Technologické články v médiích v posledních měsících plní úvahy o tom, zda ještě letošní vánoční dárky budeme vybírat a platit sami, nebo už tuto starost začneme delegovat na autonomní platební AI agenty, abychom jim postupně mohli přenechat i platby zásadnější. Neméně důležitá revoluce se však odehrává i na opačném konci platebního řetězce, v neviditelném světě měnových transakcí na pozadí.

„Zatímco umělá inteligence zásadně transformuje to, jak se nakupuje zepředu ve front-endu, a blížíme se k představení hotových nástrojů pro koncové uživatele, digitální měny na back-endu mění to, kudy naše peníze tečou,“ poznamenal na nedávné konferenci v Paříži produktový ředitel společnosti Visa Jack Forestell.

V praxi to znamená, že technologie původně vyvinuté pro svět kryptoměn se očišťují od své spekulativní povahy a stávají se novým, rychlým a levným „potrubím“ pro přenos běžných peněz. Celá transakce na pozadí proběhne v mžiku přes blockchain v digitálních měnách, ale na obou koncích ji lidé i firmy vidí výhradně v klasických korunách, eurech či dolarech, na které jsou zvyklí.

Paradoxem přitom je, že původní ideál zakladatelů digitálních měn stál na tom, že se vyhnou prostředníkům, jako jsou komerční banky, centrální instituce či právě velké karetní asociace. Místo destrukce tradičního finančního světa se však dnes oba tyto směry postupně propojují. „Podložením kryptoměny klasickými státními penězi se původně spekulativní třída aktiv mění v technologii, která má reálný potenciál stát se pevnou součástí základní architektury a infrastruktury globálního platebního ekosystému,“ uvedl prezident společnosti Visa Oliver Jenkyn.

Žádný bitcoin, ale regulované digitální dolary

Celá tato integrace se však zatím týká výhradně jedné konkrétní větve digitálních aktiv. Divoké a spekulativní kryptoměny do tohoto potrubí vůbec nesmí. Nejde přitom jen o bitcoin. Zákaz vystavují tradiční finanční domy také technologicky pokročilejšímu ethereu či extrémně riskantním spekulativním mincím (takzvaným memecoinům jako třeba dogecoin).

Důvodem jsou přísné mezinárodní regulace proti praní špinavých peněz a nutnost stoprocentní cenové stability. Finanční obři proto pracují výhradně s takzvanými stablecoiny, které jsou kryté reálnými rezervami v poměru 1:1. V praxi se tak využívají v podstatě jen tři největší globální projekty: na dolaru postavené USDT (Tether), USDC (Circle) a v Evropě čím dál populárnější EURC vázané na euro.

Aby mohl kryptosvět komunikovat s tradičními bankami, potřebuje technologického prostředníka. Příkladem z globálního trhu je startup Bridge, který v roce 2025 koupil platební gigant Stripe za 1,1 miliardy dolarů (v přepočtu 23,2 miliardy korun). Bridge a podobné platformy fungují jako softwarové překladače: na jedné straně přijmou digitální dolary z blockchainu a na druhé straně je v milisekundách promění na běžné koruny či eura, které pošlou do standardní bankovní sítě. Na tomto principu dnes staví celá řada konkurenčních hráčů.

Tradiční rivalové Visa a Mastercard zde hrají roli infrastrukturních partnerů pro kryptofirmy. Uživatelé populárních decentralizovaných peněženek (jako jsou Phantom nebo MetaMask) či burzovních platforem (Crypto.com, Binance, Nexo) tak mohou získat standardní platební kartu.

Zákazník má na účtu stablecoiny (například USDC), pípne mobilem u pokladny kdekoli na světě a kryptobrána na pozadí bleskově smění digitální dolary na lokální měnu. Prodejce dostane své koruny nebo eura, zákazník zaplatil ze své kryptopeněženky a transakce proběhne bez toho, aby obchodník musel cokoliv technologicky měnit.

Zatímco Visa globálně provozuje už přes 130 stablecoinových karetních programů (například ve spojení s peněženkou Phantom či nástrojem Crypto.com), konkurenční Mastercard drží krok a v Evropě masivně expanduje díky kryptokartám ve spolupráci s peněženkou MetaMask a platformou Baanx.

Druhým scénářem je využití blockchainu jako dálnice pro posílání peněz mezi finančními institucemi. Místo složitého posílání peněz přes korespondenční banky dnes karetní asociace testují clearing (vypořádání) mezinárodních plateb přímo v digitální měně USDC na rychlých sítích, jako je Solana nebo Ethereum.

Proč v Česku nebudeme platit za rohlíky stablecoiny

Znamená to tedy, že už brzy budeme v českém supermarketu platit rohlíky digitální měnou? Zdá se, že ne. Česko disponuje stabilní měnou, okamžitými platbami zdarma a jednou z nejhustších sítí bezkontaktních terminálů na světě.

„Stablecoiny otevírají zajímavé možnosti hlavně v oblasti mezinárodních plateb a pohybu peněz mezi jednotlivými trhy. Firmám a podnikatelům mohou pomoci zefektivnit přeshraniční platby, urychlit vypořádání transakcí, zlepšit správu cash flow a zjednodušit finanční procesy. V mezinárodním obchodě tak mohou urychlit pohyb peněz a usnadnit přeshraniční převody. Pro běžného českého spotřebitele ale zůstává prioritou rychlé, pohodlné a bezpečné placení kartou nebo dalšími digitálními metodami, na které je už dnes zvyklý,“ říká Petr Polák, country manager Visa pro Česko.

Placení stablecoiny za běžné nákupy v Česku je tedy z ekonomického pohledu v podstatě zbytečné, protože tuzemský digitální platební systém je extrémně rychlý, levný a spolehlivý. Naopak v oblasti mezinárodního B2B obchodu a na rozvíjejících se trzích představují stablecoiny zásadní technologický posun, vedle kterého tradiční mezibankovní sítě působí jako zastaralý a drahý systém.

I když český zákazník bude u pokladen dál pípat kartou navázanou na korunový účet, nová kryptodálnice tuzemskou ekonomiku přesto ovlivní, a to skrze firmy a mezinárodní obchod. Zásadním přínosem pro český byznys má být zjednodušení mezinárodního B2B obchodu. Pokud česká firma nakupuje materiál v Asii nebo USA, standardní bankovní převod přes mezinárodní síť SWIFT trvá dny, stojí vysoké poplatky a nefunguje o víkendech.

Vypořádání přes digitální dolary na pozadí velkých karetních sítí proběhne v řádu minut, s minimálními náklady a v režimu 24/7. Toho už dnes využívají i české kryptosměnárny a platební brány (například Anycoin), které firmám pomáhají tyto transfery procesovat. To jde ruku v ruce s levnějším exportem pro e-shopy. České internetové obchody, které prodávají zboží do celého světa, dnes platí vysoké procentuální poplatky za zpracování mezinárodních plateb a konverze měn. Možnost schovat kryptopřevody do neviditelného potrubí na pozadí tyto transakční náklady výrazně sníží.

V neposlední řadě se jedná o ekonomický záchranný kruh na rozvojových trzích. Pro české firmy působící v zemích s vysokou inflací, například v Turecku nebo některých částech Latinské Ameriky, představuje možnost držet a přes standardní platební sítě bezpečně utrácet stabilní digitální dolary zásadní snížení rizika.