Když se chce člověk něco rychle naučit, často si na pomoc uvaří šálek kávy – a to je podle nového zjištění irských vědců chyba. Jejich výsledky totiž ukazují, že s kávou bez kofeinu si toho člověk zapamatuje až dvakrát víc. K tomu si ponechává i další benefity, které pití kávy přináší, samozřejmě kromě nabuzení kofeinem. Bezkofeinovou kávu pije každý desátý Američan nebo Němec. Češi ji pijí méně, ale nabízí ji většina místních kaváren. Známý výrok kavárenské kultury „death before decaf“ (raději smrt než bezkofeinovou kávu) je tak už nejspíš minulostí.

První s kávou bez kofeinu přišel německý obchodník s kávou Ludwig Roselius v roce 1903. Podle pověsti ho k vynálezu motivovalo přesvědčení, že přílišné pití kávy smrtelně otrávilo jeho otce. V roce 1906 Roselius založil značku Kaffe HAG, bezkofeinovou kávu si nechal patentovat a časem rozšířil prodej i do dalších zemí Evropy.

Roseliuse následovali další výrobci a v první polovině 20. století se už bezkofeinová káva stala součástí nabídky několika prodejců kávy v Evropě, dokonce v pár případech i v Severní Americe a Japonsku. Zajímavostí je, že číšníci v Evropě kávu servírovali v konvicích s oranžovou rukojetí, a tak se oranžová barva stala symbolem pro kávu bez kofeinu.

Tehdy ještě kofein odstraňovali pomocí benzenu, který je dnes prokázaným karcinogenem. Dnes už ho nikdo nepoužívá, jsou lepší metody, především dvě. Nejběžnější je takzvaný evropský proces, metoda, která pracuje s chemickými rozpouštědly. Kávová zrna se musí namočit do organických rozpouštědel, která absorbují veškerý kofein, až potom je káva pražena a mleta.

V kávě ale může zůstat drobná pachuť, někteří proto volí švýcarský vodní proces, v něm je nutné kávová zrna namočit ve vodě a voda je následně přefiltrovaná přes aktivní uhlí, které zachytí kofein, ale propustí všechny ostatní složky. Švýcarská metoda je ale dražší, a tak je stále většinou první volbou ta evropská.

Boost pro paměť

Zajímavý pohled přináší vědci z irské Univerzity v Corku, ti nedávno zkoumali kávu s kofeinem i bez něj. Zaměřili se na to, jak mění káva komunikaci mezi střevy a mozkem a co to pro lidi znamená. Studie publikovaná v časopisu Nature Communications zjistila, že pití nápoje má především vliv na střevní mikrobiom, ten souvisí s mírou stresu a psychickou pohodou.

Pravidelné pití kávy zvyšuje počet zdravých střevních bakterií, tím zvyšuje i pocit štěstí a zároveň snižuje riziko deprese. Káva také podle vědců snižuje riziko onemocnění střev, rakoviny a srdečních chorob. To vše platí jak pro kofeinovou, tak bezkofeinovou kávu. Výhodou kofeinu je kromě nabuzení i protizánětlivý účinek.

Když se podíváme čistě na bezkofeinovou kávu, ta sice nepřináší pocit energie a vyšší bdělost, ale pomáhá podle studie lidské paměti a zlepšuje tak učení. Podle výsledků si ti s nápojem bez kofeinu vedli v učení přibližně dvakrát lépe než lidé s tím kofeinovým.

Zdroj: Studie viz Nature Communications

Jak různé fáze pití či vysazení kávy ovlivňují lidskou psychiku

Tato mapa přehledně srovnává lidi, kteří kávu nepijí, s pravidelnými pijáky kofeinové a bezkofeinové verze . Sleduje, jak různé fáze pití či vysazení kávy ovlivňují lidskou mysl.

Sledované oblasti: V řádcích pod sebou vidíte oblasti jako Paměť (Memory), Stres (Stress & Anxiety), Náladu (Mood) nebo Spánek (Sleep).

Vývoj v čase: Ve sloupcích zleva doprava graf ukazuje lidi bez kávy (Non-Coffee), stav při pravidelném pití (Coffee), dvoutýdenní „půst“ bez kávy (Washout) a závěrečný návrat ke kofeinové (CAF) či bezkofeinové (DECAF) variantě.

Význam barev: Barvy ukazují změnu oproti běžnému stavu. Červená znamená nárůst hodnot, modrá jejich pokles.

Hlavní zajímavost: V posledním sloupci u bezkofeinové kávy je vidět jasný vědecký důkaz – u paměti hodnota roste (červená) a u spánkových problémů naopak klesá (modrá). Pro lidi, kteří se potřebují učit nebo hůře spí, je káva bez kofeinu ideální volbou.

V USA se káva bez kofeinu rozšířila v padesátých letech. Nicméně stejně jako v Evropě byl nápoj atraktivní jen pro úzkou skupinu zájemců. Běžnou součástí nabídky v USA se stala v osmdesátých a devadesátých letech, píše ve své knize zaměřené na kávovou historii Mark Pendergrast.

Tehdy se také začala rozšiřovat už zmíněná věta „Death before decaf“. Tyto poznámky začali ubývat na přelomu tisíciletí, protože mileniálové kávu bez kofeinu začali pít častěji a v jejich tradici pokračuje i další generace. Jednou denně ji pije každý desátý Američan, jak vyplynulo z výzkumu trhu National Coffee Data Trends z roku 2023, který si nechala vypracovat americká asociace obchodníků s kávou.

„Vzhledem k tomu, že mladší generace vyrostly v kultuře speciální kávy, očekáváme, že budou i nadále vytvářet poptávku po kvalitní bezkofeinové kávě a rozmanitém původu a metodách zpracování,“ řekla pro server Perfect Daily Grind, zaměřený právě na tento horký nápoj, Erin Reed ze společnosti Swiss Water Decaffeinated Coffee. Ta je ostatně jedním z globálních lídrů v oblasti prémiové bezkofeinové kávy.

V Česku taková data dostupná nejsou, ale podle kavárenských řetězců Češi kávu bez kofeinu pijí už roky, je jich ale méně. „Bezkofeinovou kávu máme v nabídce už řadu let. Poptávka po ní je stabilní a v čase se prakticky nemění,“ řekla pro CzechCrunch Petra Borová, manažerka marketingu CrossCafe. Bezkofeinovou kávu si u nich objednávají přibližně tři procenta zákazníků.

Stejná čísla hlásí i kavárny Starbucks. „Zajímavé je, že vnímáme vyšší poptávku v chladnějších částech roku,“ doplnil jejich marketingový manažer pro Česko a Slovensko Michal Holotík. A ani pro české pražírny to není novinka, bezkofeinovou kávu nabízí například Café Montaña nebo Nordbeans. Podle nich můžou být jedním z důvodů nižšího zájmu v Česku přetrvávající předsudky.

„Zatím je tato káva vnímána dost často jako něco chemicky upraveného a nezdravého, nepřirozeného. Pracujeme na tom, aby se změnil pohled na bezkofeinovou kávu napříč společností,“ uvedla Šárka Koštejnová z Nordbeans. Ti nabízí bezkofeinovou kávu už osm let, téměř od svého založení.

Trend bezkofeinové kávy ale jinak ve světě roste, vyplývá z analýzy globální výzkumné společnosti SkyQuest. Světový trh bezkofeinové kávy dosáhl v roce 2024 hodnoty 20,4 miliardy dolarů (v přepočtu 427 miliard korun). V Evropě je káva bez kofeinu nejpopulárnější ve Velké Británii a v Německu. Analytici předpovídají, že do roku 2033 by měl průmysl růst tempem 4,5 procenta ročně. A největší boom očekávají v Asii.