„Copak jsme vás všechny nezabili za Francouzské revoluce?“ volají na něj občas lidé v pařížských ulicích. Není tak úplně divu, Alex Bouzari nosí obleky inspirované regentskou Anglií, obří nakrčené límce, několik sak přes sebe a boty z krokodýlí kůže. Všechno podle vlastních návrhů. Jensen Huang, šéf a zakladatel Nvidie, prý jeho styl oblékání označil za nevhodný. Buď jak buď, letos se z tohoto excentrika s citem pro datový byznys stal oficiálně miliardář.

Pětašedesátiletý Francouz s íránskými kořeny vede firmu DataDirect Networks, zkráceně DDN, o níž většina světa nikdy neslyšela – přestože bez ní a jí podobných by se celý boom umělé inteligence zadrhl. DDN staví úložiště a software, které krmí daty nejrychlejší počítače planety. Od laboratoří NASA přes Google až po Colossus Elona Muska se stovkou tisíc grafických karet.

Do byznysu s daty zabloudil spíš náhodou. Jako čerstvý absolvent prestižní americké univerzity Caltech viděl na veletrhu raný vyměnitelný pevný disk na zálohování domácích počítačů a došlo mu, že citlivá data budou chtít mít vlády a vědecká pracoviště pod zámkem. S kamarádem ze studií Paulem Blochem, dalším z mála Francouzů v kalifornské Pasadeně 80. let, založil firmu Mega Drive Systems.

Společnost fungovala solidně, koncem 90. let měla obrat v desítkách milionů dolarů, jenže proti kolosům jako IBM neměla šanci dramaticky růst. Zachránila ji až stížnost vědců z laboratoří, kteří přicházeli o výsledky svých experimentů, protože disky nestíhaly tempo superpočítačů. „Nevěděli jsme, do čeho jdeme, a zkusili to vyřešit, protože nikdo jiný nechtěl,“ popsal teď Bouzari pro americký Forbes vznik DDN.

Poté, co s Blochem svou společnost spojili s jiným podnikem a přejmenovali na DDN, zakázky začaly chodit skoro okamžitě. Idea byla taková, že pomáhali ukládat data na více míst a po menších částech, aby co nejvíc zefektivnili přístup k nim. A zároveň zaručovali, že budou dostupná co nejrychleji a co nejbezpečněji.

Málem to ale celkem brzy skončilo. V roce 2001 vzali téměř deset milionů dolarů rizikového kapitálu a přišel debakl: investoři je tlačili do korporátních zakázek ve chvíli, kdy se ekonomika po útocích z 11. září hroutila, a pak chtěli firmu rychle prodat. Zakladatelé místo toho propustili část lidí a zbytek přemluvili, ať si na pár výplat počká.

„Zanedlouho už jsme byli zase v zisku,“ řekl Bouzari, který investory v roce 2002 vykoupil. Dalších dvacet let rostla DDN sice pomalu, ale bez jediného dolaru či eura cizího kapitálu. Ze sta milionů dolarů tržeb v roce 2008 na 220 milionů v roce 2018. Nudný byznys pro pár set laboratoří na světě.

Jenže v roce 2016 začala Nvidia spojovat grafické karty do vlastního superpočítače a moc jí to nešlo. A tak si přivedla na pomoc právě DDN a rázem to začalo fungovat. Dnes firma obsluhuje přes půl milionu čipů Nvidie. „Jsme datový motor, který dělá z karet ziskový stroj,“ shrnul Bouzari pro odborný server DCD.

AI boom odstartoval i její výkony. V roce 2023 utržila 300 milionů dolarů, v roce 2024 už to bylo 400 milionů, loni 500 milionů a letos má společnost nakročeno k jedné miliardě dolarů, tedy zhruba 22,7 miliardy korun. Loni v lednu do ní vstoupil globální fond Blackstone, investoval 300 milionů dolarů při celkovém ocenění pět miliard dolarů, tedy asi 114 miliard korun. Zakladatelé drží po 40 procentech.

Konkurence ale sílí, a Bouzari proto podle agentury Bloomberg hledá strategického investora a zvažuje i burzu. Od toho už ho ale zrazoval i Jensen Huang. „Řekl mi: Nechoďte na burzu, vy netušíte, jak dobrý máte život,“ citoval šéfa Nvidie pro portál DCD.

K současné AI horečce ale Bouzari přistupuje s nedůvěrou. „Lidi tomu nerozumí. Prostě do AI nalijí peníze a pak zpanikaří, je to znovu internetová bublina,“ varoval. Sám přitom chystá nejambicióznější projekt kariéry a potvrzuje, že i po šedesátce může být člověk dravým startupistou: datacentrum v texaském Wheeleru s výkonem až 1,3 gigawattu, tedy spotřebou milionu domácností.