Tak trochu jiný komunismus. Kubánská vláda chce uznat kryptoměny pro platby, ale zároveň je regulovat

Protestující lidé na Kubě

Ricardo IV Tamayo / Unsplash

Protivládní protesty, cenzurovaný internet, centralizovaná ekonomika a v neposlední řadě nedostatek jídla. To je ve zkratce komunistický stát Kuba v roce 2021. Tamní představitelé však věří, že i v těchto podmínkách se může dařit kryptoměnám. Na ostrově by měly být nově uznávané pro platby, ale zároveň regulované centrální bankou. Ta má také určit způsob udělování licencí poskytovatelům souvisejících služeb. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg s odvoláním na oficiální věstník.

Popularita kryptoměn na Kubě v řadách technologicky zdatné části populace vzrostla. Přispěla k tomu skutečnost, že užívání dolaru komplikují embarga, která vůči ostrovu zavedla administrativa bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa a na kterých trvá i současný prezident Joe Biden. Pod jeho vedením Spojené státy sankce vůči Kubě letos ještě rozšířily.

Ovšem jak napsal server Al Jazeera, zavedení kryptoměn by mohlo ekonomické sankce pomoci obcházet. Kryptoměny, jejichž hodnota může výrazně kolísat, totiž bývají zpravidla nezávislé na jakékoli centrální bance. Ke sledování a potvrzování transakcí slouží technologie blockchainu neboli elektronické databáze.

Kubánské prohlášení uvádí, že tamější centrální banka může povolit používání kryptoměn „z důvodu socioekonomického zájmu“. Stát má zajistit kontrolu transakcí a dohlédne prý i na to, aby nezahrnovaly nezákonné aktivity. Takový dohled je však v přímém rozporu s decentralizovanými principy kryptoměn.

Benefit pro obyvatele? Nejspíš mizivý

Přesná podoba kubánské podpory kryptoměn zatím není známá, a tak je otázkou, zda ve finále bude vůbec mít nějaký dopad na život v zemi. Pochybuje o tom i Dominik Stroukal, kryptoměnový expert a hlavní ekonom Platební instituce Roger. „Byl bych velmi opatrný s tvrzením, že takový zákon má něco znamenat pro tamní obyvatele. Jestliže je to iniciativa seshora, spíš bych za tím v případě Kuby viděl snahu o očištění černých peněz,“ komentuje pro CzechCrunch.

Stroukal odkazuje na neslavný příklad Venezuely, která zavedla svou vlastní digitální měnu Petro, postavenou na ropě a dalších nerostných surovinách. Pokus o její zavedení do praxe však nevyšel, a tak ji chce tamní autoritářský prezident Nicolás Maduro znovu spustit letos v říjnu. Situace na Kubě však může být odlišná. Jak uvádí tamní odborník na kryptoměny, programátor Erich García, někteří Kubánci již kryptoměny používají, často prostřednictvím dárkových karet, k on-line nákupům.

Za necelé dva týdny přijme nejznámější kryptoměnu bitcoin za oficiální platidlo jako první země na světě středoamerický Salvador. Jeho Prezident Nayib Bukele uvedl, že přijetí bitcoinu může přilákat zahraniční investice. Má také podpořit a zlevnit finanční služby a snížit náklady na posílání a přijímání remitencí, tedy peněz, které posílají domů Salvadorci pracující v zahraničí. Jejich výše loni dosáhla téměř šesti miliard dolarů (přes 130 miliard korun).

S přispěním ČTK.

Redaktor CzechCrunch, student politologie a mediálních studií na FSS MU. Píše texty o vesmíru, sociálních sítích a technologiích.

CC25

CzechCrunch News

Nenechte si utéct zásadní zprávy

Přihlaste se k pravidelnému odběru novinek ze světa byznysu a startupů.