Ve sportovním světě existují značky, které zná skoro každý – asi není třeba zdůrazňovat Nike nebo Adidas. Pak jsou ale firmy, které o sobě nedávají tolik vědět, a přesto jejich vliv sahá daleko za hranice domácího trhu. Čínská Anta patří do druhé skupiny. Nenápadná firma z obuvnického města se proměnila v globálního hráče, který generuje miliardy a čím dál víc ovlivňuje celý svět. Její úspěch přitom netkví ve vlastní produkci, sází totiž na „konkurenci“.

Anta se dlouho do západního povědomí moc nedrala. Nezaplňovala evropské ulice vlastním logem, nestavěla globální identitu na jedné ikonické botě a nesnažila se za každou cenu tvářit jako čínská odpověď na Nike. Místo toho zvolila jinou cestu – nejdřív vyrostla doma a pak začala nakupovat značky, které už zákazníci znali.

Její příběh začal v roce 1991 v čínském Ťin-ťiangu, městě v provincii Fu-ťien, které je dlouhodobě spojené s výrobou obuvi. Na začátku šlo hlavně o lokálního výrobce sportovních bot. Zlom ale přišel ve chvíli, kdy Anta přestala přemýšlet jen jako továrna a začala se chovat jako značka. Opřela se o sportovní marketing, čínské atlety i vlastní prodejní síť.

Dnes je z toho byznys, který už má s lokálním výrobcem společného jen málo. Loni Anta utržila zhruba 11,1 miliardy dolarů (239 miliard korun), meziročně vyrostla o 13,3 procenta a čistý zisk dostala na 1,9 miliardy dolarů. Nejde tak o čínského vyzyvatele, který se teprve snaží prorazit, ale o jednu z největších a silně ziskových firem sportovního průmyslu. Podle tržní hodnoty je na třetím místě za Nike a Adidasem.

Její síla navíc nestojí jen na samotné značce Anta – pro západní svět jsou důležitější jména, která má skupina kolem sebe. Díky většinovému podílu ve skupině Amer Sports má podstatný vliv ve značkách Arc’teryx, Salomon, Wilson, Atomic nebo Peak Performance. K tomu si přidejte i Descente, Kolon Sport, Jack Wolfskin nebo Maia Active. Anebo licenci na původem italský brand Fila v Číně.

Přes ně se Anta dostává k zákazníkům, kteří její vlastní logo často ani neznají, ovšem zimní bundu Arc’teryx, trailové boty Salomon nebo tenisovou raketu Wilson vnímají úplně jinak – jako prémiové sportovní produkty s vlastním příběhem, historií a globální váhou. Pro čínského sportovního obra je to způsob, jak zrychlit mimo domácí trh a dostat do ciziny i produkty Anta.

Navíc svůj brand Anta buduje i skrze sport, hlavně přes basketbal, který je pro globální sportovní značky zásadní vstupenkou do popkultury. Spolupracuje s hráči NBA včetně Klaye Thompsona, Gordona Haywarda nebo Alexe Carusa, nejvýraznější tváří se ale stal Kyrie Irving, který s ní v roce 2024 představil vlastní řadu Anta Kai a pomohl značce dostat se blíž americkému publiku, kde se čínským sportovním firmám neproráží snadno.

Podobnou roli má Eileen Gu, americko-čínská freestylová lyžařka a jedna z nejviditelnějších sportovkyň zimních sportů, která je pro firmu ideální tváří, protože propojuje Čínu, Západ, výkon i módu. V Číně Anta staví na olympijském sportu a domácích reprezentantech, v USA zkouší získat pozornost přes NBA a opírá se o disciplíny, které mají silný přesah do módy a životního stylu.

Finančně se ale její západní vliv nejlépe ukazuje přes Amer Sports. Skupina, v níž má Anta zásadní podíl, loni zvýšila tržby o 27 procent na 6,6 miliardy dolarů, tedy zhruba 142 miliard korun, a zároveň zlepšila provozní marži o více než 1,5procentního bodu. Salomon, který do skupiny spadá, navíc překonal hranici dvou miliard dolarů v tržbách a celé portfolio rostlo dvouciferně napříč segmenty, regiony i prodejními kanály.

Důležitý je také způsob, jakým tyto značky vydělávají. Amer Sports uvádí, že téměř 49 procent jeho tržeb už pochází z přímého prodeje zákazníkům, tedy přes vlastní obchody a online kanály. Pro Antu je to zásadní, jelikož nemá jen výrobce sportovního vybavení, ale značky, které si samy udržují vztah se zákazníkem a kontrolují cenu, marži i prostředí, ve kterém se prodávají.

Dalším krokem má být Puma. Anta se letos dohodla, že od investiční společnosti Artémis, za níž stojí rodina Pinaultových, koupí 29,06 procenta německé značky za 1,5 miliardy eur, tedy přes 36 miliard korun. Pokud transakce projde, stane se jejím největším akcionářem. Podle agentury Reuters chce využít hlavně své zkušenosti s čínským trhem a pomoct Pumě zrychlit prodeje v zemi, která je pro sportovní značky pořád zásadní.

Anta tak dnes řeší jiný problém než na začátku své cesty. V Číně má podle analytiků Reuters přibližně třináct tisíc vlastních obchodů a domácí trh se pro ni začíná blížit nasycení. Proto hledá další prostor venku: v jihovýchodní Asii chce do roku 2028 otevřít tisíc nových prodejen a zároveň zkouší viditelnější vstup do USA, kde připravuje vlajkový obchod v Beverly Hills. Celý příběh tím dostává poměrně jasný směr. Anta se chce stát jedním z hlavních hráčů v celém sportovním průmyslu.