Zahajovací ohňostroj, na který byli návštěvníci filmového festivalu v Karlových Varech léta zvyklí, letos vystřídala podívaná, jaká v Česku dosud neměla obdoby. Noční oblohu nad Sokolským vrchem v pátek rozzářilo celkem 1 300 dronů.

Show s názvem Hvězdy a vítězové vlastního příběhu vznikla za podpory firmy Allwyn. Ta spojila síly s českou firmou Spectrum production, jež pod značkou Drone Show Europe patří k prvním evropským průkopníkům dronových show.

Poselství vizuálního zážitku bylo stejně jednoduché jako poutavé. „Na filmovém festivalu všichni obdivujeme hvězdy stříbrného plátna. Naší show jsme ale chtěli každému vzkázat, že tím hlavním hrdinou vlastního příběhu je každý jeden z nás,“ popisuje myšlenku David Zaorálek, generální ředitel Spectrum production.

Po vizuální stránce nabídla show precizní kombinaci světelných obrazců, hudby a mluveného slova. Půlnoční obloha fungovala jako obří promítací plátno, na němž některé formace dosahovaly šířky až 220 metrů, což odpovídá délce dvou fotbalových hřišť, a celou ji odřídil jeden jediný pilot. Desetiminutová podívaná se navíc dočká ještě úterní reprízy, aby ji mohlo obdivovat co nejvíce diváků.

Od projekcí na budovy až po nebe plné dronů

Cestu firmy k dronům vnímá Zaorálek jako přirozenou reakci na požadavky trhu. Spectrum Production, která před patnácti lety začínala u videomappingu a multimediálních projekcí jako jeden z českých průkopníků, se postupně vypracovala až k realizaci zvučných zahraničních multimediálních show či k národní Slovenské expozice na světovém Expu v Dubaji.

Klienti si podle stávajícího šéfa už dlouho přáli přesunout show přímo na nebe. Starší technologie však měly své limity, lasery nedokázaly vykreslit dokonalé obrazce a holografické projekce fungovaly jen v interiérech za specifických podmínek, nikoliv na volném prostranství. Zlom přišel na přelomu let 2017 a 2018. Tehdy se ve světě, například během zimní olympiády v Jižní Koreji, začaly objevovat první větší dronové show. Česká firma nezaváhala a začala tuto nastupující technologii intenzivně zkoumat.

„Obešli jsme tenkrát snad všechny firmy, které se dronovým show věnovaly. Dost možná jich na celém světě nebylo víc než deset,“ vzpomíná Zaorálek. Spectrum Production však začala dronové show realizovat až od roku 2020, kdy v Evropě vznikl jednotný legislativní rámec pro létání s drony EASA, který podobné akce umožnil.

Od té doby vývoj letí raketově kupředu. Zatímco v roce 2023 drželo Spectrum production evropský rekord s 500 drony, o rok později už činil evropský rekord tři tisíce.

Nejnovější generace strojů přitom umožňuje bezpečný let až deseti tisíc kusů najednou. Světový rekord v současnosti činí dechberoucích 22 580 dronů na ploše větší než 5×3 kilometry. Velkolepá show se odehrála v únoru 2026 v čínském městě Che-fej, kde místní technologická společnost EHang ohromila diváky při příležitosti oslav lunárního nového roku. Něco takového ale Evropa, s ohledem na mnohem přísnější pravidla letového provozu, zatím neumožňuje.

Kdo to všechno řídí a co se děje při chybě

Laika by mohlo napadnout, že za českou světelnou show ve Varech musela stát celá armáda techniků. Praxe je ale mnohem skromnější. Přímo v terénu si tým vystačí s deseti až dvaceti lidmi. „Na místě je vždy jeden hlavní pilot, co-pilot, letečtí pozorovatelé a technici. Na samotné přípravě choreografie a animace se pak podílí zhruba deset až patnáct lidí včetně kreativní agentury či nahrávacího studia,“ přibližuje proces Zaorálek.

Spectrum production si navíc vyvíjí vlastní software, ve kterých se show animují, což jim dává značnou konkurenční výhodu. Dokážou díky tomu věci, které jinde ve světě nejsou standardem, například plynule měnit pořadí naprogramovaných obrazců. To je u konkurenčních systémů extrémně složité, protože každý dron funguje de facto jako jeden světelný pixel na obřím plátně.

Než drony vůbec vzlétnou, projde show náročnými softwarovými testy. Systém hlídá minimální rozestupy strojů, maximální rychlost i stabilitu letky za silnějšího větru. Následují cvičné lety nanečisto – a to jak před samotným příjezdem, tak přímo v lokaci těsně před ostrou show.

Naprosto zásadní je zajištění takzvané dopadové zóny, tedy prostoru kolem letky. Sem má veřejnost přísný zákaz vstupu a pohybovat se tu smí výhradně proškolený personál. Pravidla EU navíc vyžadují, aby byl každý dron pojištěn na milion eur. Karlovarská letka tak nesla kumulovanou pojistku v hodnotě přesahující miliardu eur.

„Lidé mají z tisíců dronů na obloze často respekt, obavy jsou ale zbytečné. Naše technologie a zabezpečení jsou dnes tak na výši, že jsme za celou historii našeho fungování nemuseli řešit jedinou pojistnou událost,“ uklidňuje Zaorálek.

Pokud by přeci jen došlo k technické závadě, naprogramovaný dron nepokračuje v chybné trase, ale okamžitě se oddělí a bezpečně klesne na předem určené přistávací místo a na jeho místo obratem doletí záložní letoun.

Nejtěžší je sehnat povolení

Skutečnou výzvu překvapivě nepředstavuje technika, ale neústupná byrokracie. Jen pro letošní show ve Varech musela firma obstarat více než deset různých povolení. „Vyřídit veškerou administrativu je leckdy složitější než naprogramovat samotný let. Naštěstí v Karlových Varech nám vyšli vstříc,“ popisuje Zaorálek.

Zvolená lokalita pak úzce limituje, jak velký a vysoký obrazec lze na obloze nakreslit. Sokolský vrch byl ve Varech jediným místem, které nabízelo dostatečný a zároveň bezpečný prostor nad městem. Firma tam navíc získala speciální výjimku létat až do výšky 200 metrů, přičemž běžný evropský standard činí 120 metrů.

Ačkoliv by si to fanoušci sci-fi přáli, na klasické filmové hologramy, jaké známe ze Star Wars či Blade Runnera, si podle Zaorálka budeme muset ještě počkat.

Budoucnost oboru místo toho vidí spíše ve stálém zvyšování počtu dronů a v promyšleném propojování s dalšími vizuálními technologiemi, jako jsou výkonné lasery, vodní stěny či jiné multimediální či pyrotechnické efekty.