Student vyplní test osobnosti, učitel podle něj zvolí metodu. Jakub Krejčí staví jazykovku na vědě

„Mnozí lidé, kteří k nám přijdou, mají ze školy blok. Ačkoli jazyk ovládají slušně, bojí se ho používat,“ vysvětluje zakladatel learnwithscience.

learnwithscience2-min

Foto: learnwithscience

Jakub Krejčí, zakladatel learnwithscience

Jakub Krejčí nikdy nebyl lektorem na plný úvazek. Sám ještě studuje práva, ale loni se rozhodl, že mnohaleté zkušenosti s doučováním jazyků přetaví do firmy. A založil si online školu. Rozdíl oproti běžným jazykovkám? Od začátku v ní hrají roli nejnovější vědecké poznatky, osobnostní data a jim přizpůsobené učební metody. Krejčí tak tvrdí, že je víc psycholog než učitel.

S výukou jazyků začal už v sedmnácti letech a ve stejné době začal i cestovat po světě – ať už prostřednictvím hostitelských rodin, jako průvodce cestovní kanceláře, nebo na Erasmus. Později přesedlal na práci pro nadnárodní společnost ADP, respektive její francouzskou odnož. Mezitím ale dál ve volném čase učil jazyky.

Vystřídal stovky klientů od dětí po důchodce, a to jak soukromě, tak v rámci jazykové školy. Dnes říká, že jazyk se může naučit každý, a snaží se studentům své lekce maximálně přizpůsobovat. K angličtině přidal i francouzštinu a umí připravit i na mezinárodní jazykové zkoušky.

Jednoduše řečeno, osmadvacetiletý Jakub Krejčí by mohl s klidem učit jazyky dál sám na sebe – zkušenosti i klientelu už na to má. Jenže to na něj bylo málo. „Když jste jeden člověk v lektorování, nejde vaše činnost škálovat do nekonečna. Rozhodl jsem se tedy založit jazykovku. Vyřešil jsem si záležitosti v Česku a odstěhoval se do Lisabonu za novými výzvami,“ vypráví Krejčí, jak si začal plnit svůj podnikatelský sen.

Od lektora k podnikateli

Měl ostatně na čem stavět – říká o sobě, že je dlouhodobý kritik českého vzdělávacího systému i způsobu, jakým funguje valná většina místních jazykových škol. Jejich největšími problémy jsou podle něj výuka striktně podle učebnic a nedostatečně individuální přístup. Rozhodl se tak sám konat.

„Během týdne od prvotního nápadu už jsem měl pohovory s lektory. Šlo to strašně rychle. Myslím, že to bylo tím, že jsem věděl, co chci a za čím jdu,“ reflektuje zkušený lektor. To, za čím šel, přitom byla jazyková škola, která je flexibilní, funguje zcela online a především stojí na nejnovějších vědeckých poznatcích z vědy o výuce.

learnwithscience1-min

Foto: learnwithscience

Learnwithscience funguje z Lisabonu pod taktovkou Jakuba Krejčího

Tak vzniklo learnwithscience. Jako centrální vědecký bod si Jakub Krejčí vybral výzkum Katharine Cook Briggsové a její dcery Isabel Briggs Myersové. Jejich nejznámější práce, kterou vyvinuly během druhé světové války, se vžila pod názvem Myers–Briggs Type Indicator (MBTI).

Jedná se o poměrně známý test, který má určit typ osobnosti na základě čtyř rozměrů: 1. vnímání prostředí (extraverze/introverze), 2. získávání informací (smyslově/intuitivně), 3. zpracování informací (myšlením/cítěním), 4. životní styl (souzení/vnímání). Celkově je tak možno získat šestnáct kombinací a výsledek v podobě čtyřpísmenné zkratky utvořené z původních anglických termínů.

Například ISTP značí introverta, který získává informace smyslově spíš než intuitivně, zpracovává je přemýšlením a více vnímá, než soudí. Právě tento test ještě před prvním pohovorem absolvují nejen studenti, ale i lektoři learnwithscience. Jakub Krejčí se následně snaží dát do jedné lekce takové dvě osobnosti, které si spolu pravděpodobně dobře půjdou do noty.


Na přínosu MBTI se vědci úplně neshodnou – zatímco někteří pokračovatelé Myersové a Briggsové na test nedají dopustit, protože pracuje s různými dimenzemi a snaží se o větší exaktnost než jiné testy s menším počtem kategorií, odpůrci kritizují například jeho nízkou replikabilitu (když vyjde jedné osobě vícekrát jinak) nebo jeho binárnost (když je člověk zarámován jako introvert, ačkoliv jsou situace, ve kterých se cítí extrovertně). Jakub Krejčí však věří, že pro jeho účely test dává smysl, protože mimo jiné popisuje, jak různé typy lidí vnímají a přijímají informace.

„Jsem velký odpůrce škatulkování, ale myslím, že model MBTI má opodstatnění, pokud jde o učení. Každý typ osobnosti má totiž trochu jiný způsob, jak se učí a co potřebuje. Jinak se učí introvert, jinak extrovert. Jinak se učí člověk, který se rozhoduje cítěním, a jinak člověk, co je spíš racionální,“ říká Krejčí a připomíná svůj cíl maximálně lekce přizpůsobit danému studentovi.

Výsledek testu totiž lektor následně promítá do metod učení, které při lekci použije. Ostatně na stránkách learnwithscience si test může vyzkoušet každý. Autorovi tohoto článku například vyšel typ ESTP (extrovertní, smyslový, přemýšlející, vnímavý) a dostal následující doporučení: „Ve svých hodinách byste se měli učit na příkladech, praktických úkolech, práci ve skupinách. Pomoci vám může i účast v debatách.“

Lidé s ‚téčkem‘ budou spíš zaměření na data, budou chtít vidět grafy a učit se informace. Kdežto lidé s ‚efkem‘ se spíš budou chtít učit skrz příběhy.

„Extroverti si rádi povídají, mají třeba radši práci ve skupině, a když udělají chybu, tak se z ní takzvaně vykecají. Mám třeba ale introvertní studentku a jí raději zadám práci a vím, že jí musím dát čas, do kdy ji má udělat. Introverti jsou zároveň přemýšliví a dlouho jim trvá vymyslet odpověď, neradi se pletou,“ vysvětluje Krejčí, jenž je podle vlastních slov často víc psycholog než učitel.

Jiná písmena z dané čtveřice naopak mohou pomoci s volbou tématu na cvičení. Dimenze mezi trusting (T) a feeling (F) jednoduše ukazuje, zda se člověk rozhoduje podle úsudků a dat, nebo naopak pocitů a emocí. „Lidé s ‚téčkem‘ budou spíš zaměření na data, budou chtít vidět grafy a učit se informace. Kdežto lidé s ‚efkem‘ se spíš budou chtít učit skrz příběhy nebo řešit aktuální konflikt na Ukrajině, co se tam děje a co tam lidé prožívají,“ upřesňuje Krejčí s tím, že tyto dva typy osobnosti zároveň velmi odlišnými způsoby zpracovávají informace.

V jedné lekci se tak zároveň nepotká například „učitel F“ a „student T“. Poznatky o tom, jak jednotlivé typy studentů učit, si tým mezi sebou neustále předává, aby se mohl zlepšovat. „Jeden plán lekce můžete odučit padesáti různými způsoby. Podstatnější je forma než obsah,“ tvrdí Krejčí.

Online výuka? Z nutnosti vytvořená výhoda

Learnwithscience zároveň funguje zcela online. Lekce přes nástroj Google Meet, na které muselo před dvěma lety naskočit celé školství nedobrovolně, si ovšem Jakub Krejčí pochvaluje a nevidí v nich už dnes mnoho nevýhod. „Z průzkumů, co jsme si dělali, vychází, že motivace pro učení v onlinu nijak neklesá, zůstává dost podobná jako při offline učení. Navíc při něm odpadá i stres třeba z očekávání nebo dopravy na místo. Konkrétně pro introverta může být ten počítač dobrá bariéra, za kterou se může schovat a cítit se lépe,“ vysvětluje.

Sám byl prý dříve výhradně zaměřený na offline výuku – používal hrací kostky, hodně kreslil na tabuli nebo zabavoval studenty pomocí pracovních listů. Na to vše našel v online režimu náhradu, navíc může vytvořené materiály uchovávat. „Už si dnes nedovedu představit, že bych zase sbalil fixky do penálu a jel někam na lekci,“ směje se.

Nepotrpí si ani na formalitách, sám říká, že začátek každé lekce věnuje úmyslně zcela neformálnímu povídání (pochopitelně však v jazyce výuky) a je mu v zásadě jedno, jestli lekci studenti absolvují od stolu, z postele nebo třeba z pláže na dovolené. „Jiné výzkumy totiž prokázaly, že učení je efektivnější v neformálních situacích, protože připravuje studenty na skutečný život,“ vysvětluje.

Znovu se tak projevuje Krejčího myšlenka, že jakožto lektor je z výrazné části spíš psycholog než učitel. Duševní pohoda a vzájemná důvěra studenta i lektora je klíčová i proto, že značná část studentů si přináší frustraci z formálního vzdělávání, kde dominuje méně efektivní skupinová výuka.

learnwithscience4-min

Foto: learnwithscience

Jeden ze šestnácti typů osobnosti, který vám může vyjít na základě MBTI

„Mnozí z těch, kteří k nám přijdou, mají ze školy jakýsi blok. Ačkoli třeba ten jazyk ovládají na slušné úrovni, bojí se ho používat, a tak mají pocit, že jsou špatní,“ vysvětluje zakladatel learnwithscience další symptom typický pro české studenty.

Právě na české zájemce se prozatím zaměřuje i learnwithscience. Cena za lekci je poněkud vyšší, než bývá zvykem, a začíná na 590 korunách za hodinu. Jakub Krejčí však věří, že jedině dobře zaplacení lektoři jsou dobře motivovaní ke svojí práci. První lekci má zároveň klient vždy zdarma.

V tuto chvíli mají studenti u learnwithscience na výběr osm mezinárodních lektorů, kteří kromě angličtiny ovládají například španělštinu, portugalštinu, francouzštinu a hindštinu. „Výhledově chceme nabrat více studentů a více lektorů. Výběr by měl být zcela automatický. Přijdete na web, uděláte si test, napárujeme vás k lektorovi, máte první lekci zdarma. A když se vám bude líbit, pokračujeme dál,“ uzavírá Krejčí.

Partnerem článku je společnost learnwithscience. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.

Jiří Svoboda

Redaktor CzechCrunch, student politologie a mediálních studií na FSS MU. Píše texty o vesmíru, sociálních sítích a technologiích.

Redaktor CzechCrunch, student politologie a mediálních studií na FSS MU. Píše texty o vesmíru, sociálních sítích a technologiích.