Vědci v hornině z asteroidu objevili základní stavební prvky života. Může odhalit jeho vznik na Zemi

Ani ne šest gramů cenné horniny odebrala a následně donesla na Zemi sonda Hajabusa 2. Urazila při tom pět miliard kilometrů.

Ilustrace sondy Hajabusa 2

Život na Zemi je sice postavený na bázi uhlíku, ale v kombinaci s dalšími prvky tvoří aminokyseliny. Ty jsou následně klíčovou součástí bílkovin, enzymů i mnoha hormonů. A právě tyto klíčové látky pro život teď japonští vědci objevili ve vzorku horniny z asteroidu Ryugu. Jedná se tak o první organické molekuly, které lidstvo získalo z asteroidu.

Vtip je v tom, že dodnes nikdo přesně neví, jak se část látek, z nichž vznikají aminokyseliny – i část aminokyselin samotných – dostala na naši domovskou planetu. Část vědců tak předpokládá, že je sem donesla kometa nebo meteorit. Nynější nález může pomoci cestu aminokyselin na Zem blíže popsat.

Japonská vesmírná agentura získala 5,4 gramu horniny z kapsle, kterou na povrch Země navrátila sonda Hajabusa 2. K asteroidu Ryugu dorazila v 2018, nejprve jej zkoumala z dálky a potom provedla dva odběry. První z nich byl zaměřený na povrchové horniny.

Při druhém vystřelila k planetce měděný explozivní projektil a ze vzniklého kráteru následně odebrala hloubkové vzorky horniny. Komplikované procedury navíc sonda kvůli velké vzdálenosti provedla zcela autonomně.

Taková technika dovolila vědcům sebrat horninu většího stáří a jedná se tak o materiál, který se pohyboval v naší sluneční soustavě před čtyřmi miliardami let. Mezi drobnými kamínky po dlouhém chemickém rozboru nalezli hned dvacet různých druhů aminokyselin, včetně glycinu a L-alaninu. Ty jsou mimo jiné i základními stavebními bloky proteinů.

Nejde o první organické látky z podobného tělesa – v meteoritech dopadlých na Zemi již organické sloučeniny vědci v minulosti nalezli. Ze vzorků také vědci zjistili, že se jedná o typ asteroidu, který je poměrně běžný, s chemickou kompozicí bohatou na uhlík, podobnou, jako má Slunce.

Podle serveru Space.com se jsou ale vzorky z Ryugu ty vůbec nejčistší a nejprimitivnější součásti naší sluneční soustavy, které byly kdy zkoumány. Další data o výzkumu vzorků bude japonská vesmírná agentura zveřejňovat postupně, až se vědci dopracují k hlubším analýzám.

hajabusa2_2

Foto: Jaxa

Vzorky z asteroidu Ryugu

Jak už napovídá název sondy, Hajabusa 2 měla svou stejnojmennou předchůdkyni. Tu japonská agentura vypustila v roce 2003, ale po značných potížích se její kapsle dostala zpět na Zemi až v roce 2010. Přesto se tehdy vůbec poprvé podařilo přinést na Zemi mikroskopické vzorky z asteroidu.

Odkaz obou japonských sond převzala před čtyřmi lety i americká NASA. Tehdy vypustila sondu OSIRIS-REx směrem k pětisetmetrovému asteroidu Bennu. Letos v říjnu na něm sebrala něco mezi šedesáti gramy a dvěma kilogramy vzorků. Zpět na Zemi se dostane v roce 2023 a vědcům se tak otevře i příležitost porovnat oba mimozemské vzorky.

Jiří Svoboda

Redaktor CzechCrunch, student politologie a mediálních studií na FSS MU. Píše texty o vesmíru, sociálních sítích a technologiích.

Redaktor CzechCrunch, student politologie a mediálních studií na FSS MU. Píše texty o vesmíru, sociálních sítích a technologiích.