Vědci obalují semínka vodou a pomáhají jim tak klíčit. Zlepší tím i biodiverzitu a soběstačnost

Nová technologie pomůže semenům klíčit i za nepříliš příznivých podmínek. Brněnští výzkumníci za to dostali cenu za přínos pro společnost.

Eliška NováEliška Nová

Vědci vyvinuli systém, jak obalit semínko vodou a usnadnit mu tak klíčení

Kdo správně hospodaří, má dobrou půdu. Toto obecné pravidlo v dnešní době platí už jen částečně. Do stavu půdy totiž zásadně promlouvá sucho, které trestá i dobré hospodáře. Vědci z brněnské Mendelovy univerzity proto vytvořili lék, který pomáhá semínku růst i v ne zcela příznivých podmínkách – jednoduše ho obaluje vodou. Tento nápad má ale mnohem širší dopady než jen na růst rostlin, přispívá totiž i k biologické rozmanitosti.

Vědci v zásadě vytvořili postup, který pomáhá semínku vyklíčit ve dvou úrovních. Prvním krokem je zlepšit podmínky půdy. S tím pomáhají takzvané hydroabsorbenty. „Ty vytváří vodní rezervu v půdě, zvyšují její schopnost vodu udržet a spolu s ní i živiny, stejnoměrně také dodávají rostlinám vlhkost, podporují rychlejší a lepší rozvoj kořenů nebo provzdušňují půdu,“ popisuje pro CzechCrunch vedoucí Ústavu šlechtění a množení zahradnických rostlin na Mendelově univerzitě Petr Salaš.

Druhým krokem je samotné obalení semínka. K němu vědci použili technologii, kterou v roce 2005 vyvinula německá firma Feldsaaten Freudenberger. „Nechali jsme si obalit vybrané rody, druhy a odrůdy jetelovin a travin a čtyři roky jsme je testovali v různých podmínkách,“ líčí Salaš. Postupně vědci na semínko nanesli hned osm vrstev, mezi nimiž je vnější ochranný obal, živiny, křídová vrstva, která upravuje hodnotu pH, nebo biostimulant, jenž snižuje náchylnost k chorobám či zrychluje klíčení.

Technologie obalování už existuje, dříve se používala například proto, aby se optimalizoval tvar semen, novinkou je ovšem přidání hydroabsorbentu, jenž se prodává jako hydrogel. Ten kromě jiného zajistí, že semínko má na začátku klíčení dost vody. „Když se obalené osivo vyseje do půdy a pak zaprší nebo se zaleje, hydroabsorbent nabobtná. A když semeno začne klíčit, má ihned k dispozici zdroj vody. Kořínky totiž okamžitě vyhledají hydrogel, napojí se na jeho strukturu a čerpají vodu,“ vysvětluje vedoucí ústavu.

Neznamená to samozřejmě, že by semínko už nikdy nepotřebovalo vodu. Rostlinka ji časem vyčerpá, musí tak znovu zapršet nebo musí někdo zalévat. „Voda po dešti ale neodteče, je zadržena a využita po určitou dobu kořeny klíčících rostlin. Při suchu to tedy nefunguje, ale semenáček může překonat přechodný nedostatek srážek a uniknout suchu v kritickém období klíčení,“ vysvětluje Salaš.

V tom všem pomáhá ještě jedna látka, kterou je lignit, tedy mladé hnědé uhlí. To podobně jako hydrogel poutá vodu, byť výrazně méně. Jeho výhoda je ovšem v tom, že je levnější a jde také o přírodní zdroj. Vědci proto navrhli kombinaci obou přípravků. Předpokládají, že budou fungovat v synergii. Zatímco hydrogel zadrží více vody a zajistí, že půda bude v lepší kondici, lignit pak v takovém prostředí uvolní půdě víc prospěšných látek, než by to udělal, kdyby zemina byla sušší.

To všechno může znít jako něco docela zanedbatelného. Ostatně sám Salaš říká, že nejde o jedno spásné řešení, ale o jedno z mnoha. O tom, že se ale vědcům povedlo něco mimořádného, svědčí i to, že výzkum dostal ocenění od Technologické agentury ČR za rok 2022 v kategorii Společnost. Do finále se přitom dostali jen čtyři nápady z mnoha.

Vědci obalují semena vodou

Foto: Mendelova univerzita

Semeno má rovnou osm vrstev, které mu pomáhají vyklíčit

„Půda v oblastech zasažených suchem ztrácí své charakteristické vlastnosti, není schopna absorbovat vodu a vytrácí se z ní živiny. Tento jev v posledních letech sice není ojedinělý, ale nemusí nutně znamenat nezvratný stav. Existuje řada perspektivních technologií, které ho mohou zlepšit. Řešitelé projektu se na ně zaměřili a vytvořili ověřené postupy, metodiky a další užitečná řešení, která vedou k revitalizaci zemědělské půdy poškozené suchem,“ uvedla agentura k tomu, proč ocenila právě nápad obalit semínka vodou.

Státní agentura, jejímž cílem je podporovat spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a podnikatelskou sférou, navíc vyzdvihla i to, že projekt podporuje biodiverzitu. „V zásadě jde o to, že půda je v lepší kondici, obsahuje větší množství půdního edafonu (půdních organismů, pozn. redakce) včetně červů a dalších. My jsme zjistili, že díky tomu lépe prosperují i na půdě pěstované nebo rostoucí rostliny, a následně se zvyšuje množství hmyzu, členovců i savců, kteří se zde vyskytují. A to je biodiverzita. Na mrtvé či poškozené půdě se prostě vyskytuje všeho mnohem méně než ve fungujícím biotopu,“ vysvětluje Salaš.

Stejně tak platí, že čím lepší stav půdy, tím pestřejší škálu plodin je na ní možné pěstovat. To pak samozřejmě znamená i krok k větší potravinové soběstačnosti. I ta totiž souvisí s kvalitní zeminou. Salaš ale samozřejmě dodává, že i nadále platí, že úplným základem musí být ono správné hospodaření na půdě.