Pitná voda i na těch nejsušších místech planety. Vynález českých vědců ji umí získat kdekoliv

Přístroj MAGDA lze naložit na korbu auta a po připojení do sítě denně vyrobí až 20 litrů pitné vody, má ale i fotovoltaiku.

magda2

Foto: UCEEB

Nikola Pokorný (vlevo) s dalšími členy týmu, který na projektu MAGDA pracoval

0Zobrazit komentáře

V roce 2019 odhalili čeští vědci unikátní zařízení, které může zajistit dostatek pitné vody i tam, kde nemá smysl hloubit ani ty nejhlubší studny. Po třech letech se na akci Týden inovací představí nástupce tohoto zařízení. Nese název MAGDA a vedle schopnosti získávat vodu ze vzduchu jen díky sluneční energii, nabízí také kompaktní rozměry a mobilitu, díky kterým se může snadno přemístit kamkoliv, kde ho bude potřeba.

Testování první verze zařízení, které nese jméno Solar Air Water Earth Resource (S.A.W.E.R), probíhalo v pouštním prostředí ve Spojených arabských emirátech. Druhý prototyp pak vědci představili na veletrhu EXPO v Dubaji, kde byl zvolen za tu vůbec nejlepší inovaci, a již brzy by měl být nasazen do provozu v jedné z tamních budov.

Obě zařízení zatím fungují jako demonstrátory pro potenciální zákazníky, nicméně nyní mladí vědci z Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) patřícího pod pražské ČVUT představili podstatně kompaktnější verzi, která může najít své uplatnění přímo v praxi, a to i v těch nejnáročnější podmínkách.

Jedná se například o pouštní prostředí, kde je jen velmi sporadický výskyt vodních zdrojů. Nemá smysl zde hloubit studny a vodu často nelze získat ani kondenzací vzdušné vlhkosti. Zařízení MAGDA (Mobile Autonomous Water Generator From Desert Air) ovšem pracuje na principu průmyslového odvlhčení, které využívá speciálního materiálu, na jehož povrchu se akumuluje vzdušná vlhkost. Materiál se následně zahřívá, vlhčí se okolní vzduch a jeho ochlazením se získává voda.

magda3

Foto: UCEEB

Technologie pracuje na principu sorpce a následné kondenzace

Na tomto principu funguje i systém S.A.W.E.R, ovšem problém u něj je jeho mobilita. „Naší motivací proto bylo dostat zařízení typu S.A.W.E.R. na korbu auta a tím usnadnit a urychlit transport a umožnit vyšší dostupnost technologie,“ vysvětluje Nikola Pokorný, vědecko-výzkumný pracovník ČVUT, který je jedním z členů týmu, jenž za vývojem MAGDA stojí.

MAGDA nese několik dalších vylepšení a je schopna při připojení do klasické sítě poskytnou až dvacet litrů vody za den. Jenže v podmínkách, do kterých je určena, často bývá nedostupná jak voda, tak i elektřina. Proto lze zařízení vybavit také vlastním fotovoltaickým systémem, díky kterému může za den získat až deset litrů pitné vody pouze za využití sluneční energie.

Jen pro porovnání – kontejnerový systém S.A.W.E.R je schopen produkovat i přes tisíc litrů vody denně. MAGDA je ovšem podstatně kompaktnější, její váha se pohybuje okolo 150 kilogramů, na výšku má 1,40 metru, na šířku 1,16 metru a hloubka činí 1,57 metru. Díky tomu skutečně není problém zařízení umístit na automobil a dopravit v podstatě kamkoliv.

Vývoj MAGDY si vyžádal přibližně osm milionů korun a prohlédnout si ji bude možné v rámci akce Týden inovací, jejíž hlavní událost proběhne už 10. října. Vědci však již nyní pracují na nových generacích, a to jak pro zařízení S.A.W.E.R, tak MAGDA.

„V současné době spolupracujeme s firmou Karbox s.r.o., která patří do holdingu Czechoslovak Group, na druhé generaci zařízení. Jeden z cílů projektu je vyvinout pohotovostní zdroj pitné vody napájený ze sítě či diesel agregátu. Cílem je dosáhnout produkce vody okolo čtyřiceti litrů za den v těch nejsušších a nejteplejších podmínkách na světě. Pracovní název zařízení je EWA, což je akronym slov Emergency Water from Air,“ vysvětluje Pokorný s tím, že toto řešení by mělo být až o padesát kilogramů lehčí. Na vývoj nové generace řešení S.A.W.E.R má tým rozpočet přibližně třicet milionů korun.

magda1

Foto: UCEEB

Zařízení MAGDA se skládá ze dvou boxů

Do produkce by se novinka měla dostat ihned po testech v reálném prostředí, které by měly probíhat na začátku příštího roku. Zájemců o novinku je přitom již nyní hned několik. Patří mezi ně finanční skupiny i strojírenské firmy ze západních zemí. Veškerá jednání jsou však podle Pokorného prozatím v procesu a není ani jisté, jaká bude finální cena řešení.

Výroba prototypu MAGDA napájeného ze sítě vyšla na 400 tisíc, verze s fotovoltaiku pak přibližně na dvojnásobek. „Díky sériovosti výroby by měla jít cena podstatně dolů, očekáváme, že na zhruba šedesát procent původní ceny,“ dodává Pokorný, podle kterého jsou MAGDA i její nástupce světovými unikáty, které mohou sloužit jako pohotovostní zdroje pitné vody nejen ve vyprahlých oblastech, ale například i během přírodních katastrof či ozbrojených konfliktů.

Každé všední ráno posíláme nejzásadnější zprávy dne.