Přeprogramovaný panelákový byt, levitující vila či kamenný dům. Vybíráme nejlepší architekturu roku

Nejlepší vila, rodinný dům či panelákový byt letošního roku? Vybrali jsme pro vás nejzajímavější architektonické projekty, o kterých jsme letos psali.

arch

Foto: Václav Novák / Filip Šlapal / BoysPlayNice

Co z architektury nás letos nejvíce zaujalo?

0Zobrazit komentáře

Letošní rok je téměř u konce a i tentokrát přinesl řadu zajímavých architektonických projektů, které se svou kvalitou a pojetím vymykají. Ať už se jedná o interiéry bořící zaběhlé normy, rodinné domy plné pohodlí či chaty a chalupy, na jejichž navrhování šli architekti od lesa.

Vila

V mírně se vlnící krajině plné vinohradů a malebných vesniček vyrostl dům, který se stal vysněným místem pro život tříčlenné rodiny a jejích dvou psů. Jeho podobu definoval osvícený přístup investorů. Ti našli s architekty společnou řeč a na pozemku v Modrých Horách v Jihomoravském kraji vybudovali i s pomocí VR technologie místo k životu, které nedělá rozdíl mezi tím, co je venku a co uvnitř.

Rodinný dům

Sto padesát let hleděl na nedaleké šumavské kopce kamenný dům s jedinečným charakterem. Pak přišel nápad vdechnout mu nový život prostřednictvím rekonstrukce. Nešlo však o citlivý zásah probouzející jeho historickou tvář. Naopak, záměrem bylo proměnit jej v moderní stavbu. Kamenné zdivo bylo překryto vrstvou žluté omítky a veškeré historii byl vlepen políček v podobě plastových oken. Naštěstí nový majitel objektu měl víc rozumu a rozhodl se vytěžit maximum z jeho původní podoby.

Chata

V Praze leží zahrada s řadou vzrostlých stromů a tajuplných zákoutí, které dávají zapomenout, že je člověk stále přítomen v metropoli. Majitelé pozemku bydlí v bytě jen kousek odtud, a přesto se jim ze zahrady nikdy nechce. Nechali si proto od architektů navrhnout zahradní pavilón, který se stal netradičním útočištěm s náručí otevřenou okolní zeleni.

Chalupa

Být správcem lyžařského střediska vyžaduje neustálou přítomnost na svahu. V Horní Malé Úpě se rozhodli tuto potřebu vyřešit zcela novým objektem, který dostal jméno Bučina. Správce se z něj může celoročně kochat nádhernými výhledy na Sněžku a okolí.

Interiér

Někdy se pustí do opravy rozpadlé venkovské usedlosti, jindy do městského bytu na náměstí. Když architekti předělávají vlastní domov, bývá to podívaná. Ne vždy ale bydlí v rodinných domech nebo drahých vinohradských bytech. Může to být taky v paneláku.

Veřejná stavba

Každý, kdo sbírá automobily, ví, jak je někdy obtížné najít pro ně to správné ustájení. Musí být suché, dobře zabezpečené a zároveň co nejlépe přístupné. Pro Radka Dvořáka bylo hledání o to náročnější vzhledem k rozsáhlosti jeho sbírky. Rozhodl se ji proto garážovat v bývalé sklárně. Tento záměr se však vymknul kontrole, díky čemuž v Lučanech v Jizerských horách vzniklo automobilové muzeum, za které by se nestyděli nikde ve světě.

Příběh

Na severu Čech lze narazit na spoustu nádherných budov s pohnutým osudem, kvůli kterému dnes stojí opuštěné a chátrající. Lesní vila Heinricha Liebiega ukrytá v kopcích nad Libercem je však v tomto kraji jedinečná. Objekt vybudovaný po vzoru francouzských zahradních zámků desítky let čeká na své znovuoživení, ke kterému má dnes blíže než kdy dřív. Plány s ním má Lukáš Pytloun, majitel jednoho z největších hotelových řetězců v Česku.

První z trojice odvážných

Architekt Martin Sladký se rozhodl v domě navrženém pro sebe a svou rodinu spojit tradiční tvary se zcela originálním řešením detailů. Nechybí fasády z umělého trávníku, štít jako tmavé zrcadlo se svítícím křížem či fasáda z keramických parket.

Druhý odvážný

Nedaleko Berounky vznikl atypický rodinný dům, do kterého se vstupuje výtahem. Kvůli složitosti pozemku, na kterém stojí, byl totiž vztyčen na železobetonových pilířích, aby měli majitelé co nejlepší výhledy i maximum slunce.

Třetí odvážný

Nic tu nepřekáží, nic tu není navíc, nic tu nevytváří pocit, že by byt na Praze 9 patřil konkrétní osobě. Investorka chtěla čisté a moderní prostředí, ve kterém může bydlet se svými dětmi možná až asketickým způsobem života. Šlo především o racionalitu prostoru a svobodu, kterou může nabízet.

Vypadají jako luxusní horské komplexy s apartmány. Ale budou to jaderné reaktory od Sama Altmana

Nukleární energie přitahuje čím dál větší pozornost. Startupy, které zainvestovali Sam Altman, Bill Gates či Jeff Bezos, slibují revoluci.

Luboš KrečLuboš Kreč

oklo

Foro: Microsoft / Oklo / Canva Pro / CzechCrunch

Reaktor Aurora a Sam Altman

0Zobrazit komentáře

Oklo je oblast na jihovýchodě afrického státu Gabon, kde Francouzi po desítky let těžili uran. A během jeho dolování objevili mimořádný úkaz – doklady o existenci dvě miliardy let starého jaderného reaktoru. Ten už dávno nebyl činný a vzniknout mohl jen díky unikátní konstelaci přírodních podmínek, vědci z něj ovšem zjistili, že řetězová štěpná reakce může probíhat samovolně bez zásahu člověka a že ji částečně lze pohánět vyhořelým palivem.

Právě po místu v rovníkové Africe pojmenovali v roce 2013 Jacob DeWitte a Caroline Cochranová, dva jaderní inženýři z elitního Massachusettského technologického institutu (MIT), svůj startup. Pro svou ideu stavět malé, ekologické, na recyklaci paliva postavené reaktory postupem času získali i věhlasné investory: spoluzakladatele Facebooku Dustina Moskowitze a šéfa OpenAI Sama Altmana. Právě ten loni pomohl Oklo uvést na newyorskou burzu Nasdaq, kde její akcie dosud vyrostly o 109 procent, i když je firma setrvale ztrátová.

Strmý růst ceny akcií odstartoval letos na sklonku léta, kdy se začala naplno diskutovat jaderná energetika v souvislosti s rozvojem umělé inteligence – datová centra, jež práci velkých jazykových modelů pohánějí, jsou totiž extrémně energeticky náročná. A jádro se v takové chvíli jeví jako spolehlivý, dlouhodobý a bezemisní zdroj, jakkoli je velmi složité a drahé takové elektrárny stavět.

V souvislosti s umělou inteligencí se ale každopádně hovoří o renesanci jaderné energetiky, protože společnosti jako Microsoft, Oracle nebo Alphabet by mohly nakopnout zkostnatělý vývoj nukleárních technologií typu modulárních reaktorů.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Oklo je jedním z projektů, které slibují, že právě datová centra budou jeho odběrateli. Aktuálně startup podepsal dohodu se společností Switch, která počítačové hangáry provozuje, a do roku 2044 by pro ni měl postavit a provozovat reaktory pojmenované Aurora o celkovém výkonu 12 gigawattů (což odpovídá zhruba šesti temelínským elektrárnám). Je to ale samozřejmě hra budoucnosti, protože Oklo si teprve před pár týdny zajistilo povolení od amerických úřadů, aby započalo s přípravou stavby prvního testovacího reaktoru v Idahu.

Každopádně modely ukazují tyto Aurory jako hypermoderní stavby, které připomínají všechno možné, jen ne elektrárny – nezaujatý pozorovatel by je umístil spíš do hor, protože svou architekturou se podobají luxusním rekreačním resortům, jež rostou ve vyhlášených střediscích typu amerického Aspenu či švýcarského Davosu. „Zákazníci chtějí účelnou, spolehlivou, udržitelnou a čistou energetiku,“ říká zakladatel Oklo DeWitte.

Zatímco pro něj a pro jeho kolegyni Cochranovou je Oklo dost možná životním projektem, pro Sama Altmana, který do firmy investoval 375 milionů dolarů (asi devět miliard korun), jde o jeden z několika. Energetika a ta jaderná obzvlášť je spolu s umělou inteligencí jeho vášní, takže kromě Oklo se finančně spojil i s dalším jaderným startupem Helion Energy. Ten se na rozdíl od Oklo pokouší o jiný přístup – slibuje vyrábět energii nikoli štěpením jádra, ale jeho fúzí. Což je sice nesmírně perspektivní koncept, slibující teoreticky neomezenou energii, ale zároveň fúze zatím proběhla jen párkrát v laboratorních podmínkách.

Helion slibuje, že svou první elektrárnu postaví už v roce 2028 a bude z ní zásobovat elektřinou Microsoft, který s ním podepsal dohodu o spolupráci. Microsoft je také klíčovým investorem v OpenAI. V tomto příběhu je ale důležitější, že řada odborníků zpochybňuje možnosti Helionu dostát svým slibům, protože jaderná fúze je v naprostých plenkách, komerčně ještě nikde neprobíhá a navíc ani o schopnostech firmy se toho moc neví, protože její zakladatelé si podle agentury Bloomberg velmi úzkostlivě, až paranoidně chrání jakékoli know-how.

Ještě ambicióznější než Helion Energy je ale společnost Commonwealth Fusion Systems (CFS), která má podobně jako Oklo kořeny na bostonské univerzitě MIT. Tento startup financují kromě jiných Bill Gates, George Soros, Jeff Bezos nebo investiční rameno Googlu. Celkem do něj už investoři poslali přes dvě miliardy dolarů a doufají, že právě CFS dokáže vize spojené s jadernou fúzí, což je mimochodem proces, který probíhá na Slunci, převést do reality.

A realita by to měla být velmi blízká – nyní firma oznámila, že už v roce 2027 začne ve Virginii stavět první zařízení zvané ARC, které bude mít výkon 400 megawattů a dokáže zajistit elektřinu až pro 150 tisíc domácností.

Zatímco Oklo, CFS či Helion slibují nové reaktory, ale ještě nemají hotové ani zkušební provozy, velké technologické společnosti, jejichž energeticky hladová centra nynější vzedmutí jaderné energetiky pohánějí, se rozhlížejí i jinde. Například Larry Ellison a Oracle si pořídili pozemek se stavebním povolením na vybudování konvenční atomové elektrárny.

Microsoft zase podepsal smlouvu s koncernem Constellation Energy a společně znovu obnoví elektrárnu Three Mile Island v Pensylvánii. V ní se v roce 1979 stala vážná jaderná nehoda, když z ní uniklo značné množství kontaminované tekutiny. Google navíc začal spolupracovat s firmou Kairos Power, která se chystá postavit solný reaktor, což je technologie, kterou několik desetiletí vyvíjeli i vědci v českém ústavu v Řeži u Prahy, dobře ji znali i v Sovětském svazu a až nejnovější poznatky ji učinily spolehlivější.