Kdo se nechal strhnout vlnou běžecké horečky, která Česko naplno zasáhla po covidové pandemii, ten asi tuší, že tento sport není jen o tom vzít si staré tenisky a vyrazit ven. Jakmile člověk začne běhání brát vážně, pochopí, že bez skutečně kvalitní obuvi se daleko nedostane.

Právě proto do sportu v posledních letech tak výrazně promlouvají takzvané superboty. Když se zhruba před dekádou poprvé objevily na trhu, jejich neobvykle tlusté podrážky ukrývající pružné karbonové destičky doslova převrátily běžecký svět naruby.

Zlomový moment přišel během olympijských her v roce 2016. Tehdy dva medailisté v mužském maratonu vystoupali na stupně vítězů v prototypech vůbec první superboty v historii, modelu Nike Vaporfly 4 %. Samotný název tehdy odkazoval na to, o kolik procent dokáže tato bota zlepšit takzvanou běžeckou ekonomiku, tedy zefektivnit množství kyslíku, které běžec spotřebuje za minutu.

Od té chvíle ve sportovním průmyslu odstartoval nemilosrdný závod. Vznikl zcela nový, elitní segment trhu, který si touží podmanit každá velká značka. „Když superboty poprvé vyšly, lidé říkali, že je to regulérní podvádění. Zesměšňují totiž rekordy minulosti,“ vysvětlil webu Tortoise Rick Pearson, senior editor magazínu Runner’s World.

V tomto sportovním high-tech vesmíru se už několik let odehrává přetahovaná mezi giganty jako Adidas, Nike a dalšími silnými hráči. A je to právě německá firma s ikonickými třemi pruhy, která nedávno představila svůj dosud zdaleka nejodvážnější tah.

Bota, co váží méně než právě narozené kotě

Když lidé poprvé dostanou do ruky krabici s nejnovějším modelem Adidas Adizero Adios Pro Evo 3, většina z nich se podle všeho zděsí v domnění, že je prázdná. Není divu, samotná bota váží pouhých 97 gramů. To je méně než polovina průměrné běžecké tenisky či o něco méně, než váží průměrné novorozené kotě.

Že nejde jen o líbivé marketingové sliby, ale skutečně efektivní sportovní pomůcku, dokázali elitní běžci. Ti s touto novinkou na nohou naprosto opanovali každoroční maraton v Londýně. Keňan Sabastian Sawe v novém ultralehkém modelu od Adidasu vůbec poprvé v historii tohoto oficiálního závodu prolomil dvouhodinovou hranici, když v pátek proběhl cílovou páskou v čase 1:59:30. Hned v těsném závěsu za ním doběhl Yomif Kejelcha s časem 1:59:41. I on vsadil na dosud nejlehčí superboty, jaké má Adidas v nabídce.

Triumf značky v britské metropoli pak fenomenálně podtrhla Etiopanka Tigst Assefa. Ta v dámské obdobě této boty zlomila stejný rekord časem 2:15:41. „O překonání tohoto rekordu jsem snil neuvěřitelně dlouho,“ uvedl po svém výkonu její běžecký kolega Sawe v oficiální tiskové zprávě.

Nový model podle údajů společnosti zredukoval hmotnost oproti svým předchůdcům o masivních třicet procent, čímž se stal vůbec první botou oficiálně povolenou pro závody, která je lehčí než sto gramů. Aby toho vývojáři dosáhli, museli podle oborového magazínu WWD použít speciální pěnu, jež je o plnou polovinu lehčí než materiály z předchozích generací.

Samotný svršek obuvi je pak vyroben z inovativního průsvitného materiálu, který našel inspiraci u plachet pro kitesurfing. Jde o extrémně tenkou, ale zároveň vysoce pevnou tkaninu, jež běžně odolává prudkým nárazům větru i vody. Díky tomu dokáže na botě perfektně držet tvar, aniž by jí zbytečně přidávala byť gram navíc.

Inovací prošel i karbonový plát, který dodává krokům onu pověstnou pružnost, zmenšil se do tvaru velmi tenkého písmene U, které už lemuje pouze okraje podrážky. A aby toho nebylo málo, i samotná ochranná vrstva gumy na spodní straně je tenčí než kdy předtím.

Závody o každý gram mění pravidla hry

Technologická posedlost lehkostí dnes prostupuje celým obuvnickým trhem. A není divu, efekt extrémního odlehčení je na dlouhých tratích jednoznačně prokazatelný. Podle studie vědců z Univerzity v Coloradu v Boulderu, kterou citoval i deník The Wall Street Journal, může bota lehčí zhruba o sto gramů zkrátit maratonský čas až o 57 sekund.

Jak navíc pro americké novináře uvedl Jens Jakob Andersen, zakladatel respektovaného recenzního webu RunRepeat, průměrná hmotnost běžeckých bot klesla jen za poslední tři roky o výrazných 28 gramů.

Konkurence přitom rozhodně nespí. Například značka Asics přichází s modelem Metaspeed Ray, který váží pouhých 129 gramů. Na snižování hmotnosti jde přitom do posledního detailu, třeba i pomocí tenčích tkaniček se zubatým vzorem, které lépe drží na noze a zároveň nepřidávají zbytečné gramy.

Švýcarská značka On šla ještě dál a nasadila přímo robotické rameno. To stříká speciální materiál rovnou na formu ve tvaru chodidla, čímž klasické tkaničky zcela eliminovala. Výsledkem je model LightSpray Cloudboom Strike s váhou pod 170 gramů, ve kterém už loni Keňanka Hellen Obiri ovládla prestižní newyorský maraton a rozbila tehdejší ženský traťový rekord o propastné tři minuty.

Zákazníci za revoluční Adizero Adios Pro Evo 3 zaplatí celkem 500 dolarů, na českém trhu se pak bota od konce dubna prodává za 12 599 korun. I když to může znít jako astronomická částka za spotřební botu, skutečností je, že Adidas ji prodává s finanční ztrátou. Ostrá pravidla světové atletiky totiž striktně vyžadují, aby byla veškerá závodní obuv komerčně dostupná i běžné veřejnosti. Obrovská prestiž a celosvětový dosah spojený s triumfy elitních atletů ale firmě tyto výrobní ztráty podle všeho více než bohatě kompenzují.

Patrick Nava, manažer běžecké divize Adidasu, ještě nedávno označil magickou hranici sta gramů za vůbec poslední velkou technologickou bariéru v oboru. Ředitelka dané kategorie Charlotte Heidmann ovšem varuje před jakýmikoliv předčasnými závěry. „Když si už myslíte, že jste nevyhnutelně dosáhli absolutního limitu, ve skutečnosti se tak většinou nestalo,“ upozorňuje. V dlouhodobějším výhledu by tak podle ní mohla světlo světa klidně spatřit i padesátigramová bota, která by tak na noze byla paradoxně ještě lehčí než samotné běžecké ponožky.