Senioři, mladiství, matky na mateřské nebo rodičovské dovolené a obecně lidé, kteří hledají rychlé a nerealistické zhodnocení úspor. Tak popisuje Česká národní banka typické kupce v kryptoměnových projektech, u nichž má podezření na podvod. „Podezření vzniká, pokud jsou kryptoaktiva zcela zřejmě nabízena osobám, pro které nejsou tyto nástroje vhodné,“ říká mluvčí ČNB Jaroslav Krejčí. Vychází přitom z odborných podkladů centrální banky.

Že nejde o teorii, ukazuje jeden z nejznámějších tuzemských případů. „Boříme dogma, že do kryptoměn investují jen mladí. U nás je to opačně,“ líčil v roce 2021 v rozhovoru pro CzechCrunch tehdy osmadvacetiletý Václav Holler, zakladatel skupiny Cryfin. Jeho typickým klientem byl podle něj movitý manažer, advokát nebo právě penzista, kterému firma nabízela pevný úrok osm procent ročně z bitcoinů. O necelé dva roky později policie obvinila tři lidi z Cryfinu, šlo podle ní o Ponziho schéma, tedy systém, v němž se jedni investoři vyplácejí z peněz nových investorů.

Centrální banka teď na svém webu zveřejnila dvanáct věcí, které by lidé měli o kryptoaktivech vědět. Začíná u základního pravidla kupovat jen to, čemu člověk rozumí, a investovat jen ty peníze, o které si může dovolit přijít. Dál ČNB připomíná, že na kryptoaktiva se nevztahuje ochrana, na kterou jsou lidé zvyklí u bank, že hodnota tokenu může zmizet spolu s projektem za ním a že podobný název jako u slavné kryptoměny nic nezaručuje. Vyplatí se také nedůvěřovat reklamám a influencerům, kteří mluví o ziscích a mlčí o rizicích, připomíná banka.

Podezřelé je podle banky také to, když není jasné, odkud mají slibované výnosy pocházet, nebo když model sám o sobě nedává ekonomický smysl. To může nasvědčovat Ponziho schématu. V praxi se ČNB setkala například s vydavatelem, který lidem nejprve prodal tokeny použitelné na jeho platformě, jež ale nikdy nebyla spuštěna, a pak si je od nich zase vypůjčil. „Ekonomický účel těchto půjček není jasný,“ konstatuje mluvčí ČNB. Jinde zase s tokeny mělo být spojeno právo na výnos z peněz, které prohráli hráči v kasinech mimo Evropskou unii.

Zvláštní pozornost věnuje centrální banka takzvanému stakingu. Ve skutečném smyslu jde o technický mechanismus, kdy držitelé na hodiny či dny uzamknou tokeny a pomáhají tím potvrzovat transakce v blockchainu, tedy databázi, na níž kryptoměny běží. Odměna jde z transakčních poplatků.

Řada projektů ale jako staking vydává prosté zamčení tokenů na měsíce, rok nebo dva roky s příslibem zhodnocení. Podle ČNB takové dlouhé lhůty slouží hlavně k tomu, aby se oddálily otázky, kdy lidé slíbený výnos uvidí. Token mezitím může na neregulované burze ztratit většinu hodnoty.

Posledním opakujícím se znakem jsou partnerské programy. Kdo do projektu přes svůj odkaz přivede dalšího klienta, dostává procenta z jeho poplatků nebo z tokenů, které nakoupí. Jednorázová odměna za doporučení, jakou nabízejí i banky, je podle ČNB běžná. U podezřelých projektů je ale odměňování tak štědré, že připomíná pyramidové schéma, které z principu nemůže dlouho vydržet.

Tuzemský trh zná všechny zmíněné vzorce z vlastní zkušenosti. U Cryfinu policie vyčíslila škodu na 1,1 miliardy korun a poškozených napočítala 584. Peníze klientů podle vyšetřovatelů šly mimo jiné na provize za přivedení dalších investorů. Firma Xixoio zase lákala na token XIX a rozvoj vlastního „ekosystému“. Policie v roce 2023 obvinila zakladatele Richarda Watzkeho, předsedu představenstva Henryho Ertnera i samotnou firmu z podvodu na 2 931 klientech se škodou 353 milionů korun. ČNB přitom před Xixoio varovala už rok před policejní razií.

Letos přibyly další pády. Soud v březnu vyhlásil úpadek firmy eDO MR Trade, které podle Deníku N svěřilo přes miliardu korun asi 1 800 klientů lákaných na zhodnocení dvanáct procent ročně. V červenci skončil v konkursu startup Refork, který v roce 2019 vybral přes token EFK zhruba 160 milionů korun na příbory z pilin. Token ztratil 97 procent hodnoty a zhruba 2 500 investorů podle Seznam Zpráv netušilo, že v pozadí stojí Daniel Rudzan, obžalovaný v kauze daňových úniků z pohonných hmot.

A policie mezitím řeší další případy. Začátkem července obvinila osm lidí a dvě firmy, které přes platformy SEIF.DAO a SEIF.Finance a vlastní call centrum nabízely výhodné investice do kryptoměn, jež ale podle vyšetřovatelů nikdy neprovedly. Poškozených je přes tisíc a škoda jde do stovek milionů korun. Šest obviněných skončilo ve vazbě. Na vyšetřování se vedle Národní centrály proti organizovanému zločinu podílí slovenská policie, Finanční analytický úřad, evropská policejní agentura Europol i justiční Eurojust.

Centrální banka sama přitom zdůrazňuje, kde její síla končí. „ČNB není orgánem činným v trestním řízení ani soudem, proto nemůže vyslovit konečný závěr, zda konkrétní projekt představuje podvodné schéma,“ vysvětluje mluvčí banky. ČNB posuzuje hlavně to, jestli firma bez oprávnění veřejně nenabízí kryptoaktiva. Za to může uložit pokutu, zakázat nabízení konkrétního tokenu, zastavit reklamu nebo nařídit okamžité ukončení činnosti. Svá podezření pak předává policii a Finančnímu analytickému úřadu, který se zabývá praním špinavých peněz.

Nástroje jí dává evropské nařízení o trzích kryptoaktiv MiCA. Jeho přechodné období skončilo 1. července a od té doby smějí kryptoslužby nabízet jen firmy s licencí. ČNB do té doby posoudila 251 žádostí, nejvíc v celé unii, a vyhověla jedenácti. Řada žadatelů podle ní neměla žádnou historii a sídlila na virtuální adrese. Od července přišlo pět nových žádostí, dvě od firem, které to zkoušejí znovu. Působit tu mohou i firmy s licencí z jiných zemí EU.

Ani licence ale podle centrální banky není zárukou. „Investoři by měli mít i nadále na paměti, že ani povolení, ani dohled je nezbavují rizik spojených s investováním do kryptoaktiv,“ řekl při udělování licencí člen bankovní rady Jan Procházka. Podobně ČNB ve svých dvanácti radách upozorňuje, že to, že je takzvaná bílá kniha kryptoaktiva, tedy jeho informační dokument, zapsaná v evropském registru, neznamená doporučení k nákupu. Vydavatel navíc může funkce tokenu, kvůli kterým ho lidé kupovali, později změnit nebo zrušit.

Paradoxní je, že centrální banka si s kryptem sama opatrně zahrává. Guvernér Aleš Michl v lednu 2025 přišel s myšlenkou mít v bitcoinu až pět procent devizových rezerv, což by tehdy dělalo zhruba 175 miliard korun. Jeho předchůdce Jiří Rusnok to označil za naprosté šílenství. Nakonec ČNB loni v listopadu koupila testovací portfolio bitcoinu, dolarového stablecoinu a tokenizovaného vkladu za milion dolarů, tehdy asi 21 milionů korun, mimo devizové rezervy. Vyhodnotit ho chce za dva až tři roky. „Bez znalosti vysokých rizik by žádný investor neměl bitcoin nakupovat,“ dodal tehdy Michl.

Tuzemskou debatu o kryptoměnách ale ze všeho nejvíc poznamenala bitcoinová kauza vlády Petra Fialy. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek z ODS v březnu 2025 přijal od Tomáše Jiřikovského, v minulosti odsouzeného muže spojovaného s darknetovým tržištěm Sheep Marketplace, dar 468 bitcoinů. Když to loni na konci května odhalil Deník N, Blažek rezignoval. Letos 31. července padla obžaloba a státní zástupkyně pro exministra navrhuje šest a půl roku vězení za praní špinavých peněz. Blažek vinu odmítá.