Proč Češi sází vše na bitcoin? Svět je v pasti a bude to bolet, chceme si ochránit úspory, říkají
Zakladatelé aplikace Invity popisují, proč se tradiční finanční systém ocitl ve slepé uličce a kde a jak ho může nahradit technologie.
Peníze jsou jednou z klíčových technologií lidstva. Jenže tradiční finanční systém, jak ho po dekády známe, začíná být podle některých extrémně křehký. Jistota, že si běžný střadatel udrží kupní sílu svých úspor, se tenčí a je otázka, jak dlouho je to celé ještě udržitelné. Právě tyto myšlenky stvořily byznysové spojenectví českých průkopníků stojících třeba za kryptopeněženkou Trezor a Michala Nýdrleho. Společně sázejí na to, že únikem před hrozbou znehodnocení státních měn je bitcoin.
Klíčoví muži stojící za skupinou SatoshiLabs, do níž spadá i zmíněný Trezor, společně s Michalem Nýdrlem a jeho ženou Pavlou založili investiční platformu Invity, která nabízí široké veřejnosti snadné nakupování nejznámější kryptoměny. Její spoluzakladatel a zároveň finanční ředitel SatoshiLabs Štěpán Uherík pro pochopení současného stavu peněz sahá po paralele s umělou inteligencí.
„Představte si, že by přišel stát a řekl, že privatizuje segment generativní AI a na příštích sedmdesát let budete používat jen Excel, než se ten systém zhroutí,“ vysvětluje Uherík, který peníze vnímá jako jakoukoliv jinou technologii, která se však aktuálně ocitla ve slepé uličce. Současný finanční svět podle něj potřebuje decentralizaci – a právě toto smýšlení se protlo s Michalem Nýdrle.
Muž, který před lety za stamiliony prodal komunikační skupinu Kindred nadnárodnímu gigantu Publicis, zhodnocoval své peníze dlouho v tradičním světě akcií, dluhopisů a nemovitostí. Pak se ale „zbláznil“, jak před časem se svojí ženou Pavlou popisoval v podcastu Money Maker, a totálně propadl bitcoinu. V největší a nejznámější kryptoměně už prý dnes vidí jedinou funkční cestu, jak ochránit kupní sílu peněz.
„Dělám to z toho důvodu, že tomu opravdu věřím. Naší misí je zachránit běžným střadatelům a spotřebitelům jejich úspory,“ popisuje Nýdrle motivaci, proč se naplno ponořil do nového odvětví. Nejde přitom jen o pasivní nákupy. Společně se svou manželkou a advokátem Radkem Janečkem investovali 60 milionů korun do zmíněné platformy Invity, která původně vznikla pod křídly skupiny SatoshiLabs.
Investujte a vyhrajte vstupenky na BTC Prague 2026
V Praze se od 11. do 13. června koná největší bitcoinová konference v Evropě BTC Prague, na které se sejdou přední osobnosti světa z celého světa. Její součástí bude i investiční aplikace Invity, díky které můžete získat jednu z 21 vstupenek.
Jak na to?
- Stáhněte si na tomto odkazu aplikaci Invity.
- Udělejte první transakci (s kódem FUTURE získáte navíc 500 korun).
- Buďte mezi 21 nejrychlejšími.
- Právě ti nejrychlejší získají třídenní All Access vstupenku v hodnotě 361 eur (8 800 korun).
- Akce platí do 9. 6. 2026.
Její zakladatelé, Marek Palatinus a Pavol Rusnák, společně s finančním ředitelem Štěpánem Uheríkem do podniku vložili stejnou částku. Cílem Invity je se 120 miliony korun v zádech zjednodušit přístup k investicím do digitálních aktiv a zároveň vyhovět přísné evropské regulaci. Na rozdíl od dalších projektů postavených na absolutní ochraně soukromí, jako je Trezor nebo aplikace Vexl, totiž míří na zákazníky hledající snazší, institucionálně zaštítěnou cestu.
Od jejího založení před více než šesti lety přes Invity protekly prostředky v objemu přes dvě miliardy dolarů (přes 41 miliard korun) a aktuálně obsluhuje více než 30 tisíc uživatelů. K nástrojům pro nákup, prodej či pravidelné spoření v bitcoinech postupně přidává další služby včetně možnosti využití externího kapitálu, kdy uživatelům přidává k pravidelným vkladům vlastní prostředky a výnosy se následně dělí. Původní vklad slouží jako zástava.
Důvod, proč Uherík s Nýdrlem sází na jedno digitální aktivum, leží v makroekonomických datech, jak ve společné debatě vysvětlovali na nedávné konferenci CzechCrunch Future. Kupříkladu americký státní dluh aktuálně atakuje už 40 bilionů dolarů a jen letos musí tamní vláda refinancovat velkou část z dluhopisů. Ty se vydávaly v době pandemie za úrokových sazeb mezi jedním a dvěma procenty. Dnes je cena peněz násobně vyšší a podle Nýdrleho se americká ekonomika dostala do pasti, ze které nevede bezbolestná cesta.
„Když centrální banka sníží nebo zvýší úrokové sazby, tak buď oslabuje dolar, nebo zvyšuje inflaci,“ vypočítává Nýdrle a upozorňuje, že tlaky na zlevňování peněz z politických kruhů dále porostou. V tu chvíli se podle něj logicky vrátí pádivá inflace a začne ukrajovat z úspor běžných lidí po celém světě, jelikož se americká měna propisuje do globálních cen energií i komodit. „Nechci se dívat na to, jak mě tento zvráceně populistický systém nutí makat na dvě stě procent, abych se jen snažil uchránit vlastní peníze,“ dodává.
Představa, že se prostě škrtne dluh a všechno bude v pohodě, nefunguje.
Oddlužování států podle Uheríka zpravidla probíhá ve třech fázích. Nejprve přichází zvyšování daní těm, kteří mají zdanitelný majetek. Následují kapitálové kontroly omezující volný pohyb peněz za hranice a posledním krokem je samotné škrtání dluhů. „Představa, že se prostě škrtne dluh a všechno bude v pohodě, nefunguje. Problém je v tom, že dluh jednoho člověka je asset člověka druhého,“ varuje Uherík. V praxi to může znamenat třeba smazání aktiv napojených na státní dluhopisy, tedy zásah do úspor v penzijních fondech nebo firemních bilancích.
Nepraktičnost tradičního systému pak vidí zakladatelé Invity také v extrémních situacích, které můžeme pozorovat na Ukrajině. Při útěku ze země se třeba fyzické zlato ukázalo jako nefunkční. „Člověk se samopalem stojící na hranici od vás chce dolary. Zlato pro něj nemá hodnotu, protože nepozná, jestli je pravé,“ popisuje Nýdrle zprostředkované zkušenosti z válečného území.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsPro lidi s majetkem v bitcoinu se naopak absolutní mobilita kapitálu stala kritickou výhodou – hranice mohli přejít s prázdnýma rukama jen se zapamatovaným klíčem. Tradiční bankovnictví v takových krizích navíc rychle selhává, což podle Nýdrleho dokládají ukrajinské úroky z půjček šplhající ke čtyřiceti procentům i snahy státu zablokovat jakýkoliv odliv peněz.
Přes veškerou kritiku klasických financí však pro většinu veřejnosti zůstává hlavní překážkou k pořízení bitcoinu jeho vysoká cenová nestabilita. Aktuálně se jeho hodnota pohybuje kolem 70 až 80 tisíc dolarů, ale pamatuje jak vysoké růsty, tak i brutální propady. Konzervativní investoři proto často protiargumentují tím, že žádný jiný drahý kov neztratí polovinu své ceny v řádu několika týdnů.
Fotogalerie: CzechCrunch Future 2026
CzechCrunch uspořádal první ročník konference Future, která ukázala budoucnost v čele s umělou inteligencí na jednom místě. Do Křižíkových pavilonů na pražském Výstavišti dorazilo více než 900 návštěvníků a bylo beznadějně vyprodáno.
Na vlastní kůži se mohli potkat s roboty, bez znalostí programování si nakódovat aplikaci a také si poslechnout přední osobnosti ze světa byznysu, kreativního průmyslu i třeba medicínských technologií.
Spoluzakladatelé Invity tuto volatilitu nepopírají. Podle Uheríka je nicméně cenové kolísání přirozenou daní za to, že se z patnáct let staré sítě postupně stává globálně využívaný uchovatel hodnoty že a v čase se tyto výkyvy prokazatelně zmenšují. „Kdyby bitcoin už naplno fungoval pro běžné placení nebo jako digitální zlato, musel by vyrovnat tržní kapitalizaci veškerého zlata. V takovém případě by jeden stál více než dva miliony dolarů,“ uvažuje.
Na této úrovni zatím bitcoinový trh není, nicméně do této adopční křivky podle Štěpána Uheríka brzy vstoupí také umělá inteligence. Právě bitcoin, respektive jeho plně programovatelná vrstva zvaná Lightning Network, je ideální zúčtovací měnou pro agenty umělé inteligence. V Invity jsou přesvědčeni, že právě to v kombinaci s matematicky uzamčeným množstvím 21 milionů mincí z něj tvoří nástroj, u kterého krátkodobé tržní poklesy ztrácejí ve víceletém horizontu relevanci.
Zároveň na trhu podle Nýdrleho probíhá logický prodej ze strany původních těžařů, kteří své zisky přesouvají do reálného světa nákupem nemovitostí a zajištěním rodin, čímž se mince přesouvají k drobným střadatelům. „Pro mě osobně je naprosto jedno, jestli jsem si koupil bitcoin za 60 tisíc dolarů, za dnešních 75 tisíc, nebo jestli bude na podzim stát 120 tisíc,“ říká.
Podle něj je v současné době strategicky důležité takové aktivum pouze vlastnit a pevně držet. Jeho cílem coby investora není spekulovat na krátkodobou cenu, ale nechat ho v budoucnu coby dědictví svým vnoučatům, kterým by měl zajistit uchování přesně takové kupní síly, o kterou běžné úspory na bankovních účtech postupně přicházejí.
SatoshiLabs
