Nosferatu je jeden z nejlepších hororů posledních let, tvrdí kritici. Upírský příběh vznikal i v Česku
Nosferatu je remake stoletého němého hororu, který měl velký vliv na celý žánr. Je to příběh o posedlosti a zlu, podle prvních reakcí je ohromující.
Jméno Nosferatu není tak známé jako Drákula, jeho nositel měl ale ve filmu podobný vliv jako tajemný hrabě z Transylvánie. Poprvé se vampýr s německými kořeny na velkém plátně objevil už v raných 20. letech minulého století a výraznou měrou pomohl zformovat nejen filmový hororový žánr, ale také filmovou řeč obecně. Teď se svým pojetím přichází Robert Eggers, režisér vychvalované Čarodějnice, Majáku nebo Seveřana. A první reakce jsou nadmíru pozitivní.
Novinka pojmenovaná prostě Nosferatu sleduje mladou ženu Ellen Hutter (Lily-Rose Depp), jejíž manžel Thomas (Nicholas Hoult) se vydává na zámek hraběte Orloka podepsat dohodu o nemovitosti. Netuší však, že spolu s tím upsal svoji ženu upírovi. Snímek, který je technicky remakem Upíra Nosferatu z roku 1922, se zaměřuje na příběh posedlosti mezi Ellen a Orlokem, která stravuje je oba i jejich okolí. „Tohle stvoření má větší moc než zlo. Chce pohltit veškerý život na Zemi,“ zaznívá v traileru z úst profesora von Franze (Willem Dafoe).
Eggersův přístup se od začátku vyznačuje snahou o co možná největší autenticitu a vytvoření silné atmosféry, což se promítá do omezeného využívání digitálních vizuálních efektů, důrazu na kostýmy, způsobu mluvy postav, využití dobových zvyků nebo i výběru natáčecích lokací. Nejnovější počin amerického nezávislého filmaře se proto natáčel v Transylvánii (dnešním Rumunsku), většina ale vznikla v Česku.
Štáb strávil mnoho času v barrandovských ateliérech, načež se vydal také do historických částí města Rožmitál pod Třemšínem a interiérů místního goticko-renesančního zámku. Natáčení probíhalo i v pražské Invalidovně, barokním objektu z 18. století, který většinu své historie sloužil jako vojenská nemocnice.
První ohlasy kritiků, kteří se zúčastnili novinářské projekce v New Yorku a Los Angeles, tvrdí, že vizuální stránka Nosferatu je přesně taková, jakou naznačují upoutávky, totiž ohromující. „Od kamery po výpravu jsem byl naprosto unešen – je to opravdu nádhera,“ píše Darren Scott z SFX Magazine. Courtney Howard z Fresh Fiction dodává: „Úchvatné kompozice Robina Carolana, malebná kamera Jarina Blaschkeho a nápaditá výprava Craiga Lathropa umocňují děsivou atmosféru filmu.“
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsZatímco v původním zpracování je Orlok, stejně jako Drákula, primárně děsivá, odpudivá postava s čistě špatnými úmysly, v průběhu dekád se vyobrazování upírů proměnilo. Stali se s z nich mnohdy melancholičtí antihrdinové, odsouzení k samotě ve své nesmrtelnosti a lačnosti po krvi. Eggers tento vývoj ve svém snímku chce reflektovat, ale zároveň vampýrovi navrátit jeho hrůzostrašnou auru.
Carlos Aguilar, píšící pro server IndieWire, ve spojitosti s tím říká: „Nosferatu dále rozvíjí Eggersovo zkoumání zla jako elementární síly, která je existenci stejně vlastní jako touha a vychází z božského principu jako laskavost. Je od nás tak neoddělitelné, že boj s ním vyžaduje velké oběti.“
Obecně se o filmu mluví jen pozitivně a často se objevují poznámky o jednom z nejlepších kinematografických počinů roku – viz například komentář již zmíněné novinářky Courtney Howard, která píše: „Nosferatu zachází dál než jakýkoliv jiný horor roku. Proboha. Nádherná grotesknost plná strašných hrůz a božsky temného potěšení.“ Jiní vyzdvihují Eggersovu typickou oddanost dobovým detailům a Nosferatu označují za jeden z nejvíce „svůdně makabrózních“ filmů vůbec.
Chvály se dočkalo také herecké obsazení, ať už jde o výběr herců, nebo jejich výkony. Willem Dafoe i Nicholas Hoult jsou prý skvělí a Bill Skarsgård v titulní roli prakticky slovy nepopsatelný. Nejvíce pozornosti se ale dostává Lily-Rose Depp v roli Ellen, která má podle některých i šanci na Oscara. Robert Eggers nedávno v rozhovoru pro Vanity Fair popisoval, jak fyzicky náročná její role byla a jak kvůli tomu musel změnit svůj typický styl natáčení a spokojit se jen s pár opakováními scén. „Někdy si uvědomíte, že můžete jet jen párkrát, protože je to pro ni tak vysilující,“ řekl s poznámkou, že všechny podivné pohyby na plátně dělá ona, bez efektů.
Nosferatu už tak patřil k jednomu z nejočekávanějších hororů roku a sám jeho režisér a scenárista se na něj připravoval v zásadě od začátků své kariéry. Němou předlohu viděl poprvé už ve svých devíti letech a okamžitě ho okouzlila. Zda jeho zpracování okouzlí i běžné diváky, se v Česku dovíme 2. ledna příštího roku, kdy má novinka premiéru.