Nastupují superpočítače a AI nové generace. Proč je chce Evropa i vyvíjet, ne jen regulovat?
Jak Česko a ostravský superpočítač zapadá do plánů EU na zavedení důvěryhodné umělé inteligence? Společným jmenovatelem je nová směrnice AI Act.
Prakticky neexistuje místo, kterého by se nedotkla umělá inteligence. AI už není okrajovou technologií vyhrazenou pouze pro vývojáře a technologické nadšence. Nachází uplatnění ve zdravotnictví, veřejné správě, průmyslu, online službách i ve výzkumu. A rychle se šíří dál. S intenzitou se ale začínají naplno odkrývat i rizika, která s sebou rychlý rozvoj nové technologie přináší.
Důležitou otázkou tak není, jestli umělá inteligence ovlivní budoucnost Evropy, ale za jakých podmínek. Ty má vyjasnit nové nařízení o AI (někdy také akt o AI nebo anglicky AI Act), což je nový soubor pravidel týkající se právě umělé inteligence. Inovace v této oblasti dosud probíhaly spíše živelně, a Evropská unie proto vytvořila rámec, který má zajistit, aby se nová technologie rozvíjela bezpečným a důvěryhodným způsobem, aniž by vytvářela překážky v inovacích.
„Tato pravidla vznikají proto, aby byla ochráněna základní práva lidí a sledují samozřejmě také veřejný zájem. V této složité konstelaci pak podle Evropské komise musí zůstat zachovány vhodné podmínky pro podniky nebo výzkumníky, kteří nová řešení vyvíjí, testují a zavádějí do praxe,“ říká Monika Ladmanová, která od roku 2022 působí jako vedoucí Zastoupení Evropské komise v České republice.
Zachování této rovnováhy je pro Komisi i českou vládu aktuálně jedním z důležitých úkolů. Většina AI systémů představuje omezené nebo dokonce nulové riziko při jejich používání a mohou řešit řadu současných společenských výzev. AI Act pak míří právě na ty systémy, které rizika představují.
Zákon za zjevnou hrozbu pro bezpečnost nebo práva lidí identifikuje celkem osm škodlivých jevů. Mezi ně patří manipulace a klamání založené na AI, sociální hodnocení nebo například sběr kamerových záznamů za účelem vytváření databází pro rozpoznávání obličejů. Vysoce rizikové systémy mohou představovat vážná rizika, a proto podléhají poměrně přísným povinnostem ještě před tím, než mohou být uvedeny na trh.
Podle Komise je ale důležité pravidla vnímat v širším kontextu, protože nejde jen o regulaci: „Zákon o umělé inteligenci nestojí sám o sobě, je součástí širších evropských snah o posílení využívání, investic a inovací v oblasti umělé inteligence v celé Unii,“ popisuje Ladmanová. „Pokud chceme, aby se z Evropy stal AI kontinent, musíme pracovat na infrastruktuře, tedy továrnách a gigatovárnách. Zároveň musíme podporovat strategická odvětví, aby mohla AI využívat ke zvýšení produktivity. Právě to Evropská komise dělá,“ dodává.
Milníky nařízení o umělé inteligenci (AI Act)
Základní přehled nejdůležitějších kroků, kterými nová evropská regulace vstupuje v platnost. Termíny jsou nastaveny postupně, aby se trh stíhal přizpůsobit.
- léto/2024
V červenci bylo nařízení oficiálně zveřejněno v Úředním věstníku a prvního srpna formálně vstoupilo v platnost. - 2/2025
Začínají platit nejpřísnější zákazy pro nepřijatelné a vysoce rizikové systémy umělé inteligence (například ty, které manipulují lidským chováním). - 8/2025
Spouští se systém správy a začínají platit pravidla pro velké modely umělé inteligence s obecným účelem (GPAI). - 8/2026
Vstupuje v platnost většina zbývajících pravidel. Členské státy musí mít zprovozněn alespoň jeden regulační sandbox (testovací prostředí) pro inovátory. - 8/2027
Povinnosti začínají platit v plném rozsahu pro všechny zbývající kategorie s vysokým rizikem.
(Zdroj: Časová osa implementace EU AI Act)
Vývoj AI má také další, geopolitický rozměr. Lukáš Kačena, zmocněnec české vlády pro AI, který nastoupil do funkce letos v lednu, říká, že čísla jasně ukazují, že Evropa v tomto kontextu zaostává: „Při pohledu na tvrdá data je zřejmé, že Evropa aktuálně ztrácí. Zatímco v žebříčku top 50 AI firem pro rok 2025 najdeme 42 amerických společností, evropské tam jsou pouze tři. Unie doplácí na míru regulací a administrativy, což způsobuje ztrátu inovativnosti.“
Česko v této oblasti bota tlačí ještě citelněji. Adopce AI je v českých podnicích podle Kačeny zatím slabá a za evropskými lídry zaostáváme. Největší mezery vidí u malých a středních podniků, kterým chybí kapitál i know-how pro vlastní implementaci. „Omezují se proto většinou jen na jednoduché aplikace pomocí zahraničních komerčních platforem,“ shrnuje Kačena.
U státní správy je pak situace podobná – vysoký potenciál, ale reálné využití zatím minimální. „Zavádění AI je omezené a nekoordinované. Státu chybí centrální řízení, postrádáme sdílené komponenty jako modely či automatizované datové toky. Datové zdroje státu nejsou pro AI systematicky připravovány. Proto chceme vybudovat centrální repozitář AI komponent pro stát po vzoru Estonska a celou agendu také koordinovat,“ vysvětluje.
Kačena byl navíc výslovně pověřen premiérem, aby vytvořil „fungující a nebyrokratický rámec pro implementaci evropského aktu o umělé inteligenci“. Nemělo by se tak stát něco podobného, jako při zavádění GDPR do českého práva v roce 2018, které zavánělo gold-platingem, tedy snahou českých zákonodárců být svatější než nejsvětější
„Jsem si plně vědom toho, že přebujelá byrokracie inovace dusí. Nechceme českým firmám házet klacky pod nohy, potřebujeme jim uvolnit ruce pro nasazování AI do praxe,“ slibuje Kačena, který kromě finišování přípravy národního zákona pro implementaci evropského nařízení pracuje i na zavádění AI do zdravotnictví, školství nebo výzkumu a vývoje.
Výpočetní výkon Evropy musí vyrůst
Nemůžeme opomenout ještě jednu komplikaci na cestě za AI Evropou, a tou je výpočetní výkon. EU potřebuje značný výkon pokročilých datacenter, aby mohla vyvíjet umělou inteligenci nové generace. Právě proto investuje nejen do správy a řízení, ale také do AI továren a gigatováren. Jejich smyslem je poskytnout čtyři věci, které sedmadvacítka potřebuje – výkon, data, talenty a financování.
Od srpna 2027 bude mít každá země minimálně jedno testovací prostředí, regulační snadbox.
„Tato zařízení mají pomáhat výzkumníkům, startupům a průmyslu vyvíjet a zavádět umělou inteligenci pro řešení reálných výzev v oblasti zdravotnictví, výroby, klimatu a financí,“ říká Ladmanová z Evropské komise. Jde podle ní o suverénní výpočetní výkon, jelikož evropští výzkumníci a firmy požadují prostředí, kde strategická data a proprietární modely zůstávají chráněny evropským právem.
V tuto chvíli už tak nejde o to, kdo vytrénoval první vlnu velkých jazykových modelů, ale kdo bude hostit infrastrukturu pro další vlnu. Pokud bude tato infrastruktura umístěna jinde, Evropa riskuje ztrátu kontroly mimo jiné i nad svými nejcitlivějšími průmyslovými daty a budoucími kapacitami. Právě proto chce EU budovat AI továrny, jejichž hodnota spočívá v ekosystému, který budou kolem výpočetního výkonu vytvářet.
Podpora firem, propojení s univerzitami, vzdělávání a možnosti experimentovat jsou k dalšímu rozvoji nutností. „To je také důvod, proč jsou důležité regulační sandboxy. Členské státy EU a europarlament se dohodly, že od srpna 2027 bude mít každá země minimálně jedno takové testovací prostředí,“ vysvětluje Ladmanová. Sandbox má umožnit vyvíjet, trénovat a ověřovat systémy umělé inteligence po omezenou dobu pod regulačním dohledem v kontrolovaném prostředí.
Ostrava na AI mapě Evropy
V Ostravě nyní vzniká jedna z devatenácti evropských továren zaměřených na umělou inteligenci. Evropa tímto krokem chce ukázat, že zákon o umělé inteligenci není pouhým seznamem zákazů, ale součástí širší strategie. „Firmám nabídneme veškerou podporu a špičkové nástroje k tomu, aby mohly AI vyvíjet bezpečně, legálně a na světové úrovni přímo na evropské půdě,“ říká Monika Ladmanová.
Ostravský projekt má na starosti Vít Vondrák, který působí jako ředitel národního superpočítačového centra IT4Innovations, které je součástí VŠB – Technické univerzity Ostrava. Projekt Czech AI Factory (CZAI) má rozhýbat rozvoj AI startupů a nasazení umělé inteligence do průmyslu, veřejné správy a obecně celé společnosti. „Czech AI Factory bude poskytovat výpočetní a datové služby prostřednictvím nového superpočítače KarolAIna navrženým pro náročné úlohy spojené s AI – trénování velkých modelů, práci s rozsáhlými datovými sadami nebo experimentování s novými algoritmy,“ uvádí Vondrák, co je vedle vzdělávání nových expertů v oblasti AI a poskytování odborné podpory jeho hlavním úkolem.
Pořízení a zprovoznění superpočítače s rozpočtem dosahujícím až čtvrt miliardy korun je plánováno na rok 2027. Výpočetní výkon 340 špičkových AI čipů s výkonem 850 PFlop/s v běžných AI operacích bude z poloviny poskytovat výhradně tuzemským institucím a nově také firmám od startupů až po středně velké, druhou polovinu pak budou moci využívat organizace z celé Evropy.
Půjde o doplnění sítě superpočítačů, které EU buduje prostřednictvím společného celoevropského podniku EuroHPC – ten od roku 2018 posiluje technologickou nezávislost Evropy v oblasti výkonných výpočetních systémů a nově i v oblasti umělé inteligence a kvantových technologií. Dalších čtvrt miliardy korun bude investováno do služeb, které pomohou firmám, výzkumným organizacím a státní správě využívat tuto výpočetní infrastrukturu a zavádět nástroje umělé inteligence do praxe. Významnou roli sehrají také školicí aktivity a podpora vzdělávání nových odborníků na umělou inteligenci. Na všechny tyto aktivity přitom z 50% přispěje Evropská unie prostřednictvím EuroHPC JU.
„Česká republika je součástí EuroHPC JU od samého počátku a prostřednictvím národního superpočítačového centra IT4Innovations provozuje jeden z prvních EuroHPC superpočítačů Karolina. Společně s dalšími 10 zeměmi jsme navíc ve Finsku vybudovali donedávna nejvýkonnější evropský superpočítač LUMI. Díky této spolupráci jsme v Ostravě spustili i kvantový počítač VLQ a zapojeni jsme nově i do budování LUMI AI Factory, která bude provozovat zřejmě nejvýkonnější superpočítač Evropy zaměřený na oblast umělé inteligence,“ shrnuje Vondrák dosavadní úspěchy ostravského tažení.
V současné době mají malé a střední firmy včetně startupů k počítačům EuroHPC přístup zcela zdarma. V řádu několika dní tak mohou pro své AI úlohy získat zajímavý výpočetní výkon. Aby tento potenciál mohly využít i firmy bez vlastních vývojových týmů, Czech AI Factory se pustilo do přípravy celého portfolia podpůrných služeb. Zpátky na evropské úrovni potom vedoucí zastoupení Evropské komise v ČR neztrácí naději. „V EU máme všechny předpoklady k tomu, abychom uspěli. Máme talenty, budujeme infrastrukturu, jsme velký trh. Omezením byrokracie, zjednodušením právních předpisů EU a otevřením přístupu k datům chceme vytvářet prostor pro inovace a jejich uvádění na evropský trh,“ uzavírá Ladmanová.
Nepřehlédněte:
