Už podpořili Rohlík či Mews, teď posílají 100 milionů online psychoterapii. Ta chce kupovat konkurenty

Česká platforma pro online psychoterapii Hedepy získala na další růst téměř 100 milionů korun. Nejde však o klasické investiční kolo, kde by se dosavadní akcionáři dělili o podíl s novými investory. Peníze jí formou takzvaného venture debtu, tedy růstového úvěru, půjčuje zdejší fond Orbit Capital. Hedepy je chce použít hlavně na nákupy menších poskytovatelů péče o duševní zdraví v Evropě, část má jít i na rozšíření služeb o osobní a medicínskou péči nebo nástroje s umělou inteligencí.

Úvěr podle firmy umožní růst bez dalšího velkého kapitálového kola a výrazného ředění podílů. Několik trhů, na kterých Hedepy působí, se navíc v uplynulém období dostalo do kladného provozního zisku (EBITDA). „Financování v podobě úvěru vnímáme jako potvrzení, že Hedepy dospělo v ekonomicky zdravou a důvěryhodnou společnost. Máme ověřený obchodní model, zkušenost s realizací akvizic a jasnou představu, jak prostředky využít,“ komentuje spoluzakladatel a šéf Hedepy Lukáš Krčil. V předchozích kolech startup od investorů v čele s Purple Ventures, N1 nebo Impact Ventures získal zhruba 100 milionů korun, což je podobná částka, jakou mu teď půjčuje Orbit.

Orbit Capital vznikl v roce 2019 jako společný projekt investičních skupin Enern a Conseq. Půjčuje rychle rostoucím firmám, které od banky peníze nedostanou, a přitom se nechtějí dělit o podíl s dalším investorem. Letos v létě otevřel druhý fond se zhruba 2,6 miliardy korun, v minulosti fond podpořil například Rohlík, Mews, Preply nebo CloudTalk.

„Hedepy si vybudovalo důvěryhodnou pozici na trhu duševního zdraví ve střední a východní Evropě, prokázalo opakovatelný model integrace akvizic a směřuje k finanční udržitelnosti. Venture debt vnímáme jako správný nástroj pro tuto fázi – umožňuje společnosti financovat další růst bez ředění stávajících akcionářů,“ komentuje partner Orbit Capital Lukáš Macko.

Na evropském trhu péče o duševní zdraví podle Hedepy působí řada menších lokálních poskytovatelů, které chce platforma potenciálně konsolidovat. „Zaměřujeme se na firmy, jejichž produkty a know-how můžeme rozvíjet napříč dalšími zeměmi, kde působíme, a jejichž akvizice nám zároveň pomohou rozšířit firemní klientelu nebo posílit spolupráci se zdravotními pojišťovnami,“ popisuje Krčil.

Zkušenost s nákupem už česká firma má, loni koupila polskou platformu HearMe zaměřenou na duševní zdraví zaměstnanců, mezi jejíž klienty patřily Orlen, Haribo, H&M nebo Carrefour. Transakce tehdy vyšla na jednotky milionů eur. Klienti, služby i technologie HearMe dnes spadají pod Hedepy For Business. Tyto firemní programy využívá přes 300 společností a má k nim přístup víc než 300 tisíc zaměstnanců.

Vedle nákupů chce Hedepy rozšířit i samotnou nabídku. Kromě online terapií připravuje vlastní fyzická pracoviště pro osobní konzultace a buduje zdravotnickou část skupiny, která má zajišťovat medicínskou péči. Online psychiatrii přitom platforma spustila už v roce 2023. Na jednotlivých trzích chce také víc spolupracovat se zdravotními pojišťovnami, aby klienti za terapii platili méně. V plánu jsou i AI nástroje, které mají klientům pomáhat navazovat na témata ze sezení a pracovat na nich i mezi konzultacemi. Terapeutům má práci usnadnit digitální prostředí Therapist Office, v němž budou plánovat sezení, řešit administrativu a fakturaci nebo sledovat vývoj klientů.

Hedepy vzniklo v roce 2020 během pandemie covidu a za první tři měsíce na platformě proběhlo 700 sezení. V roce 2024 jich bylo 190 tisíc, loni už přes 300 tisíc v celkové hodnotě přesahující 315 milionů korun. Platforma dnes působí v devíti evropských zemích a spolupracuje s více než 1 200 odborníky. Do konce roku by měl celkový počet sezení, která přes ni proběhla, překročit milion.

„Budujeme komplexní systém péče o duševní zdraví, ve kterém člověk najde vhodnou podporu online i osobně, jako soukromý klient nebo prostřednictvím zaměstnavatele. Základem zůstává kvalifikovaný odborník. Technologie a umělá inteligence mu mají uvolnit ruce a klientovi pomoci, aby péče byla dostupnější, propojenější a nekončila odchodem z terapeutického sezení,“ uzavírá Krčil.