V příhraničním městě, kde by to nikdo nečekal, vznikl unikátní hotel oceněný Michelinem. Perk slaví tři roky
Vybudovat hotel je jednodušší než budovat jeho značku, říká ředitelka šumperského Perku. Za jedinečnou atmosférou sem míří hosté z celé republiky.
Jsou hotely, které si lidé vybírají proto, že jsou na cestě. A pak jsou hotely, kvůli kterým lidé cestu plánují. Hotel Perk v Šumperku patří do druhé skupiny. „Jednou z věcí, kterou si na začátku málokdo dokázal představit, bylo, že lidé budou cestovat do Šumperka kvůli hotelu. Ne kvůli horám, ne kvůli turistickým atrakcím, ne kvůli pracovní cestě, ale kvůli Perku,“ říká Andrea Veselovská, výkonná ředitelka hotelu.
Šumperský Perk je pro hosty otevřený přesně tři roky, prošel nákladnou rekonstrukcí, získal prestižní michelinské ocenění a lidé sem jezdí kvůli jedinečné architektuře i atmosféře. Budovat takovou značku na malém městě ale není tak jednoduché. Hotel si prošel změnami majitelů i odchody důležitých členů týmů, vše ustál a dnes se stává cílem hostů ze zahraničí i celé republiky. „K hostům se snažíme přistupovat jako k návštěvě příbuzných. A to si myslím, že dělá Perk Perkem,“ dodává Veselovská.
Hotel, který byl možná až příliš odvážný
Funkcionalistická budova na rohu hlavní třídy v Šumperku stojí od roku 1931. Byl to tehdy jeden z nejmodernějších objektů v regionu, hotel s kavárnou, společenským sálem a pokoji, které navštěvovaly celé generace Šumperáků. V 60. letech prošel necitlivou přestavbou, která změnila jeho tvář, a na dalších několik desetiletí se z něj stala lepší ubytovna.
V roce 2020 budovu koupil podnikatel a šumperský rodák Ondřej Veselovský. Původně ji chtěl přestavět na byty. Architekti ho ale přesvědčili, že půdorysem je celá stavba pojatá jako hotel a že by jím měla i zůstat. „A takhle se stal Ondřej hoteliérem,“ říká s nadhledem Andrea Veselovská, jeho švagrová, která byla od počátku součástí rodinného projektu.
Rekonstrukce za více než 100 milionů podtrhla funkcionalistický ráz. Interiéry navrhla Lucie Koldová, zachovala zaoblené nároží, odhalené sloupy a vzdušný skelet, celý interiér přeladila do betonové stěrky a industriálního stylu. Byla tu instalována i její světelná kompozice Sfera, procházející dvěma patry.
Za tento interiér získala Koldová v roce 2024 ocenění Veřejný interiér roku. Vzniklo 35 pokojů, wellness na střeše s výhledem na Praděd a restaurace s šéfkuchařem Janem Malým, který přivezl ze zahraničí vizi moderní české gastronomie. Dveře hotelu se pro veřejnost otevřely 29. června 2023.
Ocenění přišlo v momentě, kdy jsme si nejvíc potřebovali sáhnout na dno a zase se zvednout.
Šumperk ale není Praha ani Brno. Je to příhraniční město v regionu bývalých Sudet, které si většina lidí nespojuje s designovými hotely ani prémiovou gastronomií. „Celková rekonstrukce byla nezvykle nákladná na tak malé město. Vytvořili jsme tu službu takového standardu, který běžně nenajdete v regionálním městě na periferii v pohraničí. Takže už to samotné bylo provokativní a ne každý myšlenku přijal,“ přiznává Veselovská otevřeně a připouští, že místní se dlouho nemohli vyrovnat ani s přejmenováním hotelu z Grandu na Perk.
„Pro místní jsme začali být nedostupní. Měli obavy, jestli je naše služba vůbec pro ně,“ dodává. Především restaurace tak musela najít ideální kompromis mezi hosty přijíždějícími za gastronomickým zážitkem a místními, které nechtěli ztratit. „To je boj ale asi na každém menším městě a v každé hotelové restauraci,“ říká.
Tři roky, tři majitelé
Za tři roky provozu se u Perku vystřídali tři majitelé. Ondřej Veselovský ho po dvou letech prodal. Zájem projevil Jiří Rulíšek, majitel horského resortu Dolní Morava, který Perk zařadil do svého portfolia, ale jen na rok. Nakonec si hotelu všimla velká developerská a stavební skupina Trigema. V jejím čele stojí Marcel Soural, šumperský rodák. Nejsložitější ale nakonec nebyly vlastnické změny, byly to odchody lidí.
S první změnou majitele odešel šéfkuchař Jan Malý a s ním celý kuchařský tým. „Bez šéfa, bez tváře, která udává kreativní směr, je strašně těžké pokračovat dál,“ říká Veselovská. Především restaurace si tak znovu musela hledat svůj rukopis. „Hotelový provoz je postavený na týmu a vztazích. Když přichází nejistota, přicházejí odchody, únava a pochybnosti. Byly chvíle, kdy jsme vedle běžného provozu řešili především stabilizaci týmu a návrat důvěry. Z pozice ředitelky bylo nejtěžší udržet směr a motivaci v době, kdy nebylo jasné, jak se situace bude vyvíjet. Právě toto období nás ale zároveň nejvíce prověřilo a posílilo,“ dodává.
A právě tehdy, v říjnu 2025, získal hotel ocenění, na které by si netroufli ani pomyslet. „Během jedné noci mi začaly chodit gratulace a já vůbec nevěděla, čeho se týkají. Tak asi takhle jsme k tomu přišli, jako slepý k houslím,“ vzpomíná Veselovská na moment, kdy získali ocenění Michelin Key – inspektoři hotel totiž navštívili inkognito. Jedná se o ocenění, které průvodce Michelin uděluje hotelům výjimečné kvality. Nehodnotí se jen standard nebo počet hvězdiček, jde o to, jestli je místo něčím nezaměnitelné. V roce, kdy se ocenění v Česku udělovalo poprvé, ho získalo jedenáct hotelů. Deset v Čechách, jeden na Moravě. Ten jeden byl právě Perk.
„Prakticky hned v druhém roce provozu dosáhnout na nejprestižnější ocenění pro hotel, ještě navíc v prvním roce, kdy se Michelin Key v Česku vůbec uděloval, to je splněný sen,“ říká Veselovská. Inspektoři Michelinu totiž při hodnocení nejvíce zdůrazňovali právě to, co Perk nikdy neztratil ani v nejsložitějším období: rodinný přístup k hostům. „Ocenění přišlo v momentě, kdy jsme si nejvíc potřebovali sáhnout na dno a zase se zvednout. Bylo to potvrzení, že práce, kterou jsme do toho dali, měla smysl, i když to zrovna uvnitř hotelu nebylo vůbec jednoduché,“ doplňuje.
Tři roky podle Veselovské ukázaly hlavně jedno: že vybudovat hotel jako takový je jednodušší než vybudovat značku. A že i v regionu bývalých Sudet může vzniknout místo, za kterým lidé jezdí z celé republiky. „Jsem ráda, že jsme to ustáli a že tým, který tu zůstal, v to celou dobu věřil stejně jako my,“ říká.
Hotel nabízí hostům různé balíčky, například jeden z nejprodávanějších nese poněkud kontroverzní název Odpočívejte v pokoji a zahrnuje pobyt, láhev šampaňského a neomezené wellness. Kromě toho tu pořádají tematické pobyty zaměřené na cykloturistiku, řízené mindfulness pobyty, přednášky i cvičení a meditace. Na rozkvetlé terase se každý víkend přes léto střídají akce, od ladies night s DJkou až po gastro pop-upy.
Pokud Perk pomáhá lidem objevovat Šumperk novým pohledem, pak plní mnohem větší roli než jen roli hotelu.
Letos na jaře přibyl na seznamu důvodů, proč Perk navštívit, ještě jeden, a sice socha Davida Černého. Na fasádě hotelu se usadilo Miminko, obří batole lezoucí po zdi s reliéfem připomínajícím čárový kód na místě tváře. Iniciátorem byl Marcel Soural.
„Do Šumperka se vždycky vracím rád. O to větší radost mám z toho, že právě tady vznikl hotel, který má odvahu být jiný a který dnes přitahuje hosty z celé republiky. Proto jsem chtěl, aby se s Perkem propojilo i Miminko Davida Černého – jako symbol toho, že kvalitní architektura, umění i odvážné nápady mají své místo i mimo velká města. Pokud Perk pomáhá lidem objevovat Šumperk novým pohledem, pak plní mnohem větší roli než jen roli hotelu,“ dodává Soural. Na Moravě jde o první instalaci tohoto druhu a v Šumperku vyvolala živou debatu.
„K narozeninám bych Perku přála hlavně jedno – aby si zachoval vlastní tvář, kvůli které jsme do toho na začátku šli. Aby zůstal autentický, nezávislý a měl odvahu dělat věci po svém, i když je to často náročnější než převzít osvědčený model hotelového řetězce. Důvěra hostů vzniká pomalu a kvalita potřebuje čas. O to víc to platí v regionu, který není automaticky považován za turistickou destinaci,“ uzavírá Veselovská.
Třetí narozeniny tak nejsou pro Perk tečkou, ale spíš dalším milníkem. Hotel už nyní připravuje několik novinek, které mají posílit jeho vlastní identitu i zážitek hostů. Na podzim projde proměnou koncept restaurace, v hotelovém lobby vznikne nový concept store s kurátorsky vybranými lifestylovými produkty a v příštím roce se rozšíří wellness zóna o venkovní terasy.
