Princezny už nespí na hrášku, ale na kmíně. Pravnučka dala zemědělské usedlosti nový život

Stavení s rodinnou historií se před pár lety proměnilo na penzion. Nabízí nejen neuvěřitelný příběh, ale i kachní peří a hlavně kmín.

Eliška NováEliška Nová

na-kmine-9Story

Foto: Na Kmíně

Penzion Na Kmíně

Když její pradědeček kupoval v roce 1925 panství ve středočeském Obříství, musel si vzít úvěr. Ten splatil díky tomu, že tu začal pěstovat kmín. Před třemi lety tady jeho pravnučka otevřela penzion a asi mu ani nemohla dát jiné jméno. Zemědělská usedlost nese název podle plodiny, která tehdy pomohla splatit dluh – Na Kmíně.

Místo pro zapálené rolníky už to každopádně dávno není, byť sem tam zahlédnete nedaleko projet nebo stát nějaký traktor. Čtvercový areál jeho majitelka Denisa Kubálková postupně proměňuje. Když ho rodina získala v restituci, byla tu ruina. Teď se vchází do novotou zářící chodby.

Vlevo je restaurace, která se kvůli svým začátkům stále jmenuje Bistro, vpravo recepce a po schodech nahoru vede cesta do malého království, které Kubálková vybudovala od píky a sama. Překvapí detaily. Asi už je jasné, že prim tu hraje právě kmín. Schovává se v obrazech i cedulkách s čísly pokoje nebo sušený ve vázách.

Kmín je také součástí místního menu, a to i přesto, že restauraci provozuje někdo jiný. Zázemí tu našla partička, která si říká Street Catering. Hostům i příchozím zvenku nabízí kmínovou polévku nebo kmínové krokety s olomouckými tvarůžky a majonézou s hrubozrnnou hořčicí. Vyzkoušeno, doporučeno.

na-kmine

Foto: Na Kmíně

Někdejší zemědělská usedlost se proměnila na penzion před třemi lety

Byznys penzionu stojí na třech nohách. Tou první jsou lidé přijíždějící zvenčí, kteří si přejí strávit víkend jen kousek od soutoku Vltavy a Labe. Další část tvoří firmy, a tak je někdejší usedlost uspořádaná právě tak, aby se tu mohla pořádat školení, workshopy, teambuildingy i semináře. „Pro firmy jsme atraktivní, protože jsme blízko Prahy. Pro samotné návštěvníky pak proto, že můžete sednout na kolo, projít se kolem Labe nebo si dát mělnické víno,“ říká Jana Havlíčková, která tu má na starosti eventy.

Firmám penzion poskytuje i zasedačku, k dispozici je plátno i projektor a vejde se sem šestatřicet lidí do klasického třídního uspořádání, když je jich míň, pak i do U. Zhruba stejný počet lidí se Na Kmíně zvládne i vyspat. Penzion má třináct apartmá pro maximálně 35 lidí. Většinou jde o dvoulůžkové pokoje, jsou tu ale i apartmá pro tři či čtyři lidi a jedno až šestilůžkové spaní.

Samostatnou kapitolou je svatební apartmán, který jako jediný sídlí v přízemí. Tím se dostáváme ke třetí noze zdejšího podnikání, a tou jsou právě veselky. Nový koncept zemědělské usedlosti s nimi počítal od začátku, jenže penzion otevřel v roce 2019 a následovaly covidové roky a tudíž i málo svateb. Do plné svatební sezóny proto vstoupilo Na Kmíně až loni. A tak zatímco v roce 2021 tady proběhlo 48 svateb, v minulém roce už to bylo 98.

Obříství se tak pomalu, ale jistě začíná stávat svatební lokalitou. Penzion má hned několik zahrad, které se dají využít pro obřad. V restituci navíc rodina získala také odsvěcený kostel se zvonicí, obřady tak mohou proběhnout i tam. Devízou svateb je ale stodola. Prostor velký 650 metrů čtverečních má odhlučněnou střechu, aby si místní nestěžovali na dlouhé večírky, a je rozdělený vedví. Ve větší části je prostor pro svatbu, za zástěnou pokrytou záclonami a světýlky je zázemí pro catering.

O ten se stará právě duo Street Catering. „Catering je u nás trochu povinný, protože kluci si tu všechno vybudovali. Když chce někdo někoho jiného, je to za poplatek. Není důvod to měnit, máme na ně skvělou zpětnou vazbu, vaří výborně a všem chutná,“ uvádí Havlíčková. Ve stodole se nají až 260 lidí, vejdou se jich ale i tři stovky.

na-kmine-5

Foto: Na Kmíně

Stodola. Konají se tady firemní večírky, především ale svatby

Stodola má navíc nově také velká prosklená okna, která dovnitř vpouští přirozené světlo. To umožňuje obývat prostor i za mrazivého počasí – svatebčané nejsou zavření v místnosti bez oken, zima však zůstává venku. Na Kmíně se tak začali soustředit i na zimní svatby. K dokreslení atmosféry tu jsou i staré zrekonstruované saně. K dispozici až do konce března.

Na své si ale přijde i ten, kdo přijede jen na víkend. Ostatně ulehá se tu do peřin z kachního peří. Ne, že by neexistovala i varianta pro alergiky. Penzion nabízí i vyžití pro děti, v jedné ze zahrad najdou pískoviště či houpačky, uvnitř zase kouzelný přístěnek pod schody, který napravuje reputaci tomu z Harryho Pottera. Při pohledu na tenhle dětská duše zaplesá.

Na Kmíně se ale snaží využít prostory i jinak. Ve všední dny se tu konají lekce jógy, mimochodem v místnosti s vytápěnou podlahou. Svoje zázemí tu má i masérka. Do budoucna chce Kubálková v jednom ze čtyř ramen panství vybudovat také wellness se saunami a venkovním bazénem. V patře se pak počítá i s dalšími šesti dvoulůžkovými pokoji, čímž by se rozšířila kapacita penzionu.

na-kmine-6

Foto: Na Kmíně

Ze zimy do tepla

Poslední rameno v mezičase slouží pronájmům. Vyrábí se tu zelené střešní koberce, sídlí tu truhlář i akrobatičtí letci, již tu ve velkém hangáru, který ze dvora oku uniká, opravují letadla. Majitelka se snaží také podporovat místní firmy. Kdo nemá organizátora pro svou svatbu, doporučí mu Na Kmíně někoho z okolí. Penzion využívá také kosmetiku Moroccan Sense, kterou vlastní Češka s manželem z Maroka. Česká firma sídlí asi deset kilometrů od penzionu.

No a jedním z plánů je samozřejmě také obnovit pěstování kmínu, který psal rodinnou historii. Pojďme ji dopovědět. Pradědeček majitelky Jiří Havelka se nakonec po roce 1948 dočkal znárodnění majetku a také vazby. Nikdy už se sem nevrátil. Platí to i o jeho synovi, který se svojí ženou emigroval. Přes hranice přešli pěšky. Navzdory všem snahám se nikdy nepodařilo, aby se za nimi dostaly také jejich děti, Lenka a Igor – otec současné majitelky. Ten získal v restituci jen část majetku, tu druhou si musel po dvaceti letech soudních přelíčení odkoupit.

Další příběh tu začala psát právě Kubálková, která šla studovat na zemědělce. Krev není voda. Všechny předpoklady k pěstování rodinné plodiny tak má. Než ale zaseje první semínka, stojí za to se sem vypravit. Penzion je jedno z mála míst, které vypadá líp naživo než na fotkách a zážitek je to skutečně pohádkový. Princezny tak už dávno nespí na hrášku, ale Na Kmíně.