Psychologie úspěšného startupisty: Mluvme o chybách aneb jak pracovat se strachem ze selhání

Milan Pavlíček, psycholog & HR manažer

Foto: CzechCrunch

Univerzální recept na úspěšný startup neexistuje. Musí toho secvaknout vícero a nejde pouze o skvělý nápad, jeho perfektní realizaci a dostatek peněz. Zásadní je také psychologická stránka věci, na niž se často zapomíná. Ať už jste začínající podnikatel a právě si stavíte vlastní firmu, nebo do dravého týmu naskakujete, brzy zjistíte, že nelze hledět pouze na výkon, ale je třeba také řešit další aspekty, aby firma úspěšně fungovala.

Ve spolupráci se startupem Soulmio Simony Zábržové, jehož vizí je přinést psychickou pohodu do celé společnosti a pomáhá s tím zatím hlavně firmám, jsme proto spustili velký seriál nazvaný Psychologie úspěšného startupisty, v němž se s předními odborníky postupně podíváme třeba na to, jak podpořit své psychické zdraví, jak předcházet syndromu vyhoření nebo jak ve firmě zavést program péče o psychickou pohodu.

Ve třetím díle píše psycholog a HR manažer Milan Pavlíček o tom, proč je důležité mluvit o chybách a jak pracovat se strachem ze selhání, který může startupistu provázet prakticky na každém kroku.

***

Hned v úvodu si záměrně vypůjčím citát mistra Yody z kultovního filmu Star Wars: Poslední z Jediů: „Nejlepší učitel selhání je.“ Nabádá jím jednoho z hrdinů sci-fi ságy Luka Skywalkera, aby své žáky učil i ze svých chyb. A je jasné, že nemusíte být právě znalci série Star Wars, abyste pochopili, jak zásadní jeho myšlenka je.

Založení startupu patří mezi nejrizikovější věci, do kterých se ve svém životě můžete pustit. Jdete do toho naplno nejen profesně, ale i osobně, navíc s vidinou nejasného výsledku. A od samého začátku se tak můžete potýkat s nejrůznějšími výzvami, překážkami, ale i strachy.

Tlak na výkon a stres nám brání být šťastnými

Mnoho z nás vyrůstalo v prostředí, kde se chyby netolerovaly. Ať už to bylo ve škole, v zájmových kroužcích, nebo v rodině. Všudypřítomný tlak na výkon, ale i trest, pokud jsme selhali, nás nutil podávat vysoké výkony za všech okolností.

I proto si spousta z nás v sobě nese nedostatečný pocit vlastní hodnoty a naše vnitřní dítě stále touží po pochvale, kterou nikdy nedostalo (a nedostane). Není výjimkou, že i když na společenském žebříčku stoupáme stále výš, a stejně tak stoupá i náš socioekonomický status, vnitřně máme ke spokojenosti pořád stejně daleko jako na samém začátku pracovní kariéry.

Tak moc toužíme po úspěchu, že si odpíráme pocit pohody a štěstí na dobu, až toho úspěchu dosáhneme. Jenže ono je to s tím úspěchem a pocitem štěstí přesně naopak, jak píše ve své knize The Happiness Advantage Schawn Achor, který strávil dvanáct let tím, že sledoval, co dělá šťastnými lidi na Harvardově univerzitě.

Dlouhodobý stres a tlak na výkon nám brání v optimálním výkonu, jsme náchylnější k chybám a jsme pomalejší, protože mozek zaplavený stresovými hormony nefunguje tak dobře, jak by měl. Pokud ale máme svůj mindset nastavený tak, že se cítíme spokojení a šťastní, mozek funguje na plné obrátky a cesta k našemu úspěchu je kratší a jednodušší.

„Ten, kdo se nikdy nedopustil chyby, se nikdy nepokusil o něco nového,“ pronesl kdysi Albert Einstein.

Největší chybou je, když o chybách nemluvíme

Chyby děláme všichni. To je prostý fakt. Jsou neoddělitelnou součástí naší schopnosti učit se. A tak první věc, kterou bychom měli udělat, je začít si je připouštět. Přerámovat si chybu z nežádoucího jevu do příležitosti pro náš růst. V mnoha startupech je to jediná možnost, jak se posouvat dál. Zvlášť, pokud se pohybujete ve zcela nových vodách, kde je cesta dopředu prošpikovaná pokusy a omyly.

Jakmile si chybu připustíme, rozeberme ji do detailu:

  • Jak se stalo, že chyba nastala?
  • Který krok v mém postupu byl chybný?
  • Ovlivnil vznik chyby nějaký vnější vliv?
  • Jak můžu chybu příště zachytit dřív/včas?

Není ostudou o chybách mluvit. Naopak je žádoucí svou zkušenost otevřeně sdílet s ostatními kolegy. Jen tak vybudujete inovativní a extrémně úspěšné týmy. Pokud chybu dobře podáte a popíšete, učí se z ní i ostatní.

Nejčastější strachy ve startupu

Statistika říká, že až 9 z 10 startupů neuspěje. Založit nový byznys je jednoduše velký risk a takto vysoké číslo „selhání“ zakladatelům na klidu zrovna nepřidá. Žádné překvapení. Dáváte všanc svou dosavadní kariéru, své renomé, odhalujete se až na dřeň a investujete spoustu peněz, energie i času.

Strach je často zcela iracionální a velmi dobře tak funguje racionalizace a přerámování. Jednou z věcí, kterou můžete udělat, je pragmatické prozkoumání důvodů, proč startupy krachují a svou energii následně věnovat maximalizaci úsilí, abyste se těchto chyb vyvarovali.

Tři nejčastější důvody krachu startupu dle Failory:

  • 34 % startupů se svým produktem nestrefí po požadavků trhu.
  • 18 % nepostaví dostatečně kvalitní tým.
  • 16 % se dostane do finančních problémů.

Proto je naprosto pochopitelné, že vás na cestě za úspěchem mohou provázet nejrůznější strachy. Důležité je nenechat se jimi paralyzovat nebo dokonce od svého podnikatelského záměru ustoupit.

Mezi nejčastější strachy ve startupu patří:

  • strach z neznámého,
  • strach z obchodního neúspěchu,
  • strach „být vidět“,
  • strach ze ztráty peněz a postavení
  • a strach z toho, že váš nápad není dost dobrý.

Jak se svými strachy naložit?

Práce se strachem nám pomáhá odbourat vnitřní bloky, které nás mohou významně (a také naprosto zbytečně) brzdit v nejrůznějších životních situacích. Díky strachu se v nás hromadí stres a negativní emoce, které v dlouhodobém měřítku způsobují nejen psychická, ale i fyzická onemocnění. Pojďme si proto ukázat, jak si práci se strachem osvojit.

Soustřeďte se na to důležité a učte se

Zaměřte se na svůj nápad, na to, co chtějí vaši klienti, poznávejte a zkoumejte trh, své konkurenty a učte se za pochodu. Je mnoho firem, které na začátku chybovaly, ale ze svých chyb se poučily a úspěšně fungují už celé roky. Proč by to tedy právě u vašeho startupu mělo být jinak?

Uvědomte si svůj strach

Své vnitřní strachy si v první řadě pojmenujte. Můžete využít následujícího jednoduchého postupu, kdy sami sobě nahlas řeknete, co nejhoršího se může stát, když se daný strach naplní. Ukažme si to na příkladu strachu ze ztráty zaměstnání.

  • „Co nejhoršího se může stát, když ztratím práci?“ – Nebudu schopný splácet hypotéku.
  • „Co nejhoršího se může stát, když nebudu schopný splácet hypotéku?“ – Budu to muset říct partnerce/partnerovi.
  • „Co nejhoršího se může stát, když to budu muset oznámit partnerce/partnerovi.“ – Budeme se muset přestěhovat, budeme se hádat.

A takhle pokračujte dál. Tímto jednoduchým cvičením si své strachy, kterých může být nakonec mnohem víc, než jste si původně mysleli, skutečně uvědomíte.

Přijměte své strachy a nechte je odejít

Jakmile víte, jaké strachy v sobě máte, je mnohem snazší se jich takzvaně pustit. A i zde velmi dobře funguje, když si nahlas řeknete, že svůj konkrétní strach přijímáte, dovolujete si ho prožít a pustit pryč.

Prodýchejte svůj strach

Pokud vás ale přece jen v nějaké situaci přemůže intenzivní strach, zavřete oči, prodýchejte se a uvědomte si emoce, které právě prožíváte. S každým výdechem se je pokuste „setřást“ a pustit ven. Účinným nástrojem je při dlouhodobém strachu také psychoterapie nebo psychologická konzultace a pohled nezávislého odborníka, který vám pomůže vrátit se na správnou kolej.

Na závěr si dovolím osobní zkušenost, kterou jsem ve startupu získal já sám. Vykašlete se na rčení „hlavně se z toho nepo*er“. Ono se to totiž nejspíš stane a ne jednou. Nejzásadnější je utřít se, obléct a jít dál.

Vystudoval filosofii a pozitivní psychologii na UK, absolvoval komplexní psychoterapeutický výcvik a profesně se pohybuje především v HR, psychoterapii a koučování. Terapii vnímá jako péči o duši a způsob, jak růst ke spokojenějšímu a plnějšímu životu.

CC25

CzechCrunch News

Nenechte si utéct zásadní zprávy

Přihlaste se k pravidelnému odběru novinek ze světa byznysu a startupů.