteří by nezvládli odpojení od virtuální reality.

Alegorie, jaké to je být transgender: Dlouho se spekulovalo, co vše vlastně přerod postavy Thomase Andersona ovládaného stroji do svobodného Nea znamená. Jedna z režisérek Matrixu Lilly Wachowski loni potvrdila, že jedním ze zamýšlených významů je zkušenost utajeného transgender člověka. Stejně jako někdo, kdo si uvědomí skutečnou realitu svého genderu/pohlaví a touží v ní začít žít, také Thomas Anderson se musel osvobodit od nadvlády (společenských konvencí) a procitnout do světa, kde může naplnit svoji identitu. Červená kapsle navíc připomíná formu, jakou v 90. letech měly tablety s estrogenem.

Postava Switch měla mít dvě pohlaví: Málomluvná členka Morpheovy skupiny s bílými vlasy má spíše androgynní rysy. To není náhoda. Původním úmyslem bylo, že Switch bude v Matrixu žena, zatímco ve skutečném světě muž. To je další odkaz na interpretaci filmu jako alegorie bytí trans, nakonec vypuštěný pro lepší srozumitelnost. Pozornější si možná všimli, že také Morfeus se ve skutečnosti chová spíše starostlivě (typicky femininně), kdežto v Matrixu je ráznější (typicky maskulinní).

Christopher Nolan se možná vráti ke 2. světové válce, ale ne k Warner Bros.: Režisér Tenetu studio ostře kritizoval za rozhodnutí všechny filmy pro letošní rok poslat do kina a online zároveň. Okamžitě se proto začalo spekulovat, zda kvůli tomu nepřeruší i jejich dlouholetou spolupráci. Magazín Deadline teď publikoval informaci, že Nolan chystá film o teoretickém fyzikovi J. Robert Oppenheimerovi a vývoji atomové bomby za 2. světové války. O novinku přitom prý jeví zájem hned několik studií, k nimž by oceňovaný filmař mohl „utéct“. Před časem jsme ostatně psali dokonce o tom, že Nolana pro sebe chce Netflix.

Na co jsme zvědaví

Konečně víme, co přinese nová řada Dextera. Povede nový život jako Jim Lindsay v zasněženém městečku na okraji státu New York, svého černého pasažéra drží na uzdě. Pak ale najednou zmizí dítě a lovecký instinkt antihrdiny se okamžitě spustí, stejně jako upovídané vidiny jeho mrtvé sestry Debry. Jak už jsme psali dříve, tvůrci seriálu se rozhodli nově definovat jeho odkaz.

***

Další zprávy, tipy na novinky a trailery, na něž jsme zvědaví, výběr zajímavých filmů i seriálů, které stojí za vidění, či osobní tip osobnosti českého byznysu najdete v kompletním, už dvacátém-čtvrtém vydání newsletteru CC Watch.

Pokračování nového newsletteru CC Watch si můžete přečíst zde.