Toxická zábava. Proč nás děsily škodliviny z požáru v Hřensku, ale rachejtle nám vrásky nedělají?

Silvestr je sice už za námi, napříč českou společností ale stále silně rezonuje. Oslavy totiž na mnoha místech způsobily rekordní znečištění ovzduší.

zuza-galczynska-unsplashKomentář

Foto: Zuza Galczynska / Unsplash

Znečištění ovzduší během letošních oslav Nového roku dosáhlo rekordních hodnot

Komentář Sáry Goldbergerové: V Praze během posledních oslav Nového roku opět na řadě míst platil zákaz odpalování volně prodejné pyrotechniky a vedení města apelovalo na obyvatele, aby se barevných světýlek a ohromného rámusu vzdali. Marně. Už několik hodin před půlnocí napříč celou metropolí rachotily rachejtle a jiné nesmyslnosti, v prvních minutách roku 2023 město ozařovaly oslepující záblesky. Jenže kromě zvukového a vizuálního smogu milovníci rachejtlí pravidelně škodí i jinak – ovzduší zpestří náloží toxinů a škodlivých prachových částic. A podle odborníků z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byla jejich koncentrace letos rekordní.

Všichni máme živě v paměti tragický požár Hřenska, který vypukl v červenci roku 2022. A nejen lidé žijící v ohněm zasaženém regionu si pamatují zápach spáleného dřeva, který se nesl daleko za jeho hranice. I v Praze jsme se podivovali tomu, proč se ulicemi line aroma připomínající táborák. Pražané se zdráhali otevřít okna, jelikož se báli, že se nadýchají vzduchu znečištěného prachovými částicemi.

V průběhu požáru v Hřensku se koncentrace prachových částic v Praze skutečně zvýšila. Na většině území hlavního města se podle měření ČHMÚ z 26. července pohybovala mezi 70 a 90 mikrogramy na metr krychlový, v oblasti Vršovic, Vinohrad a v centru 90 mikrogramů na metr krychlový dokonce přesahovala. Panika se zavřenými okny ale vyvolává v kontextu silvestrovských oslav cynický úšklebek na tváři.

ČHMÚ totiž publikoval měření z noci 31. prosince 2022 na 1. ledna 2023. Snadno si tak lze udělat obrázek o tom, jak vypadalo ovzduší v momentě, kdy začaly oblohu rozzařovat rachejtle a kdy byla valná většina obyvatel města venku. Pražská stanice ve Vysočanech naměřila mezi první a druhou hodinou ranní koncentraci částic 366 mikrogramů na metr krychlový.

chmu

Foto: ČHMÚ

Koncentrace částic menších než 10 mikrogramů během silvestrovských oslav

„Tato stanice je v provozu od roku 2004. Za téměř 20 let monitoringu se tato hodnota řadí k pěti nejvyšším kdy naměřeným. Naposledy pak byla vyšší hodnota pozorována v roce 2010. Zároveň se jedná o nejvyšší kdy pozorovanou koncentraci částic menších než 10 mikrogramů na přelomu roku v historii měření této stanice,“ uvádí k situaci v pražských Vysočanech šéf oddělení kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu Jáchym Brzezina.

Extrémně znečištěné ovzduší si dobrovolně naordinovali rovněž obyvatelé Tábora. Zdejší stanice dokonce naměřila nejvyšší hodnotu v rámci celé České republiky – 821 mikrogramů na metr krychlový. „Stanice v Táboře se nachází v centru města a v husté zástavbě. Přestože se jedná o nejvyšší změřenou koncentraci částic o tomto Silvestru na stanicích v Česku, takto vysoké mohou být koncentrace i v jiných městech,“ dodává Brzezina.

Ve Znojmě byla zaznamenána maximální průměrná hodinová koncentrace částic 401 mikrogramů na metr krychlový, v Mladé Boleslavi 381 a v Berouně 273. Celkový český průměr ze všech 113 stanic se po půlnoci vyšplhal na 70 mikrogramů na metr krychlový, jenže měření zahrnuje i výpočet ze stanic mimo města, kde může být vliv odpalování minimální. Naopak na hlavních náměstích největších českých měst lze očekávat koncentrace ještě vyšší.

Výbuchy pyrotechniky jsou spalovacím procesem a právě během něj dochází k vypouštění zejména menších, tedy zdravotně rizikovějších částic. „Částice u horní hranice velikostního limitu nepronikají tak hluboko do dýchacího systému, naopak velmi malé částice mohou být potenciálně výrazně nebezpečnější. Negativní dopady částic zahrnují mimo jiné vyšší úmrtnost na kardiovaskulární a dýchací choroby, chronický zánět průdušek, dráždění sliznic a další,“ vyjmenovává Brzezina.

Kromě prachových částic se do ovzduší dostávají také různé kovy, které se v pyrotechnice využívají pro docílení barevného efektu. Některé z nich se přitom v ovzduší běžně téměř nevyskytují. Ve všech pyrotechnických efektech se vyskytují například síra a draslík, dále stroncium, baryum, měď, bismut, hořčík, titan, rubidium, chrom, vápník, antimon, olovo a mangan.

V případě těchto látek jde o velmi krátkodobé a velmi výjimečné znečištění, ale když se člověk v jejich přítomnosti ocitne velmi blízko, může se střetnout s extrémními hodnotami znečištění, které může mít negativní dopad na zdraví i při krátkodobé expozici.

hrensko

Foto: ČHMÚ

Koncentrace částic v Praze během požáru v Hřensku

Zejména to platí u osob, které trpí chronickými dýchacími či kardiovaskulárními potížemi, více ohrožené jsou ale také malé děti nebo starší osoby. Sloučeniny uvolněné při explozi silvestrovské rakety se však mohou dostat i do půdy a vodních zdrojů – rezidua těžkých kovů může spláchnout ze země déšť a tímto způsobem se mohou dostat do našich jezer, řek, oceánů i podzemní vody.

O tom, že pyrotechnika způsobuje spoustu nepříjemných nehod, kvůli hluku má negativní dopad na různé druhy zvířat, zvyšuje riziko požárů a její zbytky po novoročním juchání pokrývají chodníky, parky, pole i louky, toho bylo řečeno už hodně. Občanům České republiky to ale nejspíš nestačí, jelikož se této kratochvíle ne a ne vzdát. A ti, kdo argumentují tím, že se tak děje jednou za rok, si asi neuvědomují, že její negativní stránky mají mnohem trvalejší dopad.

Nehledě na to, že ohňostroje jsou v naší době vážně přežitek. Že se jimi bavila společnost v Číně v době dynastie Sung, tedy na přelomu prvního milénia, není tak překvapivé – v té době šlo totiž skutečně o něco převratného a pro mnohé jistě velmi působivého. Během tisíce let jsme se ale jako civilizace snad posunuli natolik, že Nový rok nepotřebujeme slavit za doprovodu výbuchů a barevných světýlek.