Derrick Downey Jr. by sám od sebe v životě nedokázal napsat řádek kódu. Přesto se mu podařilo vytvořit aplikaci, která se prakticky přes noc stala světovým hitem a dobyla žebříčky App Storu. K úspěchu přitom nepotřeboval roky studia informatiky ani investiční miliony v zádech. Stačil mu jeden velmi konkrétní tvůrčí problém a trpělivost při komunikaci s umělou inteligencí.

Příběh nečekaného hitu jménem DualShot začal na sociálních sítích, kde si Downey vybudoval jméno na poměrně nevšedním obsahu. Dokumentuje zde své každodenní interakce s veverkami, které navštěvují jeho verandu.

Na Instagramu a TikToku ho dnes sledují více než tři miliony lidí, kteří pozorují a komentují příběhy zvířátek, pojmenovaných třeba Maxine, Richard nebo Hoodrat Raymond. Downey se o ně přitom zjevně nestará jen „na oko“ pro obsah. Buduje jim přístřešky, dbá na kvalitní stravu a v případě potřeby je bez váhání vezme na veterinární pohotovost.

Jak Downeyho dosah rostl, začal ale narážet na technické limity. Influencer se chtěl pustit do tvorby videí i na platformě YouTube, což s sebou neslo nutnost natáčet horizontálně, zatímco pro Instagram a TikTok potřeboval záběry na výšku. Najít způsob, jak zachytit oba formáty současně, byl úkol, který se dosud dal řešit jen dvěma nepohodlnými způsoby.

Tím prvním je nasazení dvou telefonů do speciální kamerové klece, takzvaného rigu, což je celkem drahé a těžkopádné. Druhou možností je natáčet v širokém formátu ve vysokém rozlišení a v postprodukci video oříznout.

Jenže i to má háček. iPhone totiž při natáčení standardně nevyužívá celou plochu senzoru, ale pouze jeho část. Když z této plochy následně vyřežete vertikální záběr, pracujete jen s nepatrným zlomkem dostupných pixelů. Výsledkem je drastická ztráta rozlišení i omezené možnosti kompozice.

„Zkoušel jsem různá zařízení, kamerové klece, gimbaly, dokonce jsem si kvůli natáčení nakoupil více telefonů. Ale kombinovat tohle všechno bylo prostě až moc náročné,“ popisuje Downey magazínu The Verge frustrace, které ho nakonec dovedly k myšlence na vlastní software.

Od nápadu ke kódu bez programování

Před rokem začal Downey uvažovat, zda by jeho problém nevyřešila chytrá aplikace. Do programátora měl daleko a žádné zkušenosti s vývojem za sebou neměl, zkusil proto svůj nápad nejdříve „vysvětlit“ ChatGPT. Model však podobně komplexní úkol tehdy nezvládl, a projekt tak na zhruba rok putoval k ledu. Letos se k němu však Downey vrátil a zkusil jiný přístup. „Přeci jen jsem se začal hrabat v kódu fotoaparátu. Řekl jsem si: hele, tady něco možná máme,“ vzpomíná.

Pochopil, že příležitost leží ve čtení dat z celého senzoru (tzv. full sensor readout). Pokud by aplikace dokázala pracovat s celou plochou snímače, mohla by ukládat horizontální i vertikální výřezy přímo z původního videa, a to přímo v zařízení a bez jakékoli ztráty rozlišení.

Následovaly tři nebo čtyři měsíce intenzivního „prompt engineeringu,“ tedy procesu, během kterého Downey pomocí textových příkazů ladil každý řádek kódu, aniž by ho musel sestavovat. Cesta k funkční aplikaci však nebyla přímočará. „Člověk by si myslel, že když dáváte stroji přesné pokyny, dostanete hned přesně to, co chcete. Zjistil jsem ale, že tomu tak není,“ vysvětluje Downey.

Na počátku vývoje využíval ChatGPT a krátce experimentoval i s nástrojem Antigravity od Googlu. Klíčovým spojencem se pro něj však stal až model Claude. Právě ten mu pomohl překonat technické překážky, i když se musel nejprve trpělivě učit korigovat jeho chyby a nepřesnosti. „Věděl jsem, co chci vytvořit a jak to má fungovat, ale odpovědi a práce, co Claude předkládal, byly občas mimo. Musel jsem se naučit všechno dvojitě i trojitě kontrolovat,“ líčí úskalí Downey.

Útok na vrchol App Storu

Když byla aplikace hotová, Downey ji ze zvědavosti nahrál do Apple App Storu pod názvem DualShot Recorder. Do prodeje ji poslal s jednorázovou cenou 6,99 dolaru (tedy 145 korun) a čekal, jestli si jeho nástroje vůbec někdo všimne.

Všiml. Během prvních dvanácti hodin se aplikace stala nejstahovanějším placeným titulem v obchodě, což jí vydrželo více než týden v kuse. A dnes se pyšní nadměrně vysokým hodnocením uživatelů.

Ti kromě primární funkce oceňují i fakt, že aplikace nesbírá žádná uživatelská data, a pořízené záběry tak zůstávají výhradně v zařízení uživatele. A i když byla aplikace původně za jednorázový poplatek, nedávno přešla na model předplatného.

Downey tento krok vysvětluje snahou o dlouhodobou udržitelnost. „Chci zlepšit dostupnost svého nástroje a zajistit stabilitu byznysu, aby aplikace mohla dále růst a být udržována i v budoucnu,“ řekl. Základní verze s vodoznakem je nyní zdarma, pokročilé funkce jako manuální expozice či úprava rozlišení jsou pak dostupné za 1,99 dolaru, tedy bezmála 42 korun měsíčně, nebo necelých deset dolarů, v přepočtu dvě stě korun ročně.

Veverky coby kotva duševního zdraví

Vývoj aplikace Downeymu podle jeho slov přinesl nový smysl života, ale také mnoho probdělých nocí. „Ztrácím hodně spánku, ale nevadí mi to. Když vás něco pohání, prostě nespíte,“ líčí.

Navzdory technologickému úspěchu však nezapomíná na své kořeny. Co se týče duševního zdraví, na sociálních sítích je velmi otevřený a bez potíží přiznává, že právě péče o veverky mu pomohla překonat období, kdy mu deprese sužovala život.

Proto v rozhovorech často zdůrazňuje, že nový byznys nebude budovat na úkor svých chlupatých svěřenců. „Maxine, Richard a ostatní mě potkali v době, kdy jsem si procházel depresí. Jsou jako moje rodina. Takže i když jsem teď online nebyl tak často jako obvykle, o své veverčí přátele se starám pořád.“