Málokdo si vzpomene, co vyváděl o prázdninách, když mu bylo osm let. Šéf technologické firmy Nobig.deals Michal Černý v tom má ale jasno. „Já si kupoval v trafice žvýkačky ve tvaru cigaret a s kluky od sousedů jsme za kotelnou imaginárně kouřili,“ zavzpomínal nedávno na svém LinkedInu. Jeho dcera má však v osmi letech poněkud jiné zájmy. „Ta už má první aplikaci na App Storu. Doba je fakt úplně jinde,“ říká.

Michal Černý ve své práci radí firmám, jak zjednodušovat složité procesy a automatizovat nudnou rutinu. Umělá inteligence je pro něj denním chlebem, a tak vlastně nikdy nebylo otázkou jestli, ale spíše kdy se o ni začnou zajímat i jeho děti.

„Jednoho dne za mnou dcera přišla a zvídavě se zeptala, co to vlastně pořád dělám s těma krabíkama,“ usmívá se Černý. K roztomilé přezdívce pro umělou inteligenci ji zřejmě inspiroval maskot aplikace Claude, Claw’d. „Vysvětlil jsem jí, o co jde. A když pochopila, jaké možnosti jí to může otevřít, přišla s ručně popsaným papírem, na který shrnula svou vizi jakéhosi Pokédexu reálného světa.“

Pojem Pokédex pochází mimo jiné i z mobilní hry Pokémon GO, v níž si hráči do digitálního kodexu zapisují ulovené virtuální potvůrky. Školačka Anička však chtěla něco podobného pro skutečnou přírodu. „Představovala si aplikaci, do které by fotila brouky, ptáky, rostliny nebo zajímavá místa. Umělá inteligence by pak z fotografie poznala, na co se dívá, a vysvětlila jí, o jaký druh jde a čím je zajímavý. Vzal jsem to jako příležitost, která se nemusí opakovat. Ještě to odpoledne jsme si k tomu sedli a aplikaci společně vytvořili,“ líčí pyšně otec.

Nápad, AI a padesát minut času

Než padl první řádek kódu, otec s dcerou si přesně ujasnili, co má aplikace umět. Své požadavky popsali ChatuGPT, který jim vygeneroval prvotní vizuální návrh, aby měli jasnější představu o tom, jak by mohl výsledek vypadat.

Osmiletá školačka následně u projektu korigovala každý detail z pohledu uživatele. „Zpočátku měla aplikace jako maskota lišku. Ta se jí nelíbila, tak jsme zkoušeli jiná zvířata, ale nakonec jsme se k lišce, byť jinak nakreslené, zase vrátili a přidali k ní parťáky. Chtěla, aby to celé vypadalo jako fotoalbum, do kterého si lepí štítky a razítka, a aby za objevené věci dostávala odznáčky,“ vypráví Černý.

Při samotném programování pak otevřel hned několik oken nástroje Claude Code najednou. Zatímco umělá inteligence v jednom z nich tvořila hlavní obrazovku a fotoaparát, ve druhém se ladil systém odměn a ukládání postupu. Třetí okno pak virtuální atlas propojovalo přes službu OpenRouter s modelem, který rozpoznává objekty na fotografiích.

„Největší výzvou nebylo samotné programování, ale schopnost udržet pozornost osmiletého dítěte,“ směje se Černý při vzpomínce na vývoj, který dvojici zabral zhruba padesát minut čistého času.

Černý ovšem krotí přehnaný optimismus, 50 minut je reálných pouze, když proces řídí někdo, kdo oboru rozumí. „Umělá inteligence sice kód vygeneruje na počkání, ale člověk na druhé straně musí vědět, jak správně propojit modely přes OpenRouter, jak nastavit API a jak hlídat technologické mantinely. Bez určitého know-how a zkušeností by se z padesáti minut staly dny frustrace a ladění chyb,“ přiznává.

Dceřino dílo jako ukázkový případ pro klienty

Výsledkem intenzivního odpoledne se stala funkční aplikace Objevitel.app, gamifikovaná kapesní encyklopedie, která je aktuálně dostupná pro iOS a po prázdninách si ji zřejmě budou moci vyzkoušet i uživatelé Androidu.

Kdokoli si Objevitele stáhne, získá zdarma sto kreditů na sto objevů, tedy sto fotek, ke kterým umělá inteligence připraví souhrn faktů a za úlovek hráče odmění. „Sto kreditů je dost na to, aby se aplikace dala pořádně vyzkoušet. Nemáme v plánu na ní nějak vydělávat. Její provoz stojí haléře,“ říká Černý a záhy doplňuje, že si dal rovněž záležet na tom, aby si software o uživatelích neukládal žádná data.

Rodinný projekt se Černému navíc skvěle hodí i v profesním životě. Se svou firmou Nobig.deals běžně jezdí za výrobními i menšími tradičními podniky napříč republikou, pro které je vývoj softwaru často synonymem pro roční projekty za miliony korun.

Příběh aplikace, kterou za padesát minut vymyslela a s tátovou pomocí vyrobila osmiletá holčička, je tak pro firemní klienty mnohdy srozumitelnější než sebelepší prezentace. „Je to ukázka toho, kam doba spěje. Když jim ukážeme, že funkční produkt dokáže s naší pomocí vzniknout takto rychle a jednoduše, ztratí ostych a pochopí, že digitalizace jejich vlastních procesů nemusí být složitá,“ vysvětluje Černý.

Když AI pomáhá dobré věci

V Nobig.deals je umělá inteligence základním stavebním kamenem všeho, co společnost dělá. Rychlost, kterou firmě dávají moderní technologie, přitom nevyužívají jen pro komerční byznys, ale stále častěji také pro dobročinné a pro-bono projekty. Díky tomu, že dokážou funkční prototypy poslat do světa během několika dní či hodin, mohou přinášet inovace i do oblastí, které by si drahý vývoj nemohli dovolit.

Tímto způsobem nedávno oslovili například nově vznikající úřad dětského ombudsmana s návrhem na vytvoření chatbota Nely. Ten by dětem měl usnadnit komunikaci s úřady bez složité úřednické hantýrky.

Objevitel.app teď čeká další růst a jeho mladá spoluautorka už přichází s vlastními nápady na vylepšení. „Momentálně má Anička v plánu dostat do aplikace funkci, která by přehrávala i zvuk, který vydává zvíře zachycené mobilem,“ popisuje otec a dodává, že v budoucnu by projekt rád dostal i do škol, družin a školek formou učitelských účtů.

K hravé encyklopedii přírody by se tak mohly dostat i ty děti, které zatím vlastní telefon nemají. Z jednoho kreativního odpoledne otce s dcerou tak pozvolna roste nápad s přesahem.