V Česku cena benzínu klesá, v Maďarsku kolabuje trh. Orbánův recept selhal, vláda ruší cenové stropy

Vládce Maďarska zavedl stropy jako předvolební lákadlo, argumentoval jimi ale i v době vrcholící energetické krize kvůli ruské agresi na Ukrajině.

Luboš KrečLuboš Kreč

Maďarský premiér Viktor Orbán

Ještě na jaře dávali někteří politici v Česku za příklad maďarského premiéra Viktora Orbána a jeho řešení energetické krize včetně zastropování cen benzinu a nafty. Jenže silně proruský lídr musel nyní kapitulovat a jeho vláda stropy zrušila, protože kolaboval trh s pohonnými hmotami. V Česku mezitím ceny klesají a dostaly se pod 40 korun za litr.

Maďarská vláda zrušila zastropování cen na návrh ropné a plynárenské skupiny MOL od úterních 23 hodin, oznámil to šéf premiérova kabinetu Gergely Gulyás. Skupina už během úterka varovala, že situace kolem zásobování pohonnými hmotami v Maďarsku je kritická a že jediným řešením je vytvořit podmínky pro zvýšení dovozu.

Jde o to, že zahraniční podniky omezily dodávky paliv do Maďarska poté, co vláda loni zavedla cenový strop 480 forintů (zhruba 28 korun) za litr pro benzin i naftu. Pro Orbána šlo o jeden z několika populistických předvolebních kroků, na jaře skutečně parlamentní volby opět s přehledem vyhrál.

Situaci podle firmy MOL v poslední době zkomplikovaly snahy lidí vytvářet si zásoby pohonných hmot. Těch byl v zemi nedostatek a o víkendu si řada motoristů zajela natankovat do sousedních zemí včetně Slovenska.

„MOL je na konci svých sil,“ řekl v úterý podle agentury MTI generální ředitel Zsolt Hernádi. Uvedl, že pohonné hmoty si od společnosti na čerpacích stanicích minulý týden koupilo 2,2 milionu zákazníků, což odpovídá „vrcholu nejrušnější turistické sezóny“.

Gulyás dal zrušení cenového stropu na pohonné hmoty do souvislosti se sankcemi Evropské unie týkajícími se ruské ropy. „Zavedení sankcí způsobilo výrazné problémy se zásobováním Maďarska energetickými surovinami,“ tvrdí šéf kabinetu maďarského konzervativního premiéra Viktora Orbána. Šéf maďarské vlády, který má z důležitých politiků v EU nejblíže k Rusku, dlouhodobě kritizuje unijní sankce proti Moskvě.

Taková argumentace ale není zcela přesvědčivá. V Maďarsku jsou problémy s pohonnými hmotami patrné již delší dobu a v sousedních zemích včetně Česka nyní ceny benzinu či nafty naopak klesají. Na přelomu listopadu a prosince se české ceny opět snížily o více než korunu a průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 klesla pod 40 korun za litr. Nyní už lze sehnat benzín dokonce bez větších komplikací za ceny i pod 38 korun, jak ukazují data serveru Český benzín.

Ceny pohonných hmot jsou velké téma

Co se embarga týče, v zemích Evropské unie začal tento týden platit zákaz dovozu ruské ropy na tankerech, který má Moskvu připravit o část zdrojů na financování válečné agrese proti Ukrajině. Unie společně se skupinou hospodářsky vyspělých zemí G7 paralelně zavedla cenový strop 60 dolarů (zhruba 1390 Kč) za barel ruské ropy přepravované do dalších států.

Evropský blok se na ropném embargu shodl v rámci série sankcí přijatých od únorového začátku ruské invaze. Dovoz ropovodem Družba, který se týká České republiky, Slovenska a Maďarska, má zatím časově nespecifikovanou výjimku. Německo a Polsko se rozhodly nad rámec unijní shody zastavit dovoz ropy potrubím a EU odhaduje, že se embargo bude vztahovat na 90 procent veškerého jejího dovozu z Ruska.

Souběžný cenový strop má snížit příjmy Ruské federace z vývozu ropy do dalších zemí. Zakázáno je převážet ropu či pojišťovat její přepravu, pokud se bude prodávat za více než 60 dolarů. Ruská ropa je levnější než severomořská ropa Brent, která je hlavním ukazatelem vývoje cen ropy ve světě.

Zda embargo na ruskou ropu povede k opětovnému zdražení, není zatím jisté. Na trzích aktuálně panuje slabší poptávka mimo jiné kvůli ochlazování světové ekonomiky a velkému poklesu spotřeby v Číně.

S využitím ČTK