Když je řeč o snižování uhlíkové stopy, často je slyšet o elektromobilech nebo omezení spotřeby masa. Těžiště příčiny klimatických změn však leží docela jinde – v průmyslové výrobě, která stojí za největší částí lidstvem vypouštěných emisí. Ve Švédsku se nyní v tomto ohledu podařil důležitý průlom. Vůbec poprvé zde vznikla ocel bez použití fosilních paliv.

Švédská společnost SSAB zahájila testovací produkci a začala takovou ocel dodávat prvnímu zákazníkovi, kterým je automobilka Volvo. Firma v prohlášení uvedla, že tuto výrobu zahájila jako první na světě a její spuštění je důležitým krokem k tomu, aby se celý proces produkce železa a ocele obešel zcela bez fosilních paliv.

Dalším cílem je rozšířit tuto technologii pro široké využití v průmyslu, což by se mohlo stát již v roce 2026. Spuštění výroby je pak dalším krokem v projektu Hybrit, který zřídila firma SSAB spolu s energetickou společností Vattenfall a těžařskou firmou LKAB v roce 2016. Jeho cílem je používat při výrobě ocele pouze vodík bez fosilních zdrojů místo uhlí a koksu.

„První ocel bez fosilních paliv je průlomem nejen pro SSAB, ale je také důkazem toho, že je možné učinit změnu a výrazně snížit globální uhlíkovou stopu v ocelářském průmyslu,“ řekl generální ředitel firmy SSAB Martin Lindqvist.

Foto: Ant Rozetsky/Unsplash

Průmyslová výroba ocele

Výroba ocele je jedním z průmyslových procesů, který zatím nezaznamenal příliš velký pokrok při snižování emisí a podpoře udržitelnosti. Je to však obrovská výzva. Ocelárny se na celosvětové produkci emisí skleníkových plynů podílejí osmi procenty.

Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) je produkce železa a ocele zodpovědná za 2,6 miliardy tun přímých emisí oxidu uhličitého ročně (z celkových 51 miliard tun). Výrobci ocele jsou také podle IEA největším světovým konzumentem uhlí.

Hybrit není jediným projektem, jehož cílem je zmírnit dopady výroby ocele na životní prostředí. Dalším je H2 Green Steel. Ten plánuje na severu Švédska vystavět závod na výrobu ocele, který bude využívat elektřinu ze „zelené“ vodíkové elektrárny. Výroba zde má začít v roce 2024 a do roku 2030 chce mít kapacitu pět milionů tun vyprodukované ocele ročně.

O výrobě ocele, cementu a plastů pojednává i Bill Gates ve své nové knize Jak zabránit klimatické katastrofě. Právě tento segment je dohromady zodpovědný za téměř třetinu veškerých vypouštěných emisí. Ještě větší a nutný průlom tak bude výroba cementu bez vypouštění emisí.

S přispěním ČTK.