Práci mu zrychlila, ale pak ho AI taky úplně odrovnala. Je to reálný problém, který musíme řešit, říká
Zakladatel sítě Fruitisimo Jan Hummel popisuje, jak mu práci mění umělá inteligence, která mu však rychle ukázala také své stinné stránky.
Stejně jako mnoho dalších zakladatelů a CEOs jsem fascinován umělou inteligencí. Otevírá spoustu nových možností, mění pohled na byznys a zrychluje vše od nápadu přes strategie až po vlastní realizaci. Už na začátku jsem pochopil, že to je o mně a že se do toho musím pustit já a postupně nabrat ostatní ve firmě. Začal jsem prakticky, na konkrétních situacích Fruitisima. Co se stalo pak, jsem ale nečekal.
Nejdříve to vypadalo nenápadně. Texty, nápady, shrnutí, užitečné věci, ale nic převratného. Pak jsem šel hlouběji a začal umělou inteligenci používat jako partnera na reálné problémy. Největší změna byla ve struktuře uvažování, které šlo aplikovat na AI nástroje a na hledání, na co dalšího by se umělá inteligence dala použít.
U mě to byl postupný proces, který trval asi čtyři měsíce. Co pomohlo, bylo vnímat AI nástroje jako nového kolegu, specialistu na daný problém. Práce s umělou inteligencí odhalila mou slabinu a naučila mě přesněji formulovat zadání. Nakonec se to přirozeně promítlo i do komunikace s lidmi.
Prvním místem, kde jsme ucítili skutečný rozdíl, byla komunikace. Fruitisimo funguje v pěti zemích s pěti jazyky a úplně odlišnými typy zaměstnanců, od patnáctiletých brigádníků po franšízanty přes šedesát. Dřív to znamenalo kompromis v podobě jedné zprávy pro všechny, která nevyhovovala nikomu pořádně.
Dnes umělá inteligence vezme jednu informaci a automaticky ji přizpůsobí cílové skupině, upraví tón a převede do správného formátu: krátká zpráva na WhatsAppu pro brigádníka, checklist pro vedoucího směny, formální dokument pro franšízanta.
Druhou oblastí byl výzkum trhu, který je tradičně pomalý, drahý a ve chvíli, kdy ho dostanete, už je zastaralý. Proto jsme začali zákazníky simulovat a vytvořili model pěti tisíc virtuálních lidí odpovídajících reálným datům podle věku, příjmů, lokality a nákupního chování. Přesnost je přibližně o deset procent nižší než u velkých průzkumů, ale můžeme tak testovat desetkrát víc věcí, a to zásadně mění kvalitu každého rozhodnutí.
Jak využívají AI ve Fruitisimu?
Vlastní GPT pro firemní komunikaci
Máme vlastní GPT modely, které mají jasně definované role a přístup k našim datům a dokumentům. Díky přesnému nastavení (například limitům na počet slov) udržujeme jednotnou kulturu komunikace. AI nám pomáhá personalizovat zprávy pro 1 500 lidí na prodejnách, se kterými komunikujeme přes MS Teams a naši vlastní aplikaci. GPT moduly zapojené do sebe řeší obsah, načasování i následné vyhodnocení dopadu zpráv.
Osobní mentor
Hlasový režim (Voice Mode) je mým parťákem v autě při přejezdech mezi prodejnami. Umožňuje mi bleskově analyzovat nápady – AI prověří, zda už někdo v oboru něco podobného zkoušel a s jakým výsledkem. To nám pomáhá filtrovat projekty, které skutečně zrealizujeme. Večer pak AI využívám jako mentora pro reflexi dne a ujasnění priorit.
Gamechanger pro data a reporting
Pro analýzu velkého objemu dat je pro nás game changerem Claude Cowork. Dokáže v reportech najít slepá místa, nevyužité příležitosti nebo odhalit potenciální podvody. Využíváme jej i k benchmarkingu, kdy například srovnáváme naše výsledky s veřejně obchodovanými řetězci v USA. Aktuálně nám pomáhá také s návrhem nového menu a regionální cenotvorbou, což nám umožňuje rychle dosáhnout tzv. product-market fitu.
Zjednodušení procesů a kreativita
AI nám pomáhá i s „historickým dluhem“. Staré finanční tabulky o 45 listech dokáže Claude Cowork vysvětlit a přeformátovat do přehledné podoby během okamžiku. V kreativě se pak spoléháme na video generátor Kling AI (dříve jsme využívali Soru), pro audio využíváme Suno a vizuály ladíme v nástrojích Canva AI a CapCut.
Další aplikace vznikla pro franšízanty: týdenní reporty, které nejsou jen přehledem čísel, ale skutečnou navigací. Umělá inteligence analyzuje šestnáct klíčových metrik, vysvětluje souvislosti, identifikuje problémy a odhaluje anomálie. Franšízant nedostane jen data, ale rovnou informaci, co mám tento týden udělat, aby vydělával víc.
A pak byl tu osobní rozměr, který mě překvapil. Začal jsem převádět dokumenty do audio formy v NotebookLM od Googlu a vstřebávat informace při chůzi nebo běhu, přičemž nejlepší nápady začaly vznikat právě při pohybu. Tenhle posun mě přivedl k něčemu, co jsem dlouho nevnímal – že bude těžké to množství informací, které nám AI sype, vstřebat a vybrat jen ty nejlepší. Nový, důležitý skill.
Šest hodin s AI nad Amerikou
Letěl jsem šest hodin na vnitrostátní lince v USA. Na palubě byl Starlink s rychlostí jako v kanceláři, a tak jsem otevřel několik AI nástrojů a pustil se do práce. Za těch šest hodin jsem odvedl tolik práce, co normálně za několik dní. Ztracený čas v letadle se proměnil v jeden z nejproduktivnějších bloků celého týdne. Po přistání mě ale srazila vlna únavy, jakou jsem nečekal.
Řekl jsem si, že to asi bude klasický jet lag. Jenže pak se to stalo znovu, tentokrát bez letadla, bez časového posunu. Pokaždé po delší práci s nástroji umělé inteligence. Tehdy jsem si vzpomněl na jednu paralelu: říká se, že pes, který jede autem a celou cestu kouká z okýnka, má po příjezdu pocit, jako by celou tu vzdálenost proběhl. Přesně tak jsem se cítil.
Výsledek vznikl za pár minut, ale mozek zpracoval tolik podnětů, jako by na něm pracoval desítky hodin. Prý se tomu říká AI brain fry a zjevně nejsem sám, kdo to zažil.
Jak nám AI smaží mozek?
AI brain fry, v doslovném překladu AI smažení mozku, je termín, který se v roce 2026 stal populárním pro označení specifického typu mentálního vyhoření a kognitivního přetížení způsobeného intenzivní prací s umělou inteligencí.
Ačkoliv umělá inteligence měla práci ulehčit, ukázalo se, že neustálé přepínání mezi generováním obsahu a jeho kritickým ověřováním je pro lidský mozek extrémně vyčerpávající.
Ironií osudu je, že „brain fry“ nezpůsobuje samotná práce, ale spíše role kontrolora, do které nás AI staví:
- Únava z rozhodování: Místo abyste text sami psali, musíte vybírat z pěti verzí, které vám AI nabídla. Neustálé vyhodnocování, co je správně a co je halucinace, vyčerpává kognitivní rezervy rychleji než běžná tvorba.
- Informační smog: AI dokáže generovat data a texty mnohem rychleji, než je člověk schopen vstřebat. Mozek se pak cítí „přeplněný“ nebo „zašuměný“.
- Vysoké tempo: Díky AI se očekává, že úkoly, které dříve trvaly dny, budou hotové za hodiny. Člověk sice nástroj ovládá, ale jeho biologický proces zpracování informací se nezrychlil.
- Ztráta kontextu: Kontrolovat cizí (umělý) výstup je těžší než editovat vlastní, protože vám chybí myšlenkový proces, který k výsledku vedl.
Moji únavu z rychlosti AI neberu jen jako vedlejší efekt nové technologie, ale jako signál. Budeme potřebovat víc pohybu, víc meditace, víc opravdových vjemů, ne jako wellness, ale jako nutnou podmínku výkonu. Rychlost bez zotavení je jen jiný název pro vyhoření. Došlo mi, že to je přesně to, co celou tu dobu stavíme ve Fruitisimu.
Umělá inteligence nám umožňuje být rychlejší, efektivnější a přesnější. Čím víc bude svět řízený algoritmy, tím víc budou lidé hledat místa, kde se mysl uklidní, kde tělo dostane skutečné věci, potraviny vyrobené z primárních surovin, kontakt s lidmi.
Do budoucna vidím pro sebe i firmu obrovské využití, možnost vrstvit úkoly a procesy a výrazně zrychlit v administrativě a rutinních úkolech. Formujeme si mindset, jak o věcech přemýšlet rovnou se zapojením AI a jak technologii využít smysluplně a kombinovat to s odpočinkem.
Když to zjednoduším, očekávám, že se změní pracovní den. Ráno zkontroluji výstupy, které jsem naplánoval v Claude Cowork, a doplním zadání pro nové úkoly. Dopoledne pak absolvuji několik schůzek, ideálně osobně, žádné cally, ale abych byl v opravdovém kontaktu s lidmi. Pak vyhodnotím práci samostatných AI agentů z rána, doplním, co potřebují, a pak hodinka nějaké aktivity a zdravý oběd.
Po obědě pak může přijít kreativní diskuze s kolegy nad novinkami a plány, co chystáme. V tomto ohledu se mi velmi líbí koncept „twalk“, tedy talk & walk, pracovní diskuzi během procházky – při pohybu se totiž dobře přemýšlí…
